|
| ||||
| ||||
|
— 41 —
ve hre na varhany, pokud nemohl pro- loritu skladatel jemnocitný, ze by tento kázati dobré vędomosti ve všech ostat- stále postupující duch zavrhoval ony ních naukách nesmęl opustiti ústav. formy, které oratorní smęr tak vysoko Poznamenal jsem, ze Skuherský vy- povznesly a které podaly svętu hudeb- soko stavęl sloh á capella nad starou nímu onen symbolicko-dramatický instrumentálku. Tím není mínęno, ze smęr, kteréhoz nejprednęjším represen- by umęlec talc hloubavý a pricinlivý, tantem na poli hudby ryze církevní jest rozhledu po širé roli hudební tak právę náš neuznaný Skuherský. dokonalého a v instrumentálním ko- (Polcrac ování. ) Církevní rok. Podle Církevního roku Guérangerova podává K. Vrátný. (Pokracování. Ale pravda události byla potvrzena její tęlo. Jejím otcem byl vévoda elsaský ještę zrejmęji, ackoli obyvatelé tamní Adalrich, zavrhl však své dítę, protoze krajiny také nebyli lehkovęruí, vypra- se narodilo slepé. Klášter jeden ujal se vivše do Dalmacie a do Nazareta šest- ubohé bytosti, vytrzené mocí z nárucí nácte osob bodných víry, aby vęc clobre materského, a Bűh, jenz chtęl na ní ob- vyšetrily. Bűh sám obnovil div prene- jeviti sílu svátosti obrození našeho, do- sení ještę dvakráte. V blízkém lese usa- pustit, ze az do trináctého roku nebyla dili se loupezníci a obírali poutníky -- polertęna. Konecnę však priblízila se tu objevil se náhle svatý dűm o míli chvíle, kdy męla býti prijata mezi dęti dále na nízkém pahorku, nálezejícím bozí —nez ó toho divu! v téze chvíli, dvęma bratrím z rodiny Antici. Ale bratrí kdy voda lcrestuí obmyla její duši, také brzy se nepohodli o dęlení darű, které oci její prohlédly, aby svętlo tohoto jim poutníci prinášeli. I zmęnil nazaret- svęta, které vidęla ocima tęlesnýma, slcý domek své rnísto ještę jednou a sta- bylo slabým odleskem svętla víry, které nul na verejné cestę, ]cde jiz potom v té chvíli bylo vlito do její duše. Nyní vrdycky zűstal a kde povstalo męsto prijal ji opęt otec do svého domu, bylo Loretto. To jsou události potvrzené dęje- jí však zakoušeti nových útrap a nových pisnou kritikou, a nelze nez uznati jejich bojű, aby zachovala své panenství, kte- pravdivost jako pravdivost jiných dęjin- rým se byla zaslíbila svému Spasiteli. ných událost{. Její pűvab a inoc jejího otce vodily Dne 13. prosince památka sv. hojné nápadniky ua jeho dvűr; konecnę Lucie, panny a mucenice. Jméno její od však prece zvítęzila a Adalrich sám jí dávna zastkvívá se v kanonę mešním vystavęl klášter na výšinách Hohenburgu, spolu se jmény svatých panen Anezky, kde Otilie jako vűdkynę velkého zástupu Agaty a Cecilie. Jméno to, pripomínajíc panen dlouhá léta slouzila Bohu modlit- slovo »lux« — »svętlo«, v této dobę bou, pokorou, pokáním a skutky milosr- adventní mluví o svętle, jez se priblizuje, denství. aby osvítilo temnoty svęta. Ona jest také Dne 16. prosince sv. Eusebia, jednou ze trí hvęzd krestanské Sicilie; biskupa vercellského (Vercelli) v severní místo vítęzné smrti její jsou Syrakusy, ltalii. Jest to jeden z nejstatecnęjších bo- jako Katanie posvęcena jest Agatou a jovníkű ctvrtého století za bozství Jezíše Palermo Rosalií. Davte Alighieri cirí ji Krista proti bludu ariánskému. Na sy- ve své Komedii jednou z prostrednic nodę milánské, o jejíz svolání pi-icinil se svého zachránęní: uctívaje ji jako pr{- u Constantia, prohlásiv slavnę katolickou mluvkyni v chorobę ocní, kterou kdysi víru o Jezíši Kristu pravém Bohu a pra- trpęl, chtęl ve své básni skrze ni, jez ve vém clovęku, odsouzen jest od arián- svém jménę má svętlo, býti úcastným ských biskupű do vyhnanství. On však, svętla duchovního. vyraziv dle slov evangelia prach z obuvi Téhoz dne se pripomíná jiné jméno, své a nezlekav se ani hrozeb císarových známé .téz u nás, s v. O t i 1 i e. Tuto pannu ani vytasených mecű, ubíral se do ci- uctívají zvláštę ve východní Francii a ziny. Ve Scythopoli, kam byl poslán, jiz po tisíc let putují hojné zástupy na dlouho zakoušel hladu a zíznę i ran a vrchol hory, kde odpocívá ve svatyni jiných útrap, ale moliutná duše nicím | ||||
|