|
| ||||
| ||||
|
— 82
Velezajímavým jest rozpocet, jaký ve bez porušeni spravedlnosti prodávati ko- své rozpravę podává Teyxeira. Vypo- stelűm chorální knihy za sumu ctyr set cetl, ze španęlské korunę patrí v rűzných dukátű. Výtęzek bude pak obnášeti 16 mi- zemích sto dvacet tisíc kostelű.L tęchto lionű; odectou-li dva miliony výloh, jest ctyricet tisíc povinno slaviti spo- zbude cistý zisk 14 milionű, tak ze bude lecné církevní officiuni a tudíz uzívati moci ]crál bez rozpakű poskytnouti svému chorálních knih. vęrnému sluzebníkovi Teyxeirovi ctvrtý Vydání nových knih jest dle do- díl, t. j. pűl ctvrta milionu. — Zde ne- slechu rozpocteno na ctyry svazky (t. j. pocítáno ještę s kostely obou Indii, bra- Graduál a Antifonár o dvou dílech); silskými a ostrovű oceánských a s ko- bylo by tedy pro ctyricet tísíc kostelű stely nizozemskými. Pocet jejich obnášel zapotrebí sto šedesát tisíc svazkű. Tisk by dle odhadu Teyxeirova skoro tolikéz vyzadoval trochu více nez rok. Svęrila-li jako v zemích španęlských a ostatních by se celá zálezitost jemu (Teyxeirovi), provinciích evropských. Náklad a vý- dodával by korunę ctyri svazky za pa- tęzek byl by tedy ještę jednou tak velký, desát dukátű; v tom by byly zahrnuty aspoń v prípadę, ze by také tyto kostely také výlohy na dopravu. Povází-li se, — obdrzely nové knihy prostrednictvím krá- pocítá horlivý prítel chorálu dále, — lovým. A konecnę sluší míti na pamęti, ze by musely kostely na opatrení nových ze bude treba nových vydání, takze tento rukopisných knih vynaloziti osmkrát podnik bude pro státní pokladnu španęl- tolik, pak műze prý Jeho král. Výsost skou nevycerpatelným zdrojem. (Pokracování.) František Zdenęk Skuherský, paedagog-reformator hudby církevni. Napsal Jan Ev. Zelinka. (Pokracování a dokoncení.) Mrak, který tuto blahodárnou cinnost Mezi skladatelem-reformatorem SI-- zastírá, utvorily vęty nękteré, o nichz a spisovatelem-theoretikem-paedagogem nyní pojednati dluzno. zeje zde tęzko preklenutelná propast, Všecko co Sk. podal ve skladbách kterou mozno jedinę zmenšiti naucením: právę popsaných, cinil nepochopitelným »Ridme se dle jeho skutkű, ni- názor, který vyslovil ve své »Nauce koliv však dle jeho zmínęných o formách hudebních«, jalo z predu po- slov, která stojí v zrejmém od- znamenáno bylo a cehoz dluzno blíze poru s tím, co vykonal.« Byl-li ještę jednou zretelnęji se dotknouti. nezdar, neuznání ci snaha po nových, Myslím, ze názor o instrumentálním moderním názorűm svędcících cestách, pseudo-církevním slohu Mozartovę nebyl ci výmluvnost osoby reformacním sna- vlastním presvędcením Skuherského, hám neprející prícinou tohoto zmatku, nýbrz pűvod vzal asi ve výmluvnosti tęzko stanoviti. Chyba však zűstane nękterého vlivupiného diletanta, kterými chybou, na níz smęru urcitého zaloziti Sk. stále byl oblclopen. Mozart byl vý- nelze; smęr takový byl by pochybený. tecným skladatelem komických oper, Pamatuji se zcela urcitę na výroky Sk., Múzu svou s mešním textem sáro nedo- ze bez dűkladné znalosti chorálu porucoval, a kazdý, kdo v ducha církev- pravá hudba církevní mozna ního zpęvu jen ponękud vniknul, neműze není. Není zajisté hudebníka, který by mešr-í skladby Mozartovy klásti za vzor.') byl neprítelem dobré instrumentální Mluvíme-li o instrumentálce slohu hudby. Bez s u r r o g a t ű jest ale náš oratorního, který nahrazoval církevní kostelní orchestr skoro bez výjimky zpęv, musíme uznati, ze Horák ve svých vzácným zjevem'), proto jest zbytecným, vętšfch skladbách mnohem dokonaleji trpęným jedinę z n o u z e s n a d, kde není vystihl ducha textu církevního nez kla- alespoń trochu obstojných varhan, anebo sický Mozart. soumęrnę obsazeného 4hlasného sboru.2) ') VzdyY jiz ucitel operního zpęvu Fr. Pi- Jen kdyz jsou houslicky, ó ignorantia car- voda rozeznává ve své nauce zpęv nábozenský dinaliss, ríkával Skuherský. (duchovní) od církevního. z) V prazských novinách oznamují se casto | ||||
|