|
| ||||
| ||||
|
— 27 —
více hudební umęní s vędou spojené dű- dem geniű všech bez rozdílu. Všimnęte lezitým cinitelem se stává ve vzdęlanosti si Smetany, Dvoráka a ještę více Fibicha. národű. Neműze se tedy soucasným geniűm dariti Umęní a vęda ve spojení s vlaste- lépe nez vzdáleným hvęzdám. Porovnání neckým citem, jak shledáváme u mistrű to známé, snad az tuze staré. domácích jména svętového Smetany a Mezi ceskými paedagogy liudebnítni, Dvoráka, Bendla a Fibicha, povzbudily kterí na bývalé nejprednęjší fakultę umęní nás ku rozhledu ve sféry predcházející, církevnę-hudebního v prazské škole var- t. j. v doby probuzení národa ceského. hanické pűsobili a jejíz zahájení obętavou Tam obraceli zrení své geniové nové spolecností prátel muzy církevní v ruce doby a shledáváme jména neménę zvucná: theoretilcű a skladatelű Karla Pietsche, Erben, Martinovský, Tovacovský, Kríz- Václava Horáka, Roberta Fiihrera, Leo- kovský, Zvonar, Horák, Fiilirer a m. j. polda Zvonare, Ad. Prűchy, Jos. Krej- Kdyz ale probíráme se v dęjinách cího a Františka Blazka polozeno bylo, ceské písnę, tu musíme ještę hloubęji stkví se jméno ceského nezapomenutel- sáhnouti v dobu Otce vlasti Karla 1V. ného mistra - paedagoga, theoretika a a staneme u pomnílcu velebného ceskélio skladatele F r.L d. S k u h e r s k é 11 o. Cím nápęvu, který proudí ze staroceských více šírí se porozumęní pro pojem ob- rorátű a mile nitro naše zalirívá. Sláva vodu hudby posvátné, tím více vystupuje ceské liuclby a ceských liudebrrích ústavű v popredf jméno právę vyslovené. Jméno vychovávacích probouzí v nás tyto strucné to vyniká zároveń se soucasníky zná- vzpomínky a poohlédnete-li se šíre v svę- mými jako Witt, Lehner, Foerster, Kríz- tových dęjinách hudby, obdivem napiní kovský, Cainer, Sychra, Hruška, Nešvera vás, jalo spojeno jest umęní kontrapunkti- a tn. j. a prece do jaké hloubky zabíhati cké s chorálem círlcevnim v skladbách musí naše pozorování, máme-li oceniti velikána Seb. Bacha. význam reformatora-paedadoga. Chorál — píseű jsou ony základní V pravdę reformator jest ucitel. On kameny, po nichz vystupoval vzdy theo- zkoumá minulost, ucí prítomnost a ten retik, pedagog, vędátor a skladatel hu- nejvýznamnęjší moment ou ukazuje do dební. Kdyz pal< umęní lcontrapuulctické budoucnosti On ví co prijíti musí, po- a harmonický soulad tonový vyšinul se zclvihuje prapor a krácí v radách prvycli k jistému bodu, tu vzdy ptal se svęt liu- i se svými soucasníky a nevšímá sobę dební »kde máte píseń?« Píseti, dítko nepríruę doby. Tak se tvorí epochy národa, at jiz obsahu nábozného, milost- v umęní ve prospęch národa. ného ci zertovného, tento vęcnę mladý Národ ceský má dvé ušlechtilých kvét, který vyrűstá v srdci hudebníka spanilýcli dcer, jichz exterieur t. j. nejen i kazdého uadšenélio syna a ideální zevnęjší tvárnost jedinę ale i vnitrní dcery jako vcrnýclr clenű svého národa, hodnota v pravé,,-1 slova smyslu jest kla- na tu píseti zapomenouti nelze, bez uí sicicá. Jsou to ceská pfseti ducliovní a by národ ztracen byl a stal by se bu- ceská píseń národní. Klasické jich tahy blinou, kterou zavanutí vętru snadno zdędily obę dcerlcy národa ceského od znicí. otce svého, chorálu rehorského. Druho- V pravdę snadno se presvędcíme, rozená dcera, totiz píseń lidová nalezla ze jen oni mistri hudebního umęní zí- v století ig. více príznivcű, kterí o její skali sobę vlasti vdęk, kterí cinnost svou existenci národní se starali. hudební opreli o píseti svého národa, Karel Jaromír Erben, rodák ta vyšla ze srdce a ona také jedinę miletíuslcý (1811), neunavný sbęratel k srdci mluviti dovede. Byt i díla jejich písní, povęstí a ríkadel národních, který neprízní doby utrpęla, svítí jejicli cinnost bájesloví slovanské rouchem poeticl<:ýni jako skrytý maják dobám budoucím a ocíęl a jemuz po boku stál pricinlivý J. vzdy vrátí se doba, kdy cinnost pracov- P. Michal Martinovský, knęz rádu níkű uznání dojde, dríve ci — pozdęji. prem. na Strahovę, rodák męlnický (i 8o8) Nepochopen prozatím zűstává vzdy a harmonisator veškerých zpęvű Erbe- ten nutný proces, spojení onoho bý- nem sebranýcli. Oba tito nestorové ceské valého skutecného krásna s vymoze- písnę podali podnęt a pramen ku práci nostmi doby nové a odtud postupování slozitęjší, jiz podnikl nejprve knęz Pa- další ]cu cílűm vyšším, tedy ona duševní vel Krízlcovský nar. g. ledna 1821 touha po prohlouben{ i rozmachu do výše v Holasovicíclr ve Slezsku. Sem nálezí ideální. Snad jest nepochopení ono osu- skladby Krízkovského, hlavnę sbory | ||||
|