|
| ||||
| ||||
|
-- 36 ---
kteréz by predem v našem paláci úradující komisi nebyly predlozeny; bęhem urcité doby budou skladby ty prozkoumány a od komise samé jakoz i ode nine appro- bovány. 2. Bęhem 4 męsícű nechf mi oznámí dűstojní páni venkovští farári jména a prí- jmení a byt svých kostelních varhaníkű, a nechf je zavázou, predloziti komisi všecky skladby, které obycejnę hrají. Jestli varhaníci ti udávají, ze z vlastní hlavy z pamęti hrají, nechf se vyzádá od nich prohlášení, zdali ochotni jsou podrobiti se pred komísí zkoušce o své zdatnosti, a kdyby se zdráhali, nechf dűstojní farári mi to oznámí a já uciním vhodná opatrení, jezto takový stav trpęn býti neműze. 3. Nechf nedbá se na stesky zpęvákű, kterí naríkají, ze jim predpisem tím ubírá se jediný prostredek, aby sobę na výzivu vydęlali. Jako dríve tak i v budoucnosti műze se uziti pri provádęní liturgické hudby málo i více zpęvákű, dle prostredkű, které v kostelních pokladnách po ruce jsou. Páni pęvci nechf se obrátí jen na patri- archální komisi, která jim nescetné partitury církevní hudby, i nejlehcího rázu oznaciti műze, jichz uzíváním své povinnosti jako kresfané, kterí zákonű církve poslouchají, dostojí a spolu pozadavkűm svých zákazníkű vyhoví. 4. Posvátná kongregace ritű poznamenává právem : »2e i nejlepší pol y- phonie špatným provedením nevhodnou státi se műze« a zrejmę pred- pisuje, ze bud pri nedostatku dobré hudby aneb pri nemoznosti dobre ji provésti, »p r i prísnę liturgických úkonech gregorianského zpęvu uziti se má.« 5. Ukládám to za povinnost všem knęzím patriarchátu, aby mne o všech zlo- zvycích zpravili, jichz svędky v nękterém kostele by býti mohli; všichni nechf vędí, ze patriarcha, opíraje se o 3. clánek v t[. dílu od svaté Stolice vydaného regola- menta, odhodlán jest kanonickými tresty proti onęm vystoupiti, kterí zachovávati nebudou kazdý jednotlivý clánek z regolamenta svaté Stolice a predpisy, kterézto tímto narízením mocí svaté poslušnosti ukládám. Zajisté zádný z vás, dűstojní knęzí, se nad tímto listem mým pozastavovati nebude, nebol pripomenul jsem v nęm jen ovęrená opatrení posvátné kongregace ritű a jak víte, vętšinou téz dríve v diecésní synodę benátské z roku 1865 vyslovené predpisy. (V. díl, 4. kap., c. 9., 10., 11.) Z druhé strany jest vám známo, jak velmi zevnęjší kultus k tomu prispívá, aby mysle k zboznosti a bohabojnosti povzbudil. Mezi úkony kultu však nejmohutnęji pűsobí zpęv, nebof dle slov sv. Bernarda') v chrámu mysle lidí obveseluje, tesklivé potęšuje, líné povzbuzuje, hríšníky k lítosti vybízí; nebot byt i srdce lidí svętských byla tvrdá, ihned jak uslyší sladkost zalmű, k lásce poboznosti se obracejí. Aby se však takových úcinkű dosáhlo, jest nezbytnę treba, aby zpęv tak zrízen byl, jak jej církev predpisuje. Nebot jako profanní orna- menty dvoran majestátu chrámu odporují, tak i tím více odporuje jí lehkováznost zpęvu a zvuku, takovým zpęvem mohli bychom na sebe privolati stejný trest, který stihl syny Aaronovy Nadaba a Abiu, kterí profamlího ohnę k obęti uzili a za to nebeským ohnęm byli stráveni. »I vyšed oheń od Hospodina, spálil je, a zemreli pred Hospodinem.« 2) - Takový trest mohli bychom i my vyvolati pohoršením, jez taková profanní hudba pűsobí nejen u dobrých lidí, kterí tím ve své zboznosti rašeni jsou, ale i u jinovęrcű; já sám slyšel jsem, kterak tací muzové trpce zeleli toho druhu profanace, kterými »v nás Kristus trpí pohanu a krestanský zákon v nás 1) 1. Ad sororem cap. 52. Nro. 122: »In Ecclesia mentes hominwn laetificat, fastidiosos oble- ctat, pigros sollicitat, peccatores ad lamenta invitat; nam quantumvis dura sint corda saecularium hominum, statim ac dulcedíneui Psalmorum audierint, ad amorem piet.tis convertuntur.« ') Levik'icus 10, cap. 2: »Egressusque ignis a Domino deveravit eo~;, et mortni sunt coram Domino.« | ||||
|