|
| ||||
| ||||
|
— 42 ----
zíme prese tyto ubohé výplody, fantasie i umęleckého vzdęlání prostých pisálkű k dennímu porádku, vędouce dobre, ze by jejich síly ani na onen príslovecný jiz »mrazivý formalistu« nedostacovaly. (Pokracování.) ?iK Dűlezité zprávy o gregorianskérn chorálu. Sdęluje P. Bernard Velíšek, O. S. B. Papezská mše. vrcholei-n jubilejních rehorských slavností v Rímę byla papezská pontifikální mše ve velechrámę sv. Petra dne 11. dubna. Poskytuje-li kazdá biskupská pontifi- kálka pri správném provedení ceremonií a za prűvodu dűstojného zpęvu obraz ve- lebný, ba úchvatný, pak dluzno tuto papezskou mši nazvati ideálem katolické liturgie. Jestif daleko bohatší zvláštními a významnými obrady, o presné provedení posvátných úkonű jest výbornę postaráno, a provázena byla zpęvem po výtce litur- gickým, totiz gregoriartským chorálem, ne chudickým, zkráceným a zkomoleným, nýbrz oným, kterýz v prvnęjším stredovęku rozléhal se velebnými chrámy kat}ledrál- ními a klášterními, a zazníval i ve skromných kostelích, a svou nelícenou krásou okouzloval srdce posluchacű, budil v nich pravou zboznost a povzbuzoval je k zi- votu ctnostnému. Pűsobí-li chorál i menším sborem správnę prednesený mocným dojmem, pak vęríme na slovo ocitým svędkűm, kteríz nám vypravují, ze chorál, prednesený ve velechrámę sv. Petra mohutným sborem dvanácti set h I a s ű, pűsobil tíchvatnę. Menší sbor, tak zvaná Schola cantorum, jemuz pripadají téz slo- zitęjší zpęvy, skládal se z více nez jednoho sta zpęvákű a rídil ho rektor benediktinské kolleje sv. Anselma, D. Lorenzo Jansseus. Velký sbor vedl D. A. Rella, jmenovaný nedávno ucitelem gregorianského zpęvu v Sixtinské kapele (maestro di canto grego- riano della cappella Sistina). Dle svędectví velkého vlašského listu »Giornale d' Italia« (liberální list, který však si pinę všímá dűlezitých církevních událostí a jeví dosti prátelské smýšlení vűci apoštolské Stolici) zpíval sbor jako jedním hlasem. Však predcházelo nękolik prípravných cvicení. Zmínęný zurnál píše sice o jakémsi zklamání u tęch, kteríz ocekávali velké effekty (grandi effetti). Ale dobre hned vy- kládá, ze o nęjaké delusi műze býti rec, pohlízíme-li na chorál pouze se stanoviska hudebního a vzpomínáme-li pestrejších harmonií _ polyfonie. Se stanoviska liturgi- ckého a nábozenského priznává pisatel obšírné zprávy o papezské mši provedení chorálního zpęvu dokonalý úspęch. Ostatnę dostalo se zadostiucinęní i tęm, kteríz touzili ochutnati také jinou hudbu. Opętovnę zavznęly sladké zvuky historických stríbrných pozounű, a v pausách mezi mší sv. zapęl maestro Perosi se svým Six- tinským sborem vícehlasé motetty. Od papezských funkcí byl gregorianský zpęv jiz od staletí takorka vyloucen, a proto dluzno nazvati jeho znovuzavedení do slavné liturgie papezské vzácnou událostí našeho století a velikým cinem Pia X. Sv. Otec byl, dovídáme se dále, se slavností velice spokojen. Spinęnaf jeho dávná tuzba, aby slyšel na tisíc hlasű pęti mši »de Angelis Jenom nęco rušilo ještę posvátnou náladu jeho Svatosti. Kusy, jez mezi mší zahrály stríbrné pozouny, nezdály se Piu X. vyhovovati pozadavkűm chrámu a liturgie. Príštę bude jistę také v tomto ohledu o vše postaráno. Vyslání nových chorálních knih. Jiz nękolikráte prišla v rűzných hudebních casopisech na. pretres otázka, budeme-li míti nového o f f i c i e l n í h o vydání. Nescházeli, kdoz troufali si tvrditi | ||||
|