|
| ||||
| ||||
|
85 —
stí morální i hmotné poclporv, ale my všickni, kterí v dobré aby udrzeti se mohla, jak toho hudbę církevní zríme hlavní zá- sobę prál nejen náš Skuherský, klad hudebnosti ceské. Z vesnicky a męsta. Vzpomínky na Cyrillslcé snazení vypravuje Clemens Kuffner. (llol:oncení.) O církevním hudebnictví ve Spá- jsme prátelé. Poukázal jsem mu, co by ieném Yoricí by ovšem męl referovati tak zde bylo mým idealem. Však on se nękdo, jenz byl jeho probuditelem — jiz sám také byl zatím rozlilédl a o plánu i nalý hudebník, jenz však se skrývá do musil asi na '/2 roku za administratora incognita, jejz ale já zde bezohlednę jíti do Sárky u Prahy. Nezbylo nez budu jmenovati, at se mu to jiz líbí, cili cekati dále. Pak ale zacal cinnost hned. nic. Kdyz jsem jiz jednou rekl A, totiz Pripojil se k dosavádnímu sboru kostel- kdyz jsem prozradil místo, i Spálené 1'oi- í, musím také ríci B, t. j. pomálial jim, poucoval je. Dokázal ze ten, jenz »Cyrillu« psáti nehodlá ani krátce, ze vedle svých instrumeutále]< skutecným, ani fingovaným jménem, ani vzali do ruky také mše cistę vokální. konecnę pod nejtajnęjším N, jest dűst. Jako jinde zacali také zde se Stehleovou pan Adolf Soukup, do nedávna kaplan mší »Salve Regina«, která se ještę nej- a katecheta Porícský, nyní pak farár spíše zamlouvá oblibcűm nástrojű. Po- v 1lešnę, jemuz jsem štastnę a s nej- nęvadz tu byly hlasy dobré, znęla mše pinęjší clűvęrou odevzdal své nástup- zrovna nádliernę. Potom prišla na radu nictví tamtéz. Tento pán stal se vskutku Wittova mše »in lion. se. Luciae«. oním zelaným Cyrillistou, o kterém jsem O pouti téhoz roku v prosinci (sv. Mi- snil a o jal<émz jsem pred lety napsal kuláše b.) byla vypravena tak precisnę, v »Cyrillu«, ze by męl do Yoricí spad- s takovou jemností a odstiiiováním, ze nouti, zpozorovav ial< vhodná tam pro jsem byl celý uzaslý nad touto dol Cyrillství pűda. Bolel mne tuze truchlý nalostí prednesu a nad tęmito pęknými stav posvátné hudby v sousedství tom, hlasy. Vedle mše zpívaly se tenkrát clio- kde by se tolik dalo dęlati. Bývaje tam ráluę všecliny mešuí antifony a pri po- casto v clirámu Pánę, pi-edstavoval jsem zehnání 4111. »Yange« od Jos. Foerstra. si v duchu, jal< by se tu krásnę rozléhaly Byla to telidái: pout idealní. Lidu bylo a úcinkovaly zpęvy svaté, kdyby zdejším v kostele ve všech prostorách tak, ze liojným a výtecnęlilasým zpęvákűm dal dęti stály namackanę hned za assistu- nękdo clo rukou jiné, vlastnęcírl noty a 1 církevního. I'ovzdycboval jsem si tak zavládalo ticho posvátné, takze bylo u sebe a tenkrát dal jsem tuzbę té se znáti jal< mocnę zpęv úcinkuje. poozvati v »Cyrillu«, Nadcje męl jsem Nálada potom na dękanství byla ne- málo a prece se mi to vypinilo jako obycejná. Všecko prítomní., knęzstvo proroctví. Pripadá mi to jako onomu mluvilo s pochvalou i nadšením o tomto proroku povętrnosti, jenz nemohl chá- zpęvu. Tímto zpűsobem se pokracovalo. pati, jak to prijde, ze se jednou pocasí Lec za nęjaký cas potom se tu nęco s jeho proroctvím tak doslova shodovalo. strhlo, nęjaké nedorozumęní a následek V Porící vystrídali se kaplani a onen byl, ze všechen ten tak slibný sbor se novę pi-ibylý byl právę Cyrillista od rozplynul vnivec. A nedorozumęní rostlo krve, bývalý alumuus-varhaník v semi- i dál, az sám riditel kuru úrad svűj slozil. nári, vyškolený rozený hudebník, mladý, To ovšem byla rána citelná. Mnohdy cilý a pruzný jak ocel. Seznal_jsem ho takováto rána bývá pobíd] na pocátku nękdy roku 1896. Ze je asi ským skutkűm. 'rak tomu bylo i zcle. hudebnik, soudil jsem dle piana, které V tísni ujal se osirelého a opuštęného stálo v jeho kaplance. Lapreclli jsme kűra velebný pán zmuzile, >,jak udaten- proto trošku hovor a za chvíli byli jsme ství dravý milenec«, jakoz dí jistý básník. srozumęni. Od doby té do dnes-nejlepší Kdyz nikdo z prvnęjších zpęvákű zpívati | ||||
|