|
| ||||
| ||||
|
IO
býti Breve jiz vytisknuté opęt vyńato pisatele nebo tiskare) je vytisknut pravý a nové knihy vydány s Brevem z roku letopocet: 1615. 16oS, jímz vybrazei;o Raimondimu právo (oba svazky mají na konci poznámku tisku na patnáct let. Superiorum Permissu (S povolením pred- Na cí podnęt rozhodla se takto Sto- stavenýcli). lice apoštolská, nelze urcitę ríci. Snad Ponuiíuie-li, ze papez odvolal své protestovaly proti novému Brevi nękteré pozdęjší Breve, lcterýmz nový Graduál kláštery, anebo hájili své zájmy naproti kostelűm snaznę doporucoval a pro nęz tęmto výsadárn jednotlivce jiní tiskari, molily nové choráini knihy ciniti nárok — mozná také, ze protestovaly obę na charakter officieluího vydání, poroz- strany. umíme snadno, proc pridána Graduálu Ostatnę nedockal se Raimondi kýze- skromná poznámka: S povcleuím pred- nélio výsledku svýcli úporných prací. stavených. -- Ale jak srovnati s tím Zcmrelt 13. února r. 1614, kdyz męl vy- slova v nadpisu: -Se zpęvetu ua rozkaz tisknutou teprve asi polovici prvního papeze Pavla V. reformovaným?« dílu Graduálu (llominikálu), jehoz náklad 1'. R. Molitor pokusil se tuto otázku by1 rozpocten na tisíc exempláí-ű. Timto rozluštiti. Míní (I. c. II., str. lzo, pozn. z ), úmrtím ztratil arci podnik dávno pripra- ze Raimondi męl zároveń s Brevem vy- vovaný sílu, jez nelekala se sebe vętší tislcuatý znacný pocet titulních listű pro námahy a obęti; ale prelcar",en nebyl, oba svazky, kdyz papez své Breve od- jelikoz bylo k provedení díla všechno volal. Aby nebyl zaslouzilý vynálezce s dűstatek opati-eno. tuze poškozen, dovolil papez, aby zűstal V závęti ucinil Raimondi arci% évodu titul nezmęnęným, tedy s prídavkem : "l'oskánskélio svým universálním dędicem. cum cautu Pauli V. Pont. Max. iussu Ten prevzal dędictví prostrednictvím reformato. — Lec po našem mínęní byl svého vyslance Guicciardiniho. I prestę- tento prídavek i po odvolání Breve hovalo se tiskarské náradí brzy do flo- oprávnęn, byt nové chorální knihy ne- rencského paláce ua rímském vrcliu byly prijaty za ofhcie Iní, nebot byly ,>Pincio(~. zpęvy v nich obsazené skutecuę na roz- Asi v listopadu 1614 dotisknut Do- kaz apoštolské Stolice, ovšem na podnęt minilcál. Za role vyšel druliý dít Graclu- Raimondiűv reformovány, jelikoz papez álu, zvaný »Sanctuarium«. svolal komisi kardinálű, lcteráz pak zvo- Uprava tohoto vydání byla prímo lila hudebníky a svęí-ila jim provedeni nádherná. Chtęlt se Raimondi svými no- reformy. vými chorálními knihami vyrovnati sta- /,e medicejské vydání nebylo ofticiel- rým rukopisűm. ním, jest zrejmo ještę z jiných diivodű. holiový svazek jeho Graduálu má Jiz pred touto publikací vydala Sto- pres 50 cm délky a skoro 40 cín šírky. lice apoštolská nękolik liturgických ]cnih, Tisíc je celkem velmi dobre a cistę pro- jako Brevír, Missál, Pontiiikál, v nichz veden; jen málokdy je nota z linky pre- patrným jest officielní charakter z titul- sunuta. Text ozdoben cetnými iniciál- ních slov: Auctoritate Superiorum (»Na kami, jez nakreslil Florentan Antonio rozkar, predstavenýcli«, ti. j. nejenom re- Terapesta. Na zacátku Nové vęty spatru- digované, nýbrz také vyciané). Jest tedy jeme pęlcnou iniciálu, vętší ci menší, veliký rozdíl Mezi závazností tęchto knih anebo aspoń zacátecní písmenu v cer- a Graduálu vyšlého z medicejské knih- veném tisku. -- Titul, kterýz jest ovrou- tiskárny. ben bohatým rámcem s erbem papeze Jiný dűkaz pro svou tliési nalézáme Pavla V. a odznaky moci papezské, zní v Brevi daném Raimouclinw dne 31. kvętna u prvního dílu takto: 16oS. Tam cteme, ze privilej Raimon- Graduale de Tempore ji.ixta ritum diova,rnęjící na patnáct let, má zűstati Sacrosanctae Romanae Ecclesiae cum v piné platnosti, i kdyby pred uplynutím caiitu Pauli V. Pont. Max. iussu refor- této lhűty apoštolská Stolice z vlastní mato. Cum Privilegio. Romae. Ex Typo- polinuticy opatrila reformu clioráluílio graphia Medicaea. Anno M .1). C. XIIlI. zpęvu. Vylu-azuje tedy Breve officieluí llruliý díl je nadepsán: Graduale de vydání Stolici apoštolské. Sanetis; ostatek jako u dílu prvnílio; /.de sluší pojednati o tom, bylo-li pro i letopocet je stejný, ackoli vyšel o rok medicejské vydání pouzito Palestrinova pozdęji, ale na konci knihy, pri tak zva- rukopisu, o nęj~ druhdy veden dlouhý ném »kolofonę« (= závęrecný prípisek spor. | ||||
|