| ||||
| ||||
— 29 —
V Credo vykoristęn chorál »llospodirie, pomiluj ny«.Lde nękteré zvlášt zají- mavé úryvky : Tenori, bassi rccitativo. J 4ML -02- -o- — — De-um de De-o, lumen de lú-mi-ne, Deum ~..-erum de Deo ve - ro. 4 - - Et re-sur - ré-tit tér-ti -a di - e Recitativní ráz této ctyrhlasé vęty jest patrný. (Polcracování. Církevní rok. Podle Cfrkevního roi:u I;uérangerova podává K. Vrátný. (Pokra ování.) Proprium svatých v adventę. dnecli, ale ovšem na kazdý den nęco jinélio. Konecnę první díl breviáre — Proprium jest to, co nękomu jest Ordivarium de tempore nebo 1'salterium vlastní, co jej rozeznává od jiných. obsaluje vęci s p o l e c n é nękterým V missále a breviári i«ímském spatru- dnűm ua pi. antifony a zalmy, které jeme ctyri hlavní cásti : Urdinarium ofh- se ríkají kazdé pondęlí, nebo kazdé cii de tempore (psalterium). Proprium úterý atd, nepi•ipadá li nęjaký svátek de tempore, Proprium Sanctorum, Com- zvláštní at Pánę at svatých. mune Sanctorum. V Propriu Sanctoruma Mluvíce nyní o dobę adventní, mlu- jest obsazeno to, co se vztahuje na jed- víme o ní hlavnę, pokud se nám její ráz notlivé svętce naší Církve a cím kazdý a nálada jeví vyjádreny v Proprium de se rozeznává — zjevuje se tu jaksi ve tempore a po této stránce jsou to zvlá- své individualitę. Commune znamená to, štę nedęle adventní a poslední dni pred co jest spolecné muoliým, proto Narozením Pánę, jichz si všímáme. Ne- Commune Sanctorum obsahuje vęci s p o- chceme však pominouti mlcením Pro- t e c n é jistému druhu svatých osob, tia prium Sanctorum této doby, piné zárí- pr. antifony a zalmy, ]steré se odi•íká- cích postav ze zivota církve, a proto vají o svátcícli všech neb aspoń skoro aspoń na nękteré obrátíme krátkými všech muceuníkű, kdezto v 1'ropriu San- slovy pozornost ctenárű, zajírnajícícli se ctorum najdeme na pi-. zivoty jednotli- o posvátné sluzby své Církve. vých svatých, nęlcdy antifony, které jsou Na 30. den męsíce listopadu urceny jen pro památi.0 jistého svętce pripadá svátek sv. Ondreje apoštola na pr. svatých Petra a Pavla pri nešpo- — casto arci ještę pi•ed zacátkem ad- ráclt a cliválách, nebo nękterý hymnus ventu, ale ponęvadz jiz jest adventu vlastní pouze tomuto a ne jinému svętci. blízko nebo v nęm, klademe jej sem. Totéz platí o prvních dvou cástech bre- Svátek ten tedy bud bývá posledním viáre : Proprium de tempore obsahuje velikým svátkem v starém roce církev- to, co jest vlastní jistému casu ním, nebo prvním v novém; a jistę jest nebo jistému dni (kdyz totiz hledíme slušuo, aby všeclzo v krestanském roce ]: tomu clni samotnému, at jiz tolio dne pocínalo se krízem a jím se dokonávalo. se nekoná památka zádného svętce nebo Nuze, tento apoštol, sv. Ondrej jest apo- at se koná) na pi•. to, co jest v l a s t n í štol kríze, nebot jak prastarý »list knęzí jen svátkűm váuocoím, nebo Bozímu acliajských« vypravuje, dokonal svűj zi- Tęlu, nebo nedęlím, nebo husy Písma vot na krízi a respousoria ctecí brevi- sv. rozdęlené po celém roce, po všech árových o jeho svátku dojemnę vy- | ||||
|