|
| ||||
| ||||
|
-87
i polyfonie sla clobre a pevnę od úst. skrblili pochvalou. Zpęváci byli celí "Latím jiz dostavil sé ]conecnę nový re- štastni a opalcovali, ze nejprednęjší ditel kűru, az odnękud z Moravy. Byl z Mostű pri zpęvu slze a rukama tleskaje svrcliovaný cas, neb vel, pán tuze byl volal: výtecnę, výtecnę ! pr°tízen. Nový reditel, muz ochotný, Ach jalo dlouho a mnoho bych musil milé a prívętivé povaliy, idealűm prí- ještę psáti, kdybycli męl vylíciti veškeru stupný nepotreboval mnoho casu, aby tuto cinnost, kdyby nebylo treba polo- zacal spoluplavati s prouclem, který mu ziti meze vypravování vzliledem k trpęli- byl ménę povędomý. Dobrá vűle však vosti ctenárstva. Proto jen ještę vypovím zvítęzila a tak vęc Cyrillslcá získala novou co nutno. A nutno jest piniti co se pomoc. Pan reditel co obratný zpęvák ohlásilo. Nahore dotkl jsem, ze cinnost a varhaník mohl dirigovati, hráti i zpí- sboru Porícského zasahovala také do vati (tenor), a vel. pán, uleliciv sobę, Mešna. To se dálo dvojí cestou: sbor mohl nyní všecku píli a pozornost vę- Porícský zpíval v Mešnę o pouti; jednou novati ku vytríbení a dokonalosti pred- dával Hallerovu 5hlasou mši »iu hon. sc. nesu. Micha~lis Arch.<., jindy dokonce Pale Jednoho dne donesl jsem mu roze- strinovu »Missa celebris Papae Marcelli« psanou Yalestriuovu mši: »Aeterna Chri- upravenou Mittererem pro 4 hlasy, krom sti munera«. Hned za mé prítomnosti jiných menších kusű pri mši sv. i pri predsevzata na ni zlcouška. Sopráni beze pozehnání odpoledne. Kdyz se v Mešnę všech obtízí na místę prezpívali Kyrie svętil r_álcladuí kámen k novému kostelu, a hned po nicli i altisté. Co mne to vypravil Porícský sbor všecky liturgické druhdy v Orechu stálo potu, nez jsem zpęvy pri tom, chorálnę i vícehlasnę tamnęjší mládezi tutéz mši vpravil clo (»Ecce Sacerdos« a zalmy ve falsobor- hrdel! Zde to šlo hravę, takze nebylo done). Mimo to porádal kazdorocnę v Me- treba nez cipozorniti, jalo se mají jednot- šenské fare veliký koncert spirituelní. Po livé frase prednésti, kde se mírniti, kde poledni obycejnę prichvátal celý sbor, hlasu pridati. Taz jsem s dűvęrou pre- nesa sebou vše, co męl nejlepšílio. A bylo nechal partituru i hlasy zcle k dalšímu tęcli skladeb celé haldy. Ze všech ucinil cvicení. Velmi brzo potom prišla zvęst se výbor a pak se zpívalo celé Bozí do Mešna, ze mše jiz byla zpívána. odpűldne s malými oddechy od 2 hodin Abych ji mohl slyšeti, vymínil jsem si, do sedmi. Yri tom bývaly predneseny aby ji vypravili ku blízící se pouti, které perly posvátného zpęvu, jako: Allegri-ho jako vzdy hodlal jsem se úcastniti. Bylo Miserere«, Pitoni-ho »Christus factus to pak dne Io. prosince 1899 na II. ne- est«, cástecky ze Surianových pašijí, dęli adventní, kdy se pout Porícská sla- cásti z rozlicnýcli mší, rada rozlicných vila a kdy za velikého úcastenství lidu Motett, »Yange lingua« a j. Bývaly to rozléhala se v kostele velebná polyfonie chvíle preradostné.L vdęcnosti za to staroslavného knízete církevní hudby. chodíval pisatel tęchto rádkű role za role Vedle toho zpívaly se i jiné zajímavé do Poríce kázat pri výstavę nejsv. Svá- vęci, a sice pri offertorium výtecná 5h1. tosti na úterý masopustní odpoledne. »Veritas mea« od F. Witta, kterázto Vzdy ale pri tom také slyšel nęco krás- skladba zní jako ozvęna andęlského choru ného, ku pr. »0 sacrum convivium« nebeského, a pri pozehnání 8h1. »Yange (Sychra, Kiinen, Giorgi) neb »"Te lleum« lingua« od Mitterera. "Tyto skladby opa- od \Vitta, a rozlicná »Yange lingua—. kovaly se pak o pouti rok co role. Jed- V dobę školnícli prázdnin porádaly noho roku, také o pouti, byl pred vecerem se velmi rozmarné výlety zpęvákű Yoric- usporádán pred knęzstvem, které na dę- ských t Mešenských do lesa pod skálou, kanství hostęno bylo, malý koncert spi- která cní talc uprostred mezi obęma rituelni. Zde úcinkovala zvláštę Sycltrova místy. Lec i mnozí jiní liosté se jicli Motetta ]c Bozímu Tęlu a nękterá císla úcastnívali. 'Lde se zpívávaly spíše skladby z Wittových : ,Preces stationum crucis«. svętské, ale také kostelní.Le svętských Na konec zapęn byl i Krízkovslcého sbor: skladeb, prísnę vybranýcli, jmenuji zvláštę »Bude vojna«, který vel. pán štastnę pre- výtecné Pivodovy »Jarní nálady«, které vedl z muzského tia smíšený sbor a jeltoz svou polyfonií, umęleckým klidem a ce- text jsem zase já trochu premęnil, aby lým vroucím výrazem dobre priléhaly se tam totiz ona roztouzená panenka ne- ku skladbám církevním. 7,e bezstarostné sprovodila se svęta samovrazdou. Hosté mládezi bývalo pri tom blaze, ze tu byli koncertem velmi prekvapeni a ne- bývalo zivo a veselo, domyslí si kazdý. | ||||
|