|
| ||||
| ||||
|
— 20 —
kazdému císlu predeslal L. pí•imęícan Krízkovský. Nęlcolikadeuuíllo pobytu ve výklad krasoumuý a zivotopisný. Vecerní Hradci Králové pouzil L. lc tomu, ze si koncert druhého dne prednesl sbor Svato- opsal ze starých lcancionálű na tamęjší vojtęšský rízením Jos. Foerstra. Téhoz radnici chovaných »R o r a t e n e d ę 1 u U. roku vydal L. svűj Mešní Icancionál, aby Staroceských tęchto zpęvű z doby Kar- v kostelních sborech všudy vznticajíeích lovy hodlal pouzíti pri oslavę 5ooleté docílena byla jednota zpęvu lidového; památky úmrtí otce vlasti Karla IV., kancionál dockal se v ]cráticé dobę ctvero kteráz pí•ipacila na 29. listopad 1878. vydáni. Jalto si totiz L. vyvolil k verejuétnu za- holou následujícího (1876) prohlášena liájení reformy role 9ooletéllo jubilea za- byla Anezka Premyslovna za blahosla- lození biskupství Prazského, zdálo se býti venou; památka svętice oslavena byla pűltisícileté jubileum Karlovo dobou prí- hudebním odborem Akademie poprvé hodnou, aby v zivot vstoupila >,Obecná v Praze dne 27, února novou mší »iu jednota Cyrillslcá«, jejíz zrízeni r. 1873 houorem beatae Agnetis de Bohemia« se nezdarilo. F. Z. Skuherským slozenou a jeho ríze- Jubilejní slavnost Karlova, ním prednesenou. úmrtí slovutného ma- ku které vyslaly všechny ceské a mo- líre Jos. Fiihricha bylo uctęno velkolepou ravské Ordinariaty své delegáty, zahájila »Missa pro defuuctís« od Francesco Aue- se v predvecer velikým koncertem du- ria sborem Karlínským. Téhoz roku na chovním, pi•i nęmz mohutný sbor 160 podzim pocalo se vyucovati v pęvecké hlasű prednesl —Rorate nedęhlí« 1_ehne- škole Hudebního odboru Akademie kí•e- rem nacvicené a rízené. Po zádušních stanské; ucitelem zvolen byl František sluzbácli Bozích dne následujícího Re- Chlum. Pűsobením casopisu »Cecilie«, quiem od G. O 1'itouillo doprovázených zivým slovem a pilnou lcorrespondencí konala se valná hromada za úca- cilých pracovníkű ve všech koncinách stenství všech ordinariatních delegátű. hojnę pribývalo. Leliner odűvodnil naléhavou potrebu, Za vytrvalé práce pocal se politický aby odbor hudební Akademie lcrestanské obzor roku 1878 ponękud vyjasiiovati. rozšíril se v Obecnou Jednotu Cy- Zkušeností poucen jal se L. nit r. 1873 r i l l s lc o u prozatím jen pro Cecliy. Sta- zápovędí ministerskou pi•etrzenou opa- novy valnou hromadou prijaté schváleny trnę navazovati vypracováním stanov byly c. k. místodrzitelstvím dne 31. ledna úcelnę pozmęnęných. Jezto velká Jednota 1879. Brzy nato následovalo schválení hudební męla se rozvętvovati po Ce- Ordinariatű v Praze, v Litomęricích, chách, Moravę a Slezsku, zvolil L. za v Hradci Králové, v Budęjovicích a patrona Jednoty prvního našeho ucitele v Brnę. Po zeuu?panslcém a církevním zpęvu kostelního, sv. Cyrilla, aby za jeho schválení stanov svolána byla dne 21. mocné oclu-any Cyrillská Jednota zdárnę listopadu první ustavující valná prospívala. Jako pí-i prvním zmai-eném h r o m a cl a, spojená s hudební slavností, pokusu vítal i nyní kardinál Bedrich jejíhoz zalláiení úcastnil se lcardiuál Svar- kníze Svarceuberk obnovení pűvodního cenberlc, kapituly metropolitní a Vyše- zámęru. Maje jeho souhlas odebral se hradská, farárové Prazští a predstavení Lehner k ostatním biskupűm v Cechách, rádű, reditelé kűrű a mnoho vynikajících aby jim zálezitost predlozil. Byl všude osobností. Jediným predmętem byla volba laskavę prijat a všichni radostnę vítali predstavenstva Obecné Jednoty Cyrillslcé. vznik nové Jednoty. Karel N~ttig, biskup Dne t. prosince byl F. J. Lehner Brnęnský, vyslovil se vlastnorucním li- zvolen dle stanov reditelstvem stem velmi vroucnę pro zrízení její a Akademie lcrestanslcé predsedou v Olomouci byl prostredníkem u kardi- a cine 11. prosince od kardinála- nála Bedricha Fűrsteuberlca P. Pavel protektora potvrzen. (Pokracování.) Reforma chorálu v XVI. a XVII. století. Na základę nových spisű podává P. Bernard Vel(šek, O. S. P. (Polcracování dílu IL Jest záhadou, proc nebyli Raimondi opatrnęjšími. Ukázali jsme v predešlém a soudruzi pri uzavreni druhé smlouvy clánku, ze lišila se povázlivę od smlouvy | ||||
|