|
| ||||
| ||||
|
78
radu zpęvy rorátní. Zde byla také putna roka asi i 2-14krátc. Aspoń mše zpívaná oprava. Proto jsme sáhli k rorátűm Lehne- pak tolik nesevšední, pűsobí velesvátecní rova vydání. Z nęho (z roráty nedęlních) dojem a lid se na ni tęší. Ale ovšem ucinęn výbor a sice tak, aby nejen stacil musila býti vypravena tak, jak toho pi-ed- na dobu mše sv., nýbrz aby i obsahem pisy církevní vyzadují. Páni ucitelé pred- textu tvoril jakýsi souvislý celek. Pro nášeli všecky mešní antifony z Gradnalu varhaníka uzpűsobil se part tak, aby mohl bez varhan a cástky stálé prednášel kűr hráti nepretrzitę: všecky strofy kazdé bud chorálnę, neb vícehlasnę. Zcle nacvi- písnę vypsány po sobę a pred a mezi ceny skladby: ctyrhlasá : »L'Hora passa« nę všude vsunuty predehry, prevody a od Viadany a tríhlasá polyfonní »Salus mezihry v starých tóninách, vybrané z roz- infirmorum« od Gricsbachra vedle nęko- licných sbírek (najmę Kothe-ovy a Zelin- lika chorálních. »Pange lingua« vícehlasé kovy), aby bylo vše jcdnol]o ducha. Zpę- od Traumihlera, Hanische, FOerstra a váci psali si texty do zvláštuícll sešitű, Witta. Vícehlasé męli jsme i zpęvy ku z nichz zase prepisovaly školní dęti sešitky ki•ízovýnl processínl a k Bozímu Tęlu. pro lid. Ku cvicení docházeli i sousedé O pohi•bccll zpívala škola nęjaký pred- z obce, aby se zpęvy snáze popularisovaly. zpęv vícehlasý, ostatní vše bylo presnę Melodie cviceny z tabule na pamęti pri chorální. Na velké svátky piednášely se první strofę tak dlouho, az byly osvojeny, odpoledne po Litaniích zalmy ve falso- nacez následovaly další strofy. Chorály bordone 4—5 Masnę od slavných mistrű prednášeli muzští zpęváci, písnę všechen strídavę s melodií chorální, kterou dopro- lid. Zpęvacky prednášely z chorálű ona vázely varhany. V roce 1896 byla u nás Místa, v nichz se uvozuje nękterá celnęjší generální visitace. 'rehciáz zpívali jsme výpovęd andęlova, aneb odpovęd Rodicky vícehlasnę »Ecce Sacerdos«, odpovídky Bozí. Tyto první roráty sti-ídaly se bęhem a »Pange lingua«; chorálnę antifony a týdnu s obvyklými zde písnęmi advent- celý obrad zádušní; pri mši sv. tiché ními. Byly tedy as 3kráte v týdnu dávány. zpíval lid píseń mešní: »O shlédni Bozc Asi za dvę léta ucinęn podobný výtah vęcný«. Nejdűst. Arcipastýr byl tehdáz z roráty pondęlních a opęt po dvou letech velmi potęšen a vyrkl svoji spokojenost tretí výtah z rorátii úterních. Trojí roz- a pochvalu panu rídícímu uciteli. Obrady dílné a souvisle zcclené roráty vyplńují Hromnic, popelecní stredy a sv. týdne strídavę nyní jiz celý týden a zpívá je byly stále doplńovány, tak ze v posled- celá osada. ním roce (19o]) jiz málo ceho se nedo- K tiché mši sv. nacviceno pro rűzné stávalo. Zatím jiz nadešel i cas kdy nc- doby as 8—lo mešních písní. Lpívané tušenc vzrostlá a výtecnę rozkvetlá reforma mše sv. obmezeny byly na nejmenší pocet; Porícská byla blahodárnę clo naší cinnosti jenom na nejvętší slavnosti a na ony dny, zasal]ovati pocala. kdy byla zpívaná mše sv. prikázaná; do (Pokracování.) Obecná jednota Cyrillská. VÝROCNÍ ZPRÁVY ZA ROK 1902. Diecése Králové-Hradecká. Farní Jednota Cyrillská v Nęm. Brodę. (c moll), Picka, op. 17, Gruber, op. 45, Reimann Dovoluji si oznaciti lońský repertoir mší a ostat- (d moll), "Zelinka (vęnovaná K. Ungrovi), Nešvera ních skladeb: (Spiritus sancti). M š e: Rinck, op. 91, Prűcha (Angelica), 1. Foer- Vlozky a hymny: Stehle : ~Ecce Sacerdos «, ster (sc. Adalberti), Skuherský (s c. Ferdinandi), Sychra: >Salve Regina«, Cainer (Dominica in Sexa- Hruška (Velehradensis), Smolík (sc. Stephani), Sku- gesima), G. P. Palestrina: AO bone Jesu«, Šnell: herský (op. 43), Tregler (Brevis, op. 9), Zangl, n0 salutaris«, Reimann (Offertorien 43),Zangl, op. 77, Witt (Archangeli, op. 33), Reimann (Sur- op 75, Reissiger, op. 210, Schmitt: ASancta Ma- sum Corda), Unger (Missa solemnis), Hamma, op. ria«, Smolík: :O salutaris«, Foerster (ze sbírky 10, Hónig, op. 60, Reimann (A dur), Zelinka (Bre- AHostýn«), Unger (Ctvero zastavení 8h1.) »Pange vis), Hamma, op. 6, Skuherský (Brevis), Skraup lingua« od Šnella, Kociana, Foerstra, Zelinlcy, Pi | ||||
|