|
| ||||
| ||||
|
— 4 —
visu, sám vyucoval bolioslovice v grego- gace ritű Respighiho, jako na reditele rianském zpęvu, ano i jako biskup Man- listu »Rassegna gregoriana« (Rozhledu tuanský nesvęril vyucování bohoslovcű gregorianského), kterýzto list sv. Otec nękomu jinému, ale sám podjal se práce jiz jako kardinál odebíral, vlastnorucní té, všímaje si pri tom soucasnę všeho, list, v nęmz jasnę prohlásil, ze reformę co v oboru reformy církevní hudby církevní hudby zűstane vęren i v novém v Italii se dęlo a všemoznę podporoval povolání. List zní: »V presvędcení na- vše, co ku povznesení posvátné hudby bytém dlouhou zkušeností, ze cisté har- mohlo prispęti. Tak ještę, nez nastoupil monie církevního zpęvu zázracným zpű- patriarchální stolec benátský, vlivem sobem k zboznosti, k odevzdanosti a ná- svým dopomohl nadęjnému, 21leténtu sledkem tolio i k pravému kultu Bolta. Perosimu, ze dosazen byl za kapelníka povzbuzují, ony harmonie, kteréz svatost pri chrámu sv. Marka v Benátkách. Kdyz domu Bozího a posvátné úkony vyzadují, pak do Benátek se pristęhoval, vykázal schvalujeme a zehnáme spolu z pina Perosimu byt v domę patriarchálním a srdce všecky, kterí se s nutnou refor- prijal jej i za spolecníka svého stolu. mou posvátné hudby zabývají a mezi Jeho pűsobením dostal se pak Perosi i za tęmi jakozto ne poslední, redaktory listu kapelníka kaple sixtinslcé v Rímę. A ne- »Rassegna Gregoriana«.« Dle proroctví jen jeho si všímal, ale rád shromazdoval sv. Malachiáše má býti _Yius X. »ignis okolo sebe i jiné mladistvé pęvce, a aby ardens« » oheti hoi-ící«. Ze ohnęm horli- je povzbudil, bylo mu zvláštní radostí vosti pro cest domu Bozího proniknut je obdarovávati. V Benátkách jiz pred jest, ukázal jiz jako patriarcha benátský,. príchodem kardinála Sarto (Pia X.) pę- ze, ac zvláštním príznivcem Perosiho stována byla reforma církevní liudby byl, nedovolil, aby první oratorium Pe- predchűdcem Perosiho Tebaldinim, nez rosiho bylo provedeno v kostele, ale nedostalo se jí za nęho zádoucího roz- výslovnę si prál, aby provedeno bylo šíreni. Proto jakmile Msgre Sarto v Be- v divadle henice, kdez provedení jeho nátkách trochu se usadil a tam zdomác- se úcastnil. Rozeznával pi•esnę, co do nęl, jiz odhodlanę dal se do díla, aby kostela se hodí a co nikoli. Byt orato- reformu zapocatou zcela provedl. Dne rium obsahem svým i nábozenské city 1. kvętna 1895 vydal pastýrský list o cír- budilo, dobre poznával, ze nejsouc slo- ]cevní hudbę, jehoz preklad príštę podáme. zeno pro bohosluzbu a sní spojeno, za- Vytkl v nęm zásady pravé církevní vdati by molilo prícinu k nenálezitému hudby, a aby zásady ty byly v zivot chování se posluchacstva v kostele a uvádęny, jmenoval komisi pro církevní proto odkázal je do divadla.L téze úcty hudbu, kteráz bdíti męla nad tím, aby k domu Bozímu nechtęl pri korunovaci necírkevní hudba bula vymýtęna, a své, aby pri príchodu jeho do chrámu presná, zákonűm církevním odpovídající svato-Petrského ke korunovaci mu bylo byla zavádęna a pęstována. Predsedou od vęrících tleskáno a hlucnę »Sláva« komise té ustanovil Perosiho a zástup- voláno, jak to dosud tam bylo zvykem. cem jeho varhaníka pri chrámu sv. Marka, Pri této citlivosti pro cest domu Bozího professora Ravanella. Prirozenę odporu lze ocekávati, ze svatý Otec všemoznę nescházelo, ale patriarcha podporoval se vynasnazí, aby prispęl k tomu ve komisi auktoritou svou tak energicky, vlivupiném úradę svém, aby jen ta hudba ze dílo pinę se darilo. v chrámech katolických byla provozo- Lásku a péci svou o církevní hudbu vána a pęstována, kteráz v pravdę lc li- na jevo dal ihned po zvolení svém na turgii se hodí, a vše aby bylo odstra- stolec sv. Petra. Jiz první den po svém nęno, co by se svatostí domu Bozího a zvolení prijal v audienci milácka svého posvátné bohosluzby se nesrovnávalo. Perosiho a P. de Santi, knęze z Tova- Kéz tento oheti posvátné horlivosti sva- ryšstva Jezíšova, redaktora casopisu »Ci- tého Otce zazehne i srdce všech vęrících vittá Cattolica«, známého znalce dęjin k horlivosti podobné, kéz Bűh popreje liturgie a hudby církevní, jehoz bádání svatému Otci, aby nejen byl ohnęm za- a snahy v oboru gregorianského zpęvu zehujícím, ale i svítícím všemu svętu sv. Otec po léta nejen sledoval, ale krestanslcému, zárícím jako maják lidstvu i energicky podporoval. 4, srpna 1903 plovoucímu na rozboureném mori tohoto byl Yius X. za papeze zvolen, 9. koru- zivota ku brehu štastné vęcnosti, kdez nován a jiz 27. srpna zaslal na papez- by po bouri tohoto zivota vęcnę pęti ského obradníka a konsultora kongre- mohlo Boltu radostné Alleluja. | ||||
|