Něco o zapovězených quintách
Ročník: 1903; strana: 22,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
— 22 —



a Giovanni Troiani, reditel kűru u Y. Marie anebo ve vice officiíclr. V tęclito prípa-

Snęzné (Maria Maggiore), písemný referát dech nenalézáme (ve zpęvu) nikdy od-

o rulopisu. Dosvędcují, ze sešli se více- chylek nebo rozmanitostí.« --- Podobnę

kráte, aby s všemoznou pílí prohlédli a se vyjadruje Nanino.

zkoušeli Gradual, jenz vydáván za dílo Difference, jez se vyskytovaly v dru-

Palestrinovo, a posuzují ho takto : »Shle- hém dílu rukopisu naproti dílu prvnímu,

dáváme, ze jedna cást tohoto Graduálu, urázely cit tęchto výtecníkű nejvíce. Kdyz

jez obsahuje mše Svatých (Sanctuarium polozena otázka, zdali nemohly podobné

— »Sanctuario«), za prícinou mnohých difference a odchylky býti úmyslnę za-

riizností, jez jsme tu nalezli, a znacných vedeny, odpovędęl Dou Fulgentio, jenz

odchylek od cásti, jez slove »Dominicale«, patril ke zlcušebuí komisi, svolané kar-

není od téhoz autora, od nęhoz jest právę dinálem del Monte, rozhodnę: »Kdyby

jmenované Dominikále, a dle toho jsme byl Palestrina zpracoval oba díly, nebylo

pevnę presvędceni, ze z uvedené príciny by dovoleno domnívati se, ze by byl

jest nemozno, aby Sanctuarium bylo dílem spáchal takové chyby, jsa proslulým hu-

Yalestriuovým. Procez soudíme, ze tato debníkem.« — Podobnę soudí Nanino a

cást Graduálu pro zmínęné rűznosti a llragoni.

odchylky, jez jsou v ní naproti Domini- Nyní prišla však na pretres také

kálu, naprosto nemá býti prijata pro re- schopnost a dovednost zvęcnęlélio mistra.

formu cliorálního zpęvu, nýbrz má býti Zde prohlašuje Nanino sebevędomé: »Pa-

znovu opravena a prizpűsobena cásti mší lestrinu pokládal jsem za dovedného a

nedęlních.« — Podobnou zprávu podali výtecného liudebníka, ale nikoliv za prv-

tito znalci jiz i i. cervence 1596. ního, ani za druhého, ani za tretího.«

Za nedlouho byli Dragoni a Nanino Koho asi pokládal za prvního? - -

poznovu predvoláni, aby se vyslovili ob- - Trochu skromnęji praví llragoni:

šírnęji o sporném rukopise. Pri této prí- »Pokládal jsem Palestrinu za výtecníka

lezitosti pronesli jakozto hudební od- v oboru hudby; nedovedu však rozsouditi,

borníci v piném sebevędomí své názory jestli mu vykázati místo první ci druhé.

také o chorálu vűbec, jakoz i o schop- S první cásti rukopisu byli tedy naši

nosti a zdatnosti Palestrinovę. O chorálu odborníci celkem spokojeni, nikoli však

prednáší llragoni : »V tomto zpęvu není s druhou. Ale konecnę pripustili, ze by

harmonie aniz jakého souzvuku; tudíz, i Sanctuarium po peclivé korrekture bylo

jako tu není míry, tak není ani moznosti schopno tisku ; tato oprava ze by se dala

nelibozvulcu. Zachovají-li se v chorálu provésti za męsíc.

tóny, jak je zádá jedenkazdý modus, a U tęchto hudebnících a svędcích

dbá-li se nálezitę dlouhých a krátkých praví T. Molitor (1. C. Il., str. 50) : »O svę-

slabik, tak ze dlouhá nezpívá se nikdy domitosti tęchto svędkű a odboruílcú

jako krátká, a naopak, — jak se casto nelze pochybovati. Ale pochybnou jest

stává, — pak, tuším, je chorál dobrý.« jejich schopnost, rozhodnouti, ceho za-

A dále poucuje: »Starý chorál, jalo slozil potrebí cliorální melodii, aby byla dobrou.

ho sv. Rehor Veliký, a jak obdrzela ho Jejich výroky o našem rukopise svędcí,

Církev, nemá lec jediné melodie i pro ty ze pro chorál męli pramálo porozumęní.«

zpęvy, jez opakují se o rűzných svátcích (Pokracováni.)









Nęco o zapovęzených quintách.

Studie P. Bohumila Matęj$, C. SS. R. (Dokoncení.)

Ambros je se svým vysvętlením zá- — kdybychom byli zlomyslni, — ale my

kazu quint hotov. Nenadále prišel Jan vylozíme je jinak-: Ambros chce ríci,

de Muris, —jako deus ex machina, vzpo- ze v památkách skrovných té doby nena-

mę1 si, ze zapoví kvinty, a sním Mar- lézá dokladű, jak se stal prechod od

chettus z Paduy, — a bylo to! Nebo, jak theorie dovolení quint (nebot ze se v nich

praví na zacátku svého spisku, — jak se zpívalo v praxi, jak jsme slyšeli, nechce

to stalo nevíme... Mohli bychom dle uznati), od organa, ku zápovędi jich,

kontextu vykládati slova slavného kri- kterou de Muris a Marcllettus vyjadrují,

tika tímto právę uvedeným zpűsobem, ackoliv zajisté i on 'za to má, ac toho

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ