|
| ||||
| ||||
|
— 52 —
byly úmysly našeho prísuélio paedagoga- chorálního cantu firmu pojí se z pocátku reformatora, pred jehoz kriteriem by sotva hlas druhý, tretí, pozdęji snad i ctvrtý, obstála talc mnohá skladba j alco »modernę- volný rytmus chorálového nápęvu mizí. církevní« svętu hudebnímu barnumskou Praví dále : "Zretelnę vidíme snahu po relclantou dnes doporucovaná. primęrené slovűm charakteristice Stále výš -- stále hloubęji. Ceský i pohybu, pokud jednotvárnost harmo- l.autus byl otcem toho, co následovalo. nická doby té dovolovala. Príkladem Instrument, podrízený sice ale význam Mathiase L;cicela (1540) dos:lácíá, jalo slova illustrující cinitel, vítęznę postu- stejnou byla faktura zpęvu církevního a pující, vypravující, recitující a symbolicky svętského ve století i6., avšak potvrzuje, jásající sbor at jiz v kontrapunlcticicé ze snaha, vymaniti se pri skladbách polyfonii nebo priizracué homofonii, tolio svętského rázu z pout církevního slohu dokladem budou príklady další. casto jest patrna a nękdy nejlepšími Az dosud poznali jsme jak nazíral výsledky zclobena. reformátor Skuherský do pramene pr- Postrádá v staré této hudbę výraz- vého zpęvu krestauslcého. Poznali jsme nosti a pravé charakteristiky ve smyslu jalo cerpal z pramene chorálu staroce- moderním, avšak slavnę prohlašuje, ze ského. Jalto reformator a umęlec po „hudba století ~esíuríctélro pojí se z~cljrzz zpűsobu mistrű doby starol.lasicl:é (pale- zícinnýin, nęka'y az p~Iekvapz, i c-íjn upúsobem strinslcé) pouzil motivu chorálu jmeno- ku povsncíšcjícírn zuunzerctúm kiesttrnsko- vaného, avšal: není to pouhé namnoze kaíolzckt%cIt ohTacrr"r.”, tase vyslovil své pre- spracování motivű zfninęných, skladatel svędcení paedagog-reformator hudby cír- tęchto partitur cetl a pralcticicy poznal kevní, avšak umęlec touzící stále výše recitativní formy a symbolickou náladu paedagog-theoretik a skladatel ihned do- kantát Bachovýclt, zvláštę pal: o r a t o r i i kládá: »jest však v cisté hudební Mendelssohnových Umęlecký vše- stránce nehotova a stojí 1: ny- obecný názor hudební vyslovený na nęjší hudbę asi v tom pomęru, str. 25. —Nauky o formách hudebních« v jakém nacházel se cautus ro- (Fr. A. Urbánek v Praze), ze hudba jen manus k slo liu palestrinskéntu, tehdy správna jest, kdyz odpovídá náladę t. j, ku sl,~ladbám vynilcajícíclt slovy buzené, snazí se všude l:u platnosti mistrű z druhé polovice století privésti ve skladbách shora popsaných Šestnáctého«. a sice co do útvaru formy i rytmu. Rozborem mše » llies sauctificatus« Ve spise zmínęném probírá a príklady jakoz i analysí motetta »Velilla Kegis dokládá paedagog Skuherský veškeré prodeunt« a p, o%1 Palestriny dol.azuje formy, které vyvinuly se od prvých dob zpűsob skládání, jehoz látkou byl motiv krestanství az do st. tg. Na str. 5. praví starocírkevní. Uvádí, jak jistému thématu Skuherský : »Spojením obou zivlű, de- ulozeno jest tlumociti náladu slov : » pleni klamatorního a hudebuílio, dostoupil sunt coeli« a soucasnę »miserére uobis« jednohlasný taktem nevázáný zpęv do- nebo »dona uobis pacem«. Postrádá roz- konalosti, která dűkaz poclává o vyso- manitosti thematické, ltarmonicicé a mo- kém stupni jeho vývoje; vzbuzujet on dulacní, avšak spravedlivę uznává do- az dosud obdiv i velkých mistrű i zku- konalost vývinu umęní kontra- šených znalcű.n Další úvahy týkají se p u n k t i c k é h o a jak shora pozname- pritvodu chorálu, který nesclivaluje (ná- náno nálady ryze církevní nikde zor formální dnes jiz prekonaný), ko- neupírá. necnę jedná o prednesu s prirozenou Nez prikrocil paedagog Skuherský deklamací. Prechází pak ku hudbę více- ku rozboru slohu á la Palestrina, zmi- Itlasné. Historické názory a doklady tiuje se mimo o Bacha a Hándelovi, Slcuherskélto, které pozdęji jako lektor Cherubinim a Beethovenu téz o sklad- na c. k. universitę Karlo-Ferdinandské bách s testem církevním oratorního v mnohém ještę dle rűzných pramenű skladatele a symfonika Joscfa Haydna prohloubil, obsahují velmi zajímavé vęty, a tvűrce komické opery W. A. Mozarta. které však, jak snad mínęno bylo z po- Bod tento vyvolal mnohé spory a ještę cátku, v nicem na újmu nejsou refor- více nedorozumęní a nebýti pevných od- macním snahám církevnę-hudebním v ze- borných zásad a praktické zrucnosti mích koruny ceské zaliájeným. Yaedagog muzű zkušených, byla by snad dobrá Skuherský ukazuje, jak ku jednomu lilasu vęc, kterou i sám Skuherský vzdy, pra- | ||||
|