Reforma chorálu v XVI. a XVII. století
Ročník: 1903; strana: 36,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
36 —





hon. S. Agnetis první místo. Skuherský se Skuherský jako mistr kontrapunktu

myslil naprosto vokálnę, nękdy však a harmonie. Jiz jediné císlo tęchto studií

také ve stylu varhanním. Opatril sice a predeller vyvází svou umęleckou hod-

tri ze svých mešních skladeb prűvodem notou celé tucty praeludií jiných autorű,

orchestrálním, ale toliko jeho mše pro najmę nęmecko-protestantských. Byltę

dva hlasy s prűvodem smyccového kvin- tudíz Skuherský reformatorem varhanní

tetta vybocuje jaksi z rámce varhanního hudby per exellence. V letech sedmde-

slohu. Vyzaduje však peclivę secvice- sátých zavládla reforma církevní hudby

ného sboru hudebního a nehodí se valnę v piném svém rozsahu ve škole varlla-

pro venkovské kűry dle bęzné praxe. nické. Pricinęním Skuherskélio zreformo-

Budiz ještę pripomenuto, ze Slcullerského vala se celá ucební osnova této školy;

skladby jsou dosti tvrdým oríškem, ze dvouletý kurs pro vzdęlání varhaníkű

vyzadují bezmála téze prípravy jako nedostacoval jiz pozadavkűm nové doby,

klassická polyfonie, ponęvadz populár- Skuherský pripojil lc tomuto ještę kurs

ínmi v bęzném slova smyslu nazvány pro vzdęlání riditelű kűru; zákűm této

býti nemohou. Dále slozil Skuherský školy ulozeno mimo vzdęlání se ve zpęvu

dvę serie motett (gradualií a offertorií) gregoriansl:ého chorálu hráti prima vista

pro celý církevní rok, z nichz mnohá prűvod skladeb v duchu reformním,

skladba patrí k nejlepším svého druhu komponovati a improvisovati kadence,

a jest i slabším sborűm prístupna. Jeho praeludia a modulace v starocírkevnícll

studie pro varhany (8 svazkű) a prede- toninách, súcastniti se círl;evnícll obradű

hry pro varhany v toninách církevních, pri jistých výrocních slavnostech — a

jez urceny jsou býti technickým cvicivem to hlavnę v chrámu Nejsv. Trojice, kde

zákű I. rocníku varhanické školy, dluzno Skuherský sám byl reditelem kűru a kde

pokládati za prímo klassické predehry ryze církevní hudba pricinęním Skuher-

varhanní pri sluzbách Bozích, vyjma skéllo byla oné doby jir', pevnę zako-

nękolika jen málo císel více ménę in- tvena.

struktivních. Yri tęchto skladbách ukázal (Pokracování.)











Reforma chorálu v XVI. a XVII. století.

Na základę nových spisű podává P. Bernard Velíšek, O. S. B. (Pokracování dílu IL



Dobrozdání hudebních znalcű o ruko- nęho rukopisu, i nemohlo nikterak zmír-

pise, jejz vydával Iginio za dílo svého niti nepríznivý posudek hudebních znalcii.

otce, neznęlo proti tuze lichotivę. Procez Zdá se však, ze Iginio chtęl z nęho pro

hledęl, jak by na jiné stranę získal své sebe tęziti. To aspoú vysvítá dosti jasnę

vęci hodnotu a cenu, kterouz neprízni- z vlašského dokumentu, sepsaného slo-

vým posudkem ztrácela. Zacátkem brezna hem verejného prohlášení, pod datum

1597 zádal tudíz kardinála z Aragony, 2. kvętna 1598. Listina pocíná slavnostnę :

jenz byl tehdy prefektem kongregace »bIy, Indico d' Avalos d' Aquino, kardinál

obradű, o stvrzení, ze otec jeho, Pale- d' Aragona, toho casu predseda (Capo)

strina, blahé pamęti, predlozil castęji kongregace posvátných obradű a legát

svűj rukopis opraveného chorálu posvát- jeho Svatosti v Rímę, oznamujeme tímto

nému sboru obradű. Z jednoho doku- a stvrzujeme komukoliv, atcí.« Zmíniv

mentu se dovídáme, ze kongregace vy- se o povolání nękolika hudebníkű kardi-

hovęla prosbę Iginiovę; ctemet tu: »Ve nálem del ~Ionte lze zkoušce rukopisu

schűzi posvátného sboru obradű, konané a o prodeji tęchto knih, uvádí znova

v paláci naší obvyklé residence v Męstę nepríznivý výsledek zkoušky a na konec

(Rímę), dne S. brezna 1597, ustanoveno rozhoduje: »Procez by1 a jest úmysl a

mezi jiným: Tajemník kongregace stvrdiz usneseni tohoto našeho slavného sboru

a dosvędciz faktum, o nęz se jedná pro- ze se jmenované knihy nemají tisknouti

sebníl.ovi (quam postulat fidem, pro ve- ani v Rímę, aniz kde jinde od jmeno-

ritate faciat). — Jeho Svatost, byvši vaných kupcí aniz od koho jiného, a

písemnę zpravena, dala své svoleni.<< proto oznamujeme a stvrzujeme, jako

Patrno, ze toto stvrzeni nebylo zád- nahore ...,< Podepsán jest týz kardinál

nou úchvalou aniz odporucenínl spor- z Aragony.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ