|
| ||||
| ||||
|
50
Benediciamo i promotori delle feste centenarie in onore del Santo Pontefice Gregorio Magno col voto ardentissimo, che si raggiunga lo scopo prefisso. Dal Vaticano li 27 Agosto 1903. P1O PP. X. Cesky: Presvędceni jsouce téz dlouhou zkušeností, ze podivuhodný vliv na uctivost a zboznost a proto i na pravou úctu Bozí mají cisté harmonie zpęvu církevního, jaký vyzaduje posvátnost chrámu i svatých obradű, které v nęm se konají, s c h v a- lujeme a zehnáme z uprímného srdce všem, kterí starají se o nut- nou reformu hudby ve chrámech, a mezi nimi ne na posledním místę spisovatelűm casopisu »Rassegna Gregoriana«. Ve Vatikánę, 27. srpna 1903. PLUS X. Zehnáme tęm, kterí snazí se o oslavu trináctisetleté památky Svatého Otce Rehore Velikého s tím prevroucím práním, aby zdaril se cíl vytknutý. Ve Vatikánę, 27. srpna 1903. PLUS X. ?tmo iVIOTLT PROPRIO (z vlastního podnętu vydané narízení) evatéh o Otce Pia =_ o po \7át=é hudbę_ (Z vlaštiuy prelozeno.) Mezi starostmi úradu pastýrského nejen tohoto nejvyššího Stolce, na nęjz z nevy- zpytatelného rízení Prozretelnosti, ac nehodni jsme byli povoláni, ale i kazdé jednotlivé provincie církevní jest zajisté starost, aby udrzen a rozmnozen byl lesk domu Bozího, kde slaví se vznešená tajemství víry a kde lid kresfanský se shro- mazd'uje, by prítomen byl obęti mše svaté, by klanęl se vznešené svátosti Tęla Pánę a spojil se spolecnou modlitbou církve pri verejných a slavných obradech liturgi- ckých. Nic tedy nemá se v té dobę díti, co by rušilo neb jen zmenšovalo zboznost a úctu vęrících, nic, co by dalo odűvodnęnou prícinu k nelibosti neb k pohoršení, nic, obzvláštę co by prímo odporovalo patricné posvátnosti svatých obradű a co proto je nedűstojno domu modlitby a velebnosti Bozí. Nechceme podrobnę zmińovati se o neprístojnostech, které ve vęci té se mohou prihoditi. Pozornost naše obrácena jest nyní k jedné z nejvšeobecnęjších, kterou prevelmi nesnadno jest vykoreniti a která bohuzel vyskytuje se nezrídka i tam, kde vše jiné hodno jest nejvętší chvály, totiz krása i ozdoba chrámu, nádliera i svędo- mitý porádek obradű, cetný pocet duchovních, dűstojnost i zboznost tęch, kterí svaté úkony slaví. Jest to zneuzívání zpęvu a hudby posvátné. A zajisté, jednak proto, ze umęní toto prirozeností svojí je nestálé a promęnlivé, jal I vliv má umęní svętské i theatrální, i proto, ze právę hudba zálibu pűsobí, kterou ne vzdycky lze v patricných mezích udrzeti, a ze posléze ve vęci té jsou mnohé pred- sudky, jez snadno se vloudí a pak tvrdošíjnę se udrzují i u osob vlivu piných a zbozných ; z tęch tedy rozlicných dűvodű a prícin pochází ustavicná náklonnost uchýliti se od pravého smęru ustanoveného cílem, pro který umęní k sluzbę Bozí (kultu) je pripuštęno, kterýzto smęr dosti jasnę vyjádren jest v kanonech církevních, v narízeních koncilű všeobecných i provinciálních, v predpisech castęji vydaných posvátnými kongregacemi rímskými a samými papezi Našimi predchűdci. | ||||
|