| ||||
| ||||
i1\ 1 \ n mir--1 > > >a~~v --~ a.~
lig, LL ;e~'ltit CASOPIS w jaro l afolickou 1lucibu lDosváfnou v Cechách, na Moravę a ve Slezsku, I/ zároveń Y ~ ORGAS O EGUÉ JUNOxY CYRULSI*É Majitel, vydavatel a redaktor: 1904, Rocník XXXI, F. J. LEHNER. C1SIO 5, a 6. l Pastýrský list kardinála josefa Sarto, patriarchy benátského, kléru svého patriarchátu. Sdeluje Dr. Josef Mrštík. (Pokracování.) Druhou námitkou jest veliká snadnost, s kterou moderní hudbu lze provozovati, jezto s málo prostredky hlucných effektú se docílí. A vskutku, dva nebo tri koncertující hlasy stací, aby sola a duetta mohla býti vsunuta, mimo to s nękolika j`nými hrmotnými hlasy v stredních a závęrecných sborech svede se hudební pro- dukce casto i dlouhého trvání. Avšak ten-a zpíisob snadného provedení nikterak nestací k tomu, aby skoro úpiný nedostatek posvátného rázu v církevní hudbę byl ospravedlnęn, tím ménę, jezto se zcela stejnými prostredky lze provésti stejnę snad- nou, ale spolu dustojnou hudbu, jez svým hrmotem neohlušuje, ale duchu církve odpovídá. I tím, ze se pravá církevní hudba zkazenému vkusu nelíbí, povstává jí neprítel. Nedá se totiz popírati, ze svętácké skladby, ponęvadz snadno jsou srozumitelné a predevším po stránce rhytmické pochopitelné, tím více se líbí, cím ménę jest ti posluchacú pravého a dobrého hudebního vzdęlání. Proto praví odpúrci, ze svętácké ty skladby lidu se líbí, a odvazují se tvrditi, ze návštęvy vęrících pri liturgických úkonech v té míre bude ubývati, v kteréz sloh svętácký v chrámech bude potlacován a jiným zamęńován. Avšak aniz bych to pripomínal, ze pouhé líbení se nikdy nebylo dobrým a správným soudcem v posu- zování vęcí posvátných a ze není dovoleno lidu ve vęcech, kteréz dobré nejsou, povolovati a ustupovati, nýbrz nutno jest lid vzdęlávati a poucovati, pravím, ze pri tom slova lid« príliš mnoho se zneuzívá, nebof lid ukazuje se v pravdę mnohem váznęjší a zboznęjší, nez obycejnę za to se má, má zálibu na posvátné hudbę pravé a nikterak neustává choditi do kostelu, v kterých taková hudba se provozuje. - Skvęlým toho dokladem jest poslední jubilejní slavnost, kteráz konána byla v basilice patriarchální sv. Marka, kdez po 4 dny skladby byly provozovány, které v nejprí- snęjším smyslu slova byly >musica sacra , hudbou posvátnou, a to jak zpęvy gregorianské, tak polyphonní ve slohu Palestrinovę, a lid s nadšením jich se úcastnil a se zbozností. Nejen vysocí praeláti, kterí slavnost prítomností svou poctili, nýbrz | ||||
|