|
| ||||
| ||||
|
— 51 _
spojencű pi-íspęvek 4000 slntclű. Výtęzek chorálu. V cele komise jest opęt kar- rozpocetl na S000 'škudű. Po Graduálu dinál delMonte; jemu pridáni kardinálové chtęl dáti do tisku Antifotiár a zaltár Bartolonleo Cesi, Pompeio Arigoni a se stejným nákladem. Teprv po tęchto Serafiuo Olivares. Úkolem komise bylo vydáních mínil tislcuouti tytéz knihy ve povolati znalce hudby nebo zpęvu, kteríz velkém i nejvętším formátę. Raimondi by chorální knihy dle potreby opravili, vędęl, ze katedrální kostely majíce aneb, kdyby nebylo opravy zapotrebí, skvostnę psané a malované rukopisy komisi je k revisi predlozilí, aby pak po nevzdají se jich tak snadno ve prospęch obdrzené papezské approbaci mohly býti jch_o tištęných knih, i liodlal s náklad- Raimondiinu odevzdány. — Kardinálové nęjším vydáním pockati. zvolili šest rímských hudebníkű; jejich Pavel V. nenarídil z vlastního popudu jména jsou: Giovanni Bernardo Nanino, reformu chorálu, ale byl na ni brzy po Curtio Maucini, Ruggiero Giovanelli, svém nastolení upozornęn. llle všeho Fraucesco Soriauo, Frá Pietro Martire stalo se tak na podnęt h,aimondiűv, Felini a Felice Anerio. O cinnosti tęchto kterýz si asi poslal k papezi svého mluv- korrektorű nemáme zádných zpráv. Jen cího. Soudíme to z toho, ze si Raimondi tolik víme, ze 6. brezna 1611 rozkázal teto upozorltování peclivę zapsal. llle papez kardinálu del Monte, aby ze sboru jeho zápisku bylo ke konci r. 16-)5 jiz tęchto hudebníkű vyvolil dva, a povęril všechno ujednáno, ale pak zálezitost je reformou. "Pito vyvolení byli pak Felice opęt usnula, aspoti u papezského dvora. Anerio a Francesco Soriano. Teprve v cervenci r. 1607 ucinęn u pa- Jiz zacátkem roku 1612 oznamuje Rai- peze nový pokus. Tehdy primlouval se mondi papezi, ze oba hudebníci jsou kardinal Cesi, prítel kardinála Mediciho, s prací hotovi, a prosí Jeho Svatost, aby o reformu chorálu, ovšem na podnęt nyní rácila tisk tęchto reformovaných Raimondiűv, i byl od papeze touto zá- knih povoliti. Za nedlouho bylo nové lezitostí povęicn. Ale ani tentokráte privilegium vyhotoveno. Za podklad nebylo ještę nic rozhodnuto. slouzila mu listina ze dne 3t. kvętna t6o8. Zacátkem roku 1608 pozádal papez Náhradou za výlohy a práce, jichz se generálního prokurátora Augustinianű Raimondi k vűli vydání nových knih o clobrozdáuí ohlednę tisku chorálních podjal, povoleno mu privilegium tia dvacet knih. Tento męl se vysloviti, zdali by let. — 1,~aimondi męl jen ještę jedno nový tisk prinesl Církvi Bozí jaký pro- prání: aby papez vyhotovil zvláštní bullu, spęch. lltle 24. února 1608 odpovędęl kterouz by naporucil kostelűm, aby co Giovanni Battista Piombino (tak se jme- nejdríve pi•ijaly nové knihy. Návrhű pro noval prokurátor), ze by nový tisíc cho- takovou bullu męl Raimondi pinou lilavu, rálnich knih byl nejenom uzitecným, ale jak jeho zápisky svędcí. Mimo jiné na- ze jest i potrebným z príciny nedostatku vrlioval, aby bulla udęlila p 111 o m o c n é vhoclných kostelních knih, a také proto, odpustky in forma jubilaei (!) ze by se pri té prílezitosti daly odstraniti všem kostelűm na onen den, ledy by chyby starých knih. — Zálezitost pro- prijaly nové knihy. Lec, ackoliv Rai- táhla se opęt nękolilc męsícű. Teprve mondi tentokráte u apoštolské Stolice na konec srpna i6o8 svolal papez komisi mnoho si vymohl, takovéto bully prece ctyr kardinálű, kteréz svęril reformu se lledOCkal. (Pokracování.) František Zdenęk Skuherský, paedagog-reformator hudby eírkevrlí. Napsal Jan Ev. Zelinka. (Pokracování.) Probrali jsme strucnę církevní díla az ráz, v ryze církevní promęnila. Pozdęjší ku op. 24., kterýmz koncí ona chorálová díla jako liarmonisace 27 staroceských perioda tvűrcí, která patrné stopy na sklad- pűvodních nápęvű chorálních (u Fr. A. bách dalších zanechala a onen u Bacha a Urbánka v Praze) a ceská mše pro lid Iíudela patrný symbolicko-dramatický jsou pouhým dokladem toho, jak vázné 1* | ||||
|