|
| ||||
| ||||
|
-53
Skuherský nemohl vykázati se var- telství z vęcí pravę popsanýcli vzniklé hanickou praxí. Jeho veliká snaha však se strany druhé zplodily zneuznání a a obrovská píle, kterou provázen byl nechuti ku skladateli Skuherskému. skladatelský talent, z nęhoz vytryskly Výroku jisté kritiky, dle které jsou krásné a úcelné studie pro varhany, Skuherslcého motetta, skladbami toliko dále láska a porozumęní jeho pro cantus pro varhany, dbáti ovšem nelze, po- planus a staroceský chorál ucinily z ka- nęvadz ani jediný z ceských nápęvű pelníka a klavírního virtuosa Skuher- chorálních nezní pánűm dosti »popu- ského vychovatele dorostu varlianického lárnę«. Pravdou jest ale, ze sloh a chorregentského v prvých dobách jeho Skuherského privede ku plat- nadšení pro vęc, ]derou povazoval j a k o nosti toliko stálý, dobre situo- vrchol veškeré umęlecké cin- vaný sbor chrámový, (v jehoz bu- nosti hudební vűbec. doucí moznost Skuherský stále doufal), Jal: zmęnil se v posledních dobácli který i nejvętší díla církevní li- cinnosti své, nepadá ani tolik na váhu, teratury zastane, ponęvadz i nej- ponęvadz zűstal stále vęren zásadę, opa- menší skladby jeho musí býti triti cliovancűm co mozná mnolio praxe obsazeny a pevnę nastudovány. odborné i v dobę, ledy jednal: neprízeń Dojen skladeb jest pak vznešený jako pomęrű lunotnýcli a jiné cizí vlivy sna- celá cinnost idealnílio umęlce Fr. L. Sku- zily se stroskotati blahodárné idealní herského. Pevný, do krajnosti umínęný a pűsobení ústavu pro liudbu církevní. vzornę pilný ucitel, zijící jedinę idealűm, Chybiti műze ovšem kazdý, vzdyt i an- spęl namnoze az lku extréműm, od nichz dęlé padli. "Tím spíše pak, vyplývá-li nutno odecísti jádro vęci samé, jehoz chyba sama z okolnosti. cena nezmęnitelnou zűstává. Pí-edpolcládá-li na príklad »Nauka Umęlecké vysoké snaliy pak ovšem za- o harmonii na základę vędeckém« znac- vedly paedagoga Skulierského na scestí, nou dávku predbęznýcli theoreticko- kdyz necinil nękdy rozdílu mezi praktickýcli vędomostí, tím vętšího pra- nadaným fuulccionáí-em chrámo- ktického cviku nutno vloziti mezi rádky vého kűru, pro nęz ústav v prvé radę zrízen byl, a mezi aspiran- jmenovaného spisu, lc nęmuz p o d á v á návod opęt jen predbęzné dű- tem umęní skladatelslcélio. kladné vzdęlání theoreticko- Tak stalo se, ze mnohý dnes výtecný p r a lk t i c k é. Náiniticu zde moznou, ze dirigent chrámového hűru obdrzel menší paedagog nicelio predpokládati nesmí, doporucení nez s l: l a d a t el snad do- vyvrací vęc sama. Od samého pocátku brý, ale k úradu na kűru chrámovém spisu, kde mluví se o tónu, pak o inter- li e s c li o p n ý. Tím nemíním ciniti výtku, valu a postupuje se k souzvukűm trí-, toliko konstatuji, ze idealy o kompo- ctyr- a vícetónovým, Skuherský toliko sicní škole byly stále v kvasu iia úkor vęc z praktického stanoviska do- vęci dűlezitęjší. Následek toho by1 výrok p l ń u j e zároveń také o jednoduchou dosti casto opętovaný, ze Skuherský praktickou vymozenost opírá, následkem nikdy scliopným funkcionárem nebyl, ac cehoz mrtvá generalbasová císlice, jiz do vęci se nutil a proto prý pro kűr od prvé poloviny vęku 18. lesíku pozbýva- chrámový pralcticky psáti nedovedl. jící, úpinę padá. Jal: zajímavý zde rozhled Co se schopnosti funkcionárské týce, do budoucnosti, jaká zajímavost a lepost o tom rozhodovati nechci, ac pieta, harmonická spocívá v nękolika príkla- s jakou Sic. vęc pojímal, nutí ]: velikému dech praktických. Tof theoretik, který respektu, alespoń v prvých dobách cin- netoliko konstatuje vęc stávající, ale theo- nosti. Vzhledem ku cinnosti skladatelské retilc, který tvorí a cestu do budoucna však mozno poukázati na celou radu ukazuje a v praktické provedení materiálu zpęvuýcli skladeb mešnícli : Missa I.V. doufá. Skuherskému neušlo nic z hnutí liu- a V., »Missa Ferdinandi«, Missa G-dur debního, at na poli církevním nebo svęt- »in memoriam Ferdinandi Benigni« atd. ském. Vymozenosti praktické jevící se Jak jsem z predu poznamenal, sloli v skladbách dramatikű Richarda Wag- eminentnę vázný -- cliorálový z cásti nera a Bedriclia Smetany, kterí celé mi- jedné a jak nyní vidíme osobní nepra- nulé století leskem oslńujícím ozárili, dále cinnost Frant. Witta, jehoz sklaclby podobné produkce »orchestrové« v kostele tak, ze pro oznamování opravdových výkonű není zákűm za vzor kladl a jako nejvętšího více odvahy. Reklama! skladatele církevnílio druhé poloviny 1* | ||||
|