|
| ||||
| ||||
|
— 75 —
Hoši prijímali záliv svęcení, a to po- tehdejší lcostely męsta školu tuto, spo- stupnę; spolu i úrady vrátného atd. vy- lecnę od kostelű tęch vydrzovanou, jíz konávajíce, pripravovali se na stav stál vcele »primicerius«. Primicerius vy- lcnęzslcý. bíral sobę hochy, vyucoval je zpęvu, Celou radu knęzí, biskupű máme, kterí ctení Písma, dobrým mravűm. "I é2 papez dríve byli zpęváky, a jako zpęváci mnozí Hilarius (461—467) staral se velmi o školu z nich prijali nizší svęcení. Dle zprávy tuto. Jmenujeme ještę papeze Reliore sv. Cyrilla sv. Theodor byl v mládí svém Velikého (59o—6o4), o jehoz pűsobení zpęvákem; rovnęz i sv. Nicetius, biskup nás zpravuje jáhen Jan (Joannes Diaco- Lyonský od útlého mládí spolu se zpę- nus): »Zalozil školu pęveckou,`1) která vem i ve vędách byl vzdęláván. Spolu ještę nyní dle návodu jeho zpívá. Usta- s vęrou prijímali zpęv a se zpęvem víru; novil nękteré statky za dűchod její a zpęvem vznęcovali k víre. Ona slova dal jí dvę obydlí, jedno blízkou sv. Pe- »ordinace« zalmisty: »Męj se na pozoru, tra a druhé u Lateránu. Ještę dnes abys, co ústy zpíváš, v srdci vęril; a co (v g. stol.) ukazuje se lűzko, na nęmz v srdci vęríš, skutkem dosvędcil,« obsa- v nemoci své leze liochy (pueri sympho- hují v sobę presvędcení, stanovisko, se niaci) v rádném zpęvu dle písmen i neum kterého na zpęv církevní hledęla první vyucoval Také ukazuje se metla, kterou doba ki-estanská. V tom sméru i hoši hrozíval, aiio i po zásluze trestal.« — byli vychováváni; nehledęlo se pouze Schonnefeld vypravuje dále: »Hoši byli na to, aby umęli krásnę zpívati, znali prijímáni velmi mladí, ale dobrého hlasu; meloclii, męli pękný hlas, ale aby roz- byli vybíráni ze škol męstslcýcll, a kdyz umęli a znali obsah toho, co zpívali, se osvędcili, byli ústavem úpinę ziveni aby, ac mladí, zili cíle té viry, o níz (orphanotrophium). Papezové pak se sta- pęli, aby nejen zpęvem, ale i ctností vy- rali, aby ústav męl dostatecné dűchody, nikali. — Doufám, ze z charakteru celé aby nebyl zkrácen. Pozdęji bývali z tęchto doby i spisű pozűstalých tento závęr hochű bráni papezští komoi-í (nynęjší právem uciniti műzeme. monsignorové). Mohli dostoupiti hodno- Záhy jiz vidíme školy ]cateclletské, sti podjáhna, ale nebylo jim dovoleno na nichz se vyucovalo nábozenství, ob- prijati vyššího svęcení, aby povinnosti radűm a také zpęvu církevnímu; zpęv knęzské jim nezabránily, by cele zpęvu tento, tak zajisté právem za to máme, se vęnovali. Tak velikou váhu kladl nebyl prijat od pohanű. Jejicli smyslné Rehor na zpęv a hudební umęní.« — melodie nebyly dosti cistými pro svatyni, Poslednęjšího predpisu však brzy jiz po znesvęcena by byla bujnosti zpęvu toho, smrti Rehorovę nebylo dbáno. Jak Ana- který divadlu slouzil a smyslnosti. Melo- stasius (Livoty papezű) nás zpravuje, nę- die starých krestani'i byly prejaty asi kterí z tęch, kterí jiz v mladém vęku od zidű, byly i novę skládány, lid, kde do školy té byli prijati a v ní ve zpęvu a pokud se súcastnil zpęvu, musil jim vycviceni, stali se vysokými hodnostári býti ucen, a to dęlo se zejména pomocí v církvi svaté, ano ,i papezi. Talc Ser- hochű, jakoz i tím, ze hoši zpęvu byli gius II., Rehor II., Štępán III., Pavel I. vyucováni. Tak víme, ze Urigenes ve Primicerius castęji prijímal svęcení bi- své škole katechetské v Alexandrii (asi skupské, byl v Rímę u veliké váznosti, r. 200) zpęvu vyucoval. I lia jiných ško- pozíval velikého vlivu, jak protokoly lácli hoši zpęvu byli vyucováni. papezských voleb (,Iohazují. Tak pode- Casem povstaly zvláštní školy pęve- psal list kardinálű a rímského kleru, cké (scholae cantorum), které, jak tvrdí kterým Kalixt 1I, za papeze r. i i ty byl Schonnefeld v Kirchenmusikalisches Jahr- potvrzen hned za kardinály jáhny primi- buch, 1879, z pocátku prijímaly hochy cerius školy zpęvákű to schvaluji a po- dospęlejší, a v nichz bylo vyucováno téz tvrzuji« (primicerius scholae cautorum latinę, aby zpęvűm rozumęli : tedy pred- laudo et confirmo). pokládalo se, ze jiz v ostatních pred- Príkladu Ríma následováno ve všem mętech jsou vycviceni. Pozdęji pridáno tehdejším svętę krestanském a vęnována i vyucování v jiných predmętech a školy byla zpęvu veliká péce, zvláštę chlapec- ty neustále zdokonalovány. kému, i zakládány školy pęvecké, v cemz Príkladem ve zrizování škol tęchto predcházel Rim. První škola pęvecká *) Podrobnęjší pojednání o škole sv. Rehore z péra msgra Lehnera viz =Cyrillr, r. XIII., str hochű v Rímę povstala za papeze Silve- 1., 9., 17., 25., 33. — Viz i r. XV. »Liturgická stra (314__—335); tento zalozil pro všechnyškola Cyrillská=. | ||||
|