|
| ||||
| ||||
|
— 15 —
trpęlivé jeptišce, aby je zalműm na pa- knęze vzdęlání theologické. Ostatní pro męt ucila — ovšem to byla tęzká práce, predmęt náš úcelnosti nemá. ale práce, která ovoce prinesla. Az po- Zpęvu vyucovalo se od pi'ípravky ve sud obdivujeme se pamęti, jakou mnozí všech stupních, ve všech školách. Vy- ve stredovęku męli, a pamęti tato obrov- ucování to bylo velmi nesnadné pro ská je výsledkem tollo, ze záliy se s cvi- nedostatek notového písma. Neumy uda- cením jejím pocalo a nikdy nepi•estalo. valy tón jen pribliznę, jen je-li následu- Pocátky poctű téz ucily se dęti znáti, jící tón výše neb níze, nebo tentýz, nebo s címz ovšem tehdáz spojena byla gymna- pocet tónű vyjadrovaly. Vzdálenost mu- stika prstű. Ctení a psaní, zpęv. sil zpęvák znáti nazpamęt; zda i rhyt- Ve stái•í asi deseti let pocínal zák mus udávaly, nevíme. (Dechevrens, ucený trivium,*) t. j. grammatiku, rhetorilcu a Jesuita, dokazuje, ze ano.) Proto musili dialektiku; discipliny filologické. Aby- záci znáti skladby témęr nazpamęt a ne- chom urcitę ohranicili, cemu se v triviu umy byly jen poműckou jejich pam,rti. ucilo, není ani mozno. Grammatika ob- A kdyz Guido z Arezza notového písma sahovala latinu a i znalost autorű; ne- pocátek ucinil, veliký byl úzas ve svętę; úprosnę se zádalo, aby zák umęl latinsky ale dlouho to ještę trvalo, nez všecky mluviti, se vyjadrovati; jsou ale stopy, prekázky byly odstranęny; teprve ve ze i jiným recem nękde se vyucovalo. XII. a XIlI. století systém jeho rozšíren. Rlletorika byla nejen nauka o recnictví, Dle školního rádu ve Spýru z XIV. sto- ale spíše ještę nauka o písemnostech, letí má ucitel školy dómu v létę v ne- zhotovování listű a listin. Dialektika dęli a ve svátky vyucovati ve zpęvu a s rhetorikou bývala spojena v logiku; psaní not dle Guidonova systému. umęní mysliti a myšlénky vyjadrovati. To je ]crátce udaný plán školy klá- K dialektice nálezely disputace. šterní, resp. kapitulní. K podrobnęjšímu Ku quaclriviu pripuštęni byli jen záci studiu poukazuji na prameny, jez na nadanęjší. Obsahovalo arithmetiku, jejímz konci uvedeny budou, podotýkaje, ze nejdűlezitęjším dílem byl computus, umęní nękde i jiný plán męli, a ze do podrob- vypocítati role a svátky círleevní; geo- ností jej urciti je velmi tęzko. Jiný plán metrii, s níz spojena byla geographie a męly školy farní, a bęhem století mnolio prírodopis, jak se zdá; astronomii jako se zmęnilo, pridalo, vypustilo, vyvinulo. dopinęk computu; a téz musiku. V mu- Jal; se zpęvu vyucovalo? To vypra- sice nedostacovalo, aby kdo by1 dobrým vuje professor Walter (Kirchenmusilca- zpęvákem, hudebníl:em, vyzadovalo se, lisches Jahrbuch, 1887) následovnę : Hoši aby dobre znal theorii tehdejší, vztahy jiz pí•i pocátku všeho vyucováni vzdęlá- tonű dle arithmetilcy, rhytmus, o délce váni byli ve zpęvu, aby záhy, co nejdríve strun a výšce tónű atd. Jen ten je 1nu- mohli súcastniti se spolecných bohoslu- sicus, kdo podstatu musiky v sobę zná, zeb, nebol byl pi-edpis, ze záci mají se ne dovedností rukou, ale rozumem ji súcastniti officia mnichű neb kanovníku. pochopuje. (Boethius, de musica, 1., 34.) Jisté »Antiphony a Responsoria« zpívali Alkuin ji definuje: »Musika je nauka, pouze záci. Opat Angilbert ('j 814) která jedná o císlech, jez v tónech shle- pi-ítel Karlűv, ucinil nadaci, aby v opat- dáváme.« (Musica est disciplina, quae de ství St. Riguier stále z ní vydrzováno numeris loquitur, qui iuveniuntur in sonis. bylo ioo hochű, kterí by, v kláštei-e U Gerberta, Scriptores cle mus. sacra, jsouce vyucováni, mnichűm ve tri chory l., 26.) rozdęleným pri zpęvu zalmű i pri jiném zpęvu pomáhali. I v nejmenších klášte- Jak dlouho trvalo celé vyucování, rích hoši byli vyucováni a zpęvu se nevíme. Zdá se, ze asi 12 let. Soudíme súcastniti. Úcelem vyucování zpęvu bylo talc z místa Hartmanna von der Aue,**) Ut sonos dulces decantent voce sonora, (v »Gregoriu«, vydal Hermann Paul, Halle quot pedibus, numeris, rhytlmo stat mu- 1882. Schónbach, Ueber H. v. der Aue, Graz 1894). Tí'i léta prípravka, tri tri- sica, discant; vium, šest quadrivium ; nebo: trivium a Zádný predmęt nevyzadoval tolik quadrivium devęt let. Pak pocínalo pro casu, (vyjimaje snad grammatiku), jako zpęv, ve Icterém záci vyucováni byli, *) Znám je ještę název škola =triviální«. — dokud chodili do školy. Jiz ucení se Uzívá se ještę nyní slova »triviální«, tolik co nízleý.znamením zpęvu (neumám) bylo s pi•e- **) Stęzuje si, kdo sedęl L let ve škole, ze velikou obtízí spojeno. Ještę více ale se pro rytíí•ování špatnę hodí. ctení tęchto znace];. | ||||
|