|
| ||||
| ||||
|
— 72 —
Na památku z jubilea svatorehorského. Podává P. Bernard Velíšek, O. S. B. 1. Z reci professora Ehrharcla. Na XVI. valné hromadę jednoty sv. Cecilie pro diecési Strasshtrrgskou 25. kvętna t. r. męl professor Dr. Albert Ehrhard pozoru- hodnou rec o papezi Rehori Velikém, Praví, ze všecko myšlení a chtęní sv. Rehore predstavuje takorka jediný velký hym-ius ke cti Bozí a ku vzdęlání kresfanstva jak minulé, tak prítomné doby. Dokládá pak toto své tvrzení pojednávaje o dobę, osobę a c i n n o s t i sv. Rehore. Na konec praví: Miniaturní obraz, který jsem se Vám, ctęní pánové, pokusil nacrtnouti, vzbudil snad ve Vás presvędcení, ze zivot a cinnost Rehore Velikého jeví se v skutku jako jediný veliký gregorianský zpęv ke cti Bozí a k nejvyššímu blahu kresfanstva. V tomto poznání jest však pro naši cecilskou jednotu poucení úvahy hodné. Po- zirstává v tom, ze clenové této jednoty jen za tou podmínkou smęjí se povazovati za záky sv. Rehore, ze se snazí uciniti celý zivot svűj zivým hymnem ke cti Bozí a ke spáse vlastní duše. Cestu k tornu ukazuje Vám zase sv. Rehor sám, a sice názvem : Servus servorum Dei : (sluzebník sluzebníkű Bozích), kterýz on si dal první z papezű a ucinil redítkem své cinnosti. Státi se svým zpęvem sluzebníky sluzebníkű Bozích, kterí touzí v domę Bozím po vzdęlání svých duší a povznésti srdce svá k Bohu na perutích modlitby a zpęvu, to budiz tedy také posledním clem všech clenű cecilské jednoty. Vlastní pojmenování Rehorovo ukáze se však v celém svém rozsahu, uvedeme-li je ve spojení s výrokem sv. Augustina: >Servire Deo regnare est, (Slouziti Bohu jest kralovati). Nejvyšší panování, jez znají dęjiny svętové, jest osoh!ií sluzba Bozí. Chceme-li si tedy dobýti tohoto panství nad sebou a nad disharmoniemi svęta Bohu neprátelského našich dnű, pak vęnujme nejenom svuj zpęv, nýbrz celý zivot svűj sluzhę Bozí, ke cti jeho, pro blaho celé katolické Církve a pro dobro našeho milého katolického Elsaska! (Strassburger Diózesan- hlatt, Juni 1904.) V tęchto krásných slovech mají také clenové jednoty cyrillské výborné po- vzbuzení. Ano, ucińmez všichni, kteríz milujeme ozdobu domu Bozího , svými slova: Vęnujme nejenom svúj zpęv, nýbrz celý zivot svuj sluzbę Bozí, ke cti jeho, pro blaho celé katolické Církve a. pro dobro našich milých zemí koruny svato- václavské. 2, Papezský missál. Pri kazdé slavné mši sv. uzívá papez nového missálu, kterýz bývá zvlášf skvostnę upraven. Missál, jehoz pouzil Jeho Svatost Pius X. pri slavné jubilejní mši dne 11. dubna t. r., jest prací benediktinek umęlkyń kláštera sv. Cecilie v Solesmech. Rímský casopis Rassegna Gregoriana: prinesl z nęho v císle cervenco-srpnovém dva snímky, z nichz aspoń ponękud poznáváme nádheru tohoto missálu. jeden nám predstavuje Introit mše o sv. Rehori (Sacerdote- Dei) bez not, druhý s notami. Oba introity mají po pękné románské iniciále a jsou obrou- beny nádhernými rámci. V záhlaví introitu bez not jsou vymalovány tri obrázky. Ve prostred stojí pod obloukem ailegorická postava Církve, v podobę královny, jez skrývá pod svým velkým pláštęm slavné ptivodec posvátných zpęvu: Davida, Re- hore Velikého, mnichy benediktin ;ké a benediktinky a tri mládenecky predstavující chlapeckou školu pęveckou. Na levé stranę jest vyobrazen sv. Rehor, sedící v kresle papezském v póse, jakoby spánku oddán, a nad obrázkem cteme vysvętlující slova: B. Gregorius videns in somnis Ecclesiam filios suos ad laudes Dei provocantem (Sv. Rehor vidí ve snách . Církev zvoucí syny své k chvále Bozí). Na pravé stran: | ||||
|