|
| ||||
| ||||
|
75 —
a nedávno jsme ukázali, jak velice oceńujeme vaše práce toho druhu. Nebof kdyz jsme konali slavnou -liturgii u hrobu Rehore Velikého na pocest trináctistélio výrocí jeho níntrtí a chtęli zároveń posvętiti pocátek obnovy zpęvu gregorianského, narídili jsme, aby uzilo se pri té prílezitosti jako za vzor právę solesmenského chorálu. Ale nyní máme zvláštní prícinu, pocliváliti kromę vaší veliké píle téz vaši velikou oddanott vi'ici Rímskému papezi. Nebof kdyz jsme premýšleli o vatikánském» vydání (iturgiCt<ých zpęvű, jez by, opatreno jsouc Naší autoritou, všude męlo býti zavedeno, a kdyz jsnie se dovolávali vašeho spolupűsobení k tomuto cíli, prišel od tebe, mjlo- vaný :;ynu, v męsíci breznu premilý dopis, kterýz nejenom tlumocí vaši ochotnost, pracovati na tomto díle, nýbrz také prohlašuje, ze chcete k témuz úcelu prenechat] Nán; známé jiz plody vaší pilné práce. Snadno zajisté lze pochopiti, co vás to stálo, dáti n-ím tento dűkaz lásky a úcinné oddanosti, a jak velice byl nám proto milým. Abychom tedy za tuto zvláštní sluzbu vzdali zaslouzené díky, ustanovili jsme, aby pri tak zvaném authentickém vyd-íní, jez dali jsme svým Motu-proprio na starost vybraným muzním, kongregace, jejíz jsi predsedou, a predevším klášterní rodina Solesn}enská ten męla podíl, aby veškeré poklady starých památek v tomto oboru podle své methody prozkoumala a napotom zpracovaný a upravený materiál pro zmínęné vydání predlozila k úchvale tęm, jez jsme k tomu urcili. O tomto namaba- vém, ale i velmi cestném úkolu, jenz vám svęren, milerádi tebe, milovaný synu, sami zpravujeme, ackoliv je ti o tom jiz povędomo, jelikoz tobę nejprednęji prinálezí se postarati, aby tvoji podrízení úkol ten provedli. Jest nám známo, jak velice miluješ Apoštolskou Stolici a Církev, jak pecuješ o dústojné konání sluzeb Bozích, jak bdíš nad zrízeními klášterního zivota. Cvicení se v tęchto ctnostech zjednalo vám az do- posud a zjedná i budoucnę šfastný výsledek ucených prací: hlatíf právem o vás z ících, co o zákonodárci pronesl sv. Rehor : n e m o h 1 n a z á d n ý z p ű s o b j i n a k uciti nez jak sám z i l. Ostatnę máme nadęji, ze k vykonání díla vám svęreného budou vám vydatnou pomocí vaše studia, obzvláštę, aby vám pri zkoumání starých rukopisű nic neprekázelo, a máme pevnou dűvęru, ze nebude vám scházeti Bozí pomoc, coz jest nejdűlezitęjší, jiz také snaznę vyprošujeme. Co záruku této pomoci a na dűkaz zviáštní blahovűle udęiujeme tobę, milovaný synu, i mnichűm tvým milerádi v Pánu Apoštolské pozelinání. Dáno v Rímę u sv. Petra dne 22. kvętna, na Bozí hod svatodušní, roku 1904, v prvním roce Našeho Pontifikátu. P1US PP. X. N1% C) zpęvu chlapeckém. Podává Y. Bohumil Mahjíi, lcnéz kongregace Nejsv. Vykupitele. (Yokracnvání.) Farári vyhledávali hochy nejhodnęjší a nejnadanęjší, prostrednictvím dękana posí- lali je arcibiskupovi, který po zkoušce z nich si vybíral. Tito vyucováni byli v malých seminárích v predmętech našeho gymnasia; ,polu byli i uvádęni ve sluzba církevní a velmi ditkladnę vyucováni zpęvu církevnímu a úcinkovali téz jako zpęváci ve clirámu Pánę. Dohlídka byla velmi prísná. Pak ve velkém seminári vyucováni byli filosofii a theologii, uvedeni ponenáhlu do zivota praktického. Tyto semináre, dí zivotopisec, męl nejen v srdci, ale i skutky to dokazoval. Sám seminaristy si vybíral, osobnę je zkoušel, všéchny je znal, i nejmladší. Dvakrát rocnę visitoval kazdý seminár a visitace ta trvala obycejnę ctrnáct dní. Ze všeho | ||||
|