|
| ||||
| ||||
|
14
dne, ve který by posvátného zpęvu ne- katedrálních. Jmenujeme nękteré slav- predpisovala, která ustavicné pęstování nęjší: Aniaue, I'errięres, Fontenelle, zpęvu, a to umęlélio vyzaduje. Rehole Cambray, Yaríz, Dijon, Orleans, mulda, tato má zpęv za »opus Dei«, práci ku Reichenau, Lyon, Mety, Toul, Ilirschau, cti Bolta, zamęstnání, kterým IAli se ctí, Cluguy, Verdun, Yomposa, St. Gallen, pripisuje jemu veliký význam asceticicý, Hersfeld. Yriim, Konstant, Augsburg, vyzaduje velikou svędomitost ve zpęvu; Worms, 5pýr, Kolín, Mohuc, Miinster, Cor- quantum potes, tantum aule, kolik műzeš, vey, Berger, Bremy, Hildesheim, Magcle- tolik se odvaz ku cti Bozí, platí o zpęvu burg, Salzburg, Freising, Tcgernsee, v reholi této. I zpęv je prostredníkem Benedilctbeuern, St. l:mmeram v Reznc, k dokonalosti, prostredkem, který má Yasov atd. býti co nejdokonalejší. V této relioli Kantor nebo praecentor stál vcele sv. Benedikta, kterou sv. Bonifác uvádęl, školy (zpęvák neb predzpęvák), kterýzto bylo dovoleno, aby jiz hoši byli prijí- název u nás ještę se zachoval. Jemu máni jako pueri oblati, hoši obętovaní; nálezelo vyucování a vedení zpęvu. Ucil-li ode dne obętování zűstali v ]cláštere, kantor i nękterému jinému predmętu, a byli pro povolání ntnišslcé vychová- nękde zván byl primicerius, t. j. první váni (Regula S. J. 13enedicti c. 59. ed. z ucitelű v seznam jich zapsaný (primus Martene, Par. 16go.) "Pito hoši i mladíci in tabulam relatus). L kapitoly pal,: do- zpívali s ostatními; proto byli i ve zpęvu zorcem nad zpęvem a školou (snad i nę- úsilovnę cviceni. Ale i cizí hoši, ne »pueri kde zprvu ucitelem), který prijímal • álcy, oblati«, u mohých ]clášterű byli pi-ijfmáni, byl cauonicus scholasticus. vzdęláváni a vyucováni, ac klášternímu V jaké úctę zpęv byl, mozno poznati povolání se nevęnovali. Mnozí bydlili ze slov Rhabana Maura : »Kdo musiky u kláštera, jiní pricházeli obcas, aby nezná, tomu není mozno, aby pati- nę sbor klášterní pri zvláštních prílezito- zastával úrad církevní.« (De cleric. iu- stech nesilovali, a to stávalo se, kdyz stit., II1., 24.) okolí kláštera rostlo v osady, prípadnę Rozumí se, ze brzy a snad i nękde i męsta. soucasnę se školami klášterními a kapi- Jalto u klášterű povstaly školy pęve- tolu{mi povstávaly školy farní, pri far- cké a s nimi spojené literní, tak i u lilav- ních clirámecli Pánę, jal: v historiích nęjších kostelű, zejména katedrálních. jednotlivých chrámű, męst i obcí docísti Na pr. biskup Chrodeyang (742—766) se lze, i v pramenech, jez na konci udá- pokusil se o to, aby sídlo biskupské váme. Povstávaly i pozdęji školy męst- Mety bylo semeništém lcrestanskéllo slcé, jez s farními byly však v tęsném vzdęlání pro celou diecési. Duchovní spojení. u katedrály zili jako reholníci dle rehole Budiz nám dovoleno dle Michaela sv. Benedikta spolecnę. Klerus diecése (»Culturzustáude des deutsclteu Volkes«, v męstę biskupa nabýval svého vzdęlání, knilia II., hlava VI., str. 356. uásL) nęco vidęl tatra i vzor své cinnosti. U dómű povędęti o tom, cemu se na školách povstávaly školy, zde prijímáni hoši za klášterních vyucovalo, ovšem kdyz jiz se úcelem vzdęláni pro stav cluchovní: a ve vyvinuly a v rozkvętu stály. vzdęlání tom podíl lví byl vymęren Dítę pocalo choditi clo školy, kdyz zpęvu. Vita canonica, zivot spolecný dle mu bylo sedm let. Hlavním predmętem pravidel rozšíril se v mnohých diecé- bylo, jalo se samo sebou rozumí, nábo- sích ... povstávaly kapitoly a s nimi zenství. »Otce náš« a vyznání víry męli školy u dómű, školy lcapitolní. Slavných dítę nauciti roclice aneb ]cmotri. To bylo bohosluzeb bylo mnoho, proto bylo po- obligátní nejmenší vędęní. Ve škole (klá- treba mnoho zpęvu; panovníci zárili šterní) naucilo se clítę vedle apoštol- svým príkladem, projevovali svoji vűli; ského vyznání víry i tęzší atlianasiánslcé, Rima vzor i tu męl veliký vliv. A pivot pal., jalo se zdá, kateclietické oddíly z víry, hojné úcastenství na bohosluz- o hlavních hríších a o sl:utcícli milosr- bách vyzadovalo, aby zpęv byl pęstován. denství; a zvláštę liledęuo na to, aby A z pocátku bylo to i cestné, byl-li dobre mu vštípeno bylo ucení o svaté hocli prijat do školy takovéto, nad to zpovędi.Lálry, jiz v prípravní trídę po- otevírala se mu cesta ku stavu duchov- calo se dítę uciti zaltári, aby co nejdríve nímu, lioduosti nejvyšší. se mohlo súcastniti modlitby ]cűrové. Tak vidíme povstávati školy ]clá- Ano se i stávalo, ze rodice, ještę dríve šterni, školy kapitulní a pri kostelích ncz záky posílali do školy, je svęrovali | ||||
|