|
| ||||
| ||||
|
-55
p nx / - 1 - - 1 s ---- _ _~4 r I l- 1 ó - mi-ne je-su, ác-ci - pe spí - ri-tum me-um, al - le - lú - ja, al - le - lú - ja. 41 Strucný tento obrázek dopiníme nękolika takty z op. 31.: Allegretto —C ~ C I I i atd. U sa - hi - tá - ris hú - stí - a, quae coe - li pan-dis ó - sti - um: Allegro vytvoril nový smęr moderní. "po- cátku cize znęjící, nesnadno pochopi- telný, lilubšího studia a d ű k 1 a d n é h o, stálého tęlesa volzáluiho picelpo- I I atd. kládající, ale prece jen nový, samostatný, `I •+ -~ I _~_. I svérázný. 1 Nemusíme zvláštních nových príkladű uvádęti, upozorním toliko na mešní Pan-ge lin-gua glo - ri - ú - si skladby. Polyfolnii, památce Ferdinanda Samostatnost, svérázná pravda v tlu- Dobrotivého vęnovaná G-dur mše, op. 43 mocení církevního textu, svobodné uzí- Pűvodnę dvouhlasá s krásným prtivodem vání veškerých huclebnícli prosti-edlzű smyccového kvintetta a nebo varhan, moderních a prizpűsobení tęchto ]zu cíli nyní u M. Kuappa pisatelem tęchto •,adouciuw, tak jenom mozno príblií',nę i•ádkű 4111asuę vydaná. Homofoinii, reci- posuzovati slzladatcle Skuliersl;ého. tativní d-moll mše ku sńatku korunního Cím déle ctete tyto partitury, tím prince Rudolfa slozená a Missa »in hon. více šíri se zájem váš a touha po zivém sc. Wenceslai«, obę u hr. A. Urbánka provedení. v Praze vydané, atd. Ku ideální výši stoup aj ící Sluha Skuherslzého celila k tomu, duch, ze vzorPi chorálu staroce- abychom myli vlastní na ceslzé pűdę sl.élio vyvírající a recitativní vypęstovanou hudbu církevní. oratorní náladou prozárený sloh (Pokracování.) Z vesnicky a męsta. Vzpomínky na Cyrillslcé snazení vypravuje Clemens Kuffner. Uiuh je zlá vęc, protoze nedá pokoje pravé hudby chrámové ve vesnicce, kde jako zlé svędomí. Jiz z dávna cítil jsem jsem dríve po více let býval farárem, nęjaký nepokoj v sobę a nevędęl jsem a kde se mi s pomocí Bozí zdarilo pri- urcitę proc. Ted to vín i: protoze mám vésti chrámový zpęv do príslušných ko- z dávna dluh, na lzterý jsem znenáhla lejí, polzud ovšem to dle pomęrű tamęj- pozapomnęl. Jsem totiz dluzen »Cyrillu«, ších bylo mozno. Zálezí-li Izomu na co nw právem patrí: zprávu o rozkvętu jménu, sdęlím tedy s ním, ze to bylo | ||||
|