| ||||
| ||||
první. Gde dodáváme, ze v druhé smlouvę k rychlejšímu ukoncení rozepre, a taktéz
byla téz podmínka: >bude-li rukopis apo- není z dalšího prűbęhu sporu zrejmo, ze štolsleou Stolicí schválen«, vynechána. by byl pi-ivedl príznivý výsledek pro Bezdęky tázeme se ti l: proc nezádali ku- sdruzení. pující hned po první smlouvę rozhodnę, Raimondi zádal na svou obranu od aby ruicopis byl jim odevzdán? proc dali Iginia dűkaz, ze rukopis pochází skutecnę se pres pűl léta odbývati výmluvami a od Yalestriny. Soudce podporoval tento vytáckami? jak mohli s nezmęnęnými pozadavek, lec nepodarilo se uciniti jej závazky podepsati smlouvu, jez vykazo- právoplatným. vala tak znacné odchylky? Nejsme s to, Vzdor príznivým zacátkűm nastal dáti na tyto otázky zcela uspolcojivou pro stranu Kainlondiovu náhlý nepríz- odpovęd. Snad zodpovíme si je aspoá nivý obrat. Dne S. listopadu vydán de- poncltud správnę, tlíme-li, ze Iginio vy- kret, jímz Raimondi odsouzen k zapla- nalozil všecku svou cliytrost, aby získal cení i000 skudű bęhem trí nejblizších dnu. caru a cíopinil mezery, jez v rukopise Proti tomuto rozsuclku odvolal se nalezl. Jeho bezohledné chytrosti podarilo Kaimondi dne 14. listopadu ke kardinálu se téz premluviti kupující, aby se uvolili vikári. Exekuce zabránęna jiz 9, listopadu, v novou smlouvu. Na druhé stranę chtęli a také appellace neminula se s dobrým Kaimondi a soudruzi dostati rukopis za výsledkem. Rány pocaly dopadati na kazdou cenu clo svých rulcou, i nebylo lginia. Dne 15. listopadu byl by býval tudíz lginiovi snad tuze tęzko, primęti je Iginio namále zatknut; jenom štastné k sebe vętším ústupkűm. Ale kdyz ocl- »non gravetur« (nebu(-liz obtęzován) lialili podvod lginiűv, byli ovšem málo uchránilo jej pred vyšeti•ovací vazbou naklonęni, vyplatiti jemu ohromnou sumu a jinými nepríjemnostmi. — Po nękolika penęz. Iginiovi nebylo ovšem lhostejno, dnech (20. listopadu) obdrzel prokurator obdrzí-li smluvenou sumu cili nic. Ne- Iginiűv (Cino) i soudce inhibici (zákaz), zbývalo mu tudíz, nez dornállati se svého aby se neopovazovali protivnou stranu práva u soudu. jakýmkoli zpűsobem znepokojovati. Tento `' cervnu 1596 vypršela první splát- zákaz vydal kardinál Rusticucci (Rusti- lcová lhíita, jez trvala dle smlouvy nej- kuci), jenz byl roku 1596 generálním vi déle i S męsícű. kdyz Kaimondi a soudruzi kái-em papezovým a rádným soudcem nemęli se k placení, podal na nę Iginio rímské kurie. v srpnu 1596 zalobu u papezské komory Nyní byl Iginio ->v úzkých«. Jalto (Camcra apostolica). Tím zapocala dlouhá tonouci hledęl, kde by zachytil záchranné rozepre mezi synem Palestrinovým a prkno. Nejprve podal zádost o prenesení sdruzením podnikatelű. processu na jiného soudce. — Prolcurator Ale sotva prijata zálezitost u soudu, Parasoliho a Kaimondilio (ostatní inter- vytasil se z nenadání také Don Fulgen- essenti nejsou v aktech jmenováni) byl tius, spoluvynálezce Parasoliho a bývalý vyzván (15. brezna 1597), aby se ohradil clen ]consortia, se zalobou proti Iginiovi, proti petici Iginiovę. zádaje na základę smlouvy ze dne 14. Se svolením Raimondiovým podal brezna 1494 rukopis pro sebe. Dovozoval, Parasoli proti Iginiovi zalobu pro krivou ze prodavatel (Iginio) nevyprosil si jeho prísaliu a podvod. Obzvláštę byl Iginio svolení l: uzavrení druhé smlouvy; a proto obvińován, ze tutéz vęc rűzným osobám ze je tato neplatna. tęzko ríci, co po- dvalcráte prodal, • e lstivę vydával knihu linulo Don Fulgeutia, aby se mísil do za dílo svého otce, ze za úcelem pod- sporu; vystoupilt, jalo jsme vidęli, jiz vodu schválnę pomazal knihu, konecnę, roku 1594 ze sdruzení a obdrzel slušnou ze svędky pred soud povolané snazil se sumu odškoclnéllo. Snad poclal zalobu na premluviti a pro sebe získati. podnęt Kaimondiiiv. Stala-li se totiz Soudní informace byly nejspíše za- druhá smlouva protestem Fulgentiovým hájeny zacátkem února (1597). Za svędky pochybnou, pak męla strana Kaimondiova byli povoláni Alessandro Yettorino (dlou- snadné vítęzství. Monsignore Lapis, co holetý písar Palestrinűv), Giovanni Maria zástupce auditora apoštolské komory, Nanino, Don Fuigentio, papezský ob- vynesl dne 21. ríjna téhoz roku rozsudek, radník Guido, Andrea Dragoni a Simon a sice ve prospęch Fulgentiily. Dekretem Varovius. Iginiovi bylo se podrobiti ca- stauoveno, aby rukopis za deset nejbliz- stęjšímu výslechu. šícll dní dorucen byl Don Fulgentiovi. Jiz 3 února 1597 podali hudebníci Tento rozsudek neprispęl však nilcteralc Giovanni Maria Nanino, Andrea llragoni | ||||
|