|
| ||||
| ||||
|
23
Jiz sama disposice hlasű, kterouz známý, v oboru varhanárství na slovo vzatý znalec, P. Schachleiter-s podepsaným zde referentem byl vypracoval, liší se v mno- hém od obvyklých dosud disposic jednak svými jemnými hlasy pedálovými a jinak také svými na minimum zredukovanými hlasy pomocnými ve prospęch hlasű základ- ních, hlavnę pak jemných. Umęlecký prednes moderních skladeb vyzaduje tęchto jemných hlasű i v pedále, jezto nezrídka varhanám jest se sborem aneb se solovým hlasem sestupovati az k nejkrajnęjšímu bodu negativné dynamiky. Crescendo rejstríkové taktéz vyzaduje celou radu jemných, az velejernných hlasű základních -- a prihlízíme-li k praeludiím, jimiz smęruje zbozný varhaník k adaequatní náladę adoracních momentű, tu zajisté kazdý jemnocitný hudebník pinou męrou uznati musí, ze timbre a dynamika obvy- klého dosud salicionálu a subbassu ani z daleka není s to hudebnę tlumociti posvát- nou bázeii v bezprostrední blízkosti takovýchto momentű. Rejstríky, jako: gamba, viola alta, aeolina, vox coelestis, salicionál a jemné flétny nesnášejí široce mensuro- vaného a tlustého tónu subbassového ani pri otevrených jalousiích, tím ménę pri zavrených. V prícinę té bylo nám rozšíriti pedálovou disposici na úzce mensurovaný a velejemný bordunbas 16' a na tenounkého, lehce smykavého tónu salicetbass 16', k nimz pridány ještę jejich oktávové hlasy, aby se pedálu mohlo pouziti úpinę samostatnę, beze spojek pedálových. Takto disponovaný pedál koná výtecné sluzby pri príivodu velejernných statí chorálního i vícehlasého zpęvu, jakoz i pri charakteri- stických praeludiích, takze mnohé stati skladeb s výstrazným heslem »senza pedale„ lze nejen beztrestnę, nýbrz i daleko úcinnęji nez toliko manualiter prednésti. Tímto zpűsobem dostalo se i samé, jalousiemi na minimum pridušené aeolinę primęreného fundamentu pedálového, címz jest bordunbass W. Hlasu toho mozno jiz pri 14ti- registrovýcl1 varhanách s výborným prospęchem pouziti. Salicetbass 16' jest ponękud ráznęjší bordunbassu. Nikoliv orchestrální violou, nýbrz sordinkou opatrené violon- cello, jez myslíme si o celou oktávu níze naladęné, má v našem salicethassu l6' svého pendantu. Jezto síla a markantnost pedálu spocívá zde v principálových basseclr 16' a 8', jakoz i v trombonu 16', intonovány byly violon 16' a cello 8' mírnę se zvláštním zretelem k liturgickému zpęvu. Následující zde disposice slouziz k objas- nęní právę receného, pokud pouhá slova dostacují: MANUAL I. 1 . P r i n c i p a l 8', široké mensury a silného tónu, jest vedle hlasű jazýckových nejmocnęjším hlasem celého stroje. Stríbrolesklé píšfaly jeho jsou v prospektu, k nimz vedou pneumatické kondukty. 2. B o r d u n 16' temného a piného tónu, jenz hodí se ke kazdé registraci. 3. Viola di gamba 8", nepríliš rízná. Rozkošný to hlas vysloveného timbru smyccových nástrojű. 4. Kryt dvojitý 8' temnę flétnového tónu, zaokrouhluje a piní hlasy jasné a markantní. 5. F I é t n a harmonická 8' imituje silnę hranou flétna orchestrální co nejvęrnęji. 6. C o r n o 8' dosti prípaciného zabarvení rohu lesního. 7. S a l i c i o n a l 8' nahrazuje svým mękce smykovým tónem scházející zde hlas Dolce 8'. 8. T r o m b a 8' silného a markantiiího tónu, hlas jazýckový, jemuz i mixtura ustupuje. 9. Oktáva 4' jest velmi vkusnę intonována ; ostrí hlasy základní, ale nekricí. | ||||
|