|
| ||||
| ||||
|
--- 76 ---
je zkoušel a také ze zpęvu církevního. Kdyz jej cizí biskupové navštívili, vodil je do seminárű, kde je pohostil a kde seminaristi recmi latinskými, disputacemi, zpęvem je uctili. Ac z toho patrno, jak staral se o dorost knęzský, patrna z tohotéz i péce, jakou vęnoval zpęvu církevnímu; i zpęv byl mu prostredkem k vychování knęze, i o tento se staral ; a víme, ze prál si na kűru zpęv chlapecký. Pro zajímavost pridáváme ještę Gersonovu >Doctrina pro pueris ecclesiae Pari- siensis, *) - narízení pro hochy kostela parízského, ponęvadz v nęm se zrací hlavní rysy ducha nejen doby tehdejší, ale i doby drívęjší, takze, ac je ze století XIV. nebo XV., nám osvętluje i drívęjší století. V nęm i mnohý praktický pokyn se najde a mnohé moudré naucení. Poznáme téz, jak na zpęv, zvláštę chlapcű, se hledęlo a zac jej stredovęk pokládal. »Aby vše v patricném porádku se dęlo, chceme, by instrukce, kterou dáváme, co nejsvędomitęji byla zachovávána. Predevším budiz predstavený školy muz bezúhonný, protoze zák ciní vzdy to, co na uciteli vidí, a protoze zlý príklad zkazí mnoho. »Maxima debetur puero reve- rentia«, velká úcta (ohled) má se vęnovati hochu. Nebudiz proto chybováno ani neslušným neb nemravným slovem, ani lehkomyslným pohybem, posuńkem, ani dotekem, ani nerozvázlivým, zlým jakýmkoli jednáním. Pred tím męj se predstavený na pozoru nejen pred chlapci, ale pred kazdým, ai je jakéhokoli stavu neb hodnosti. Predstavený ai bdí nad tím, aby se (mezi hochy) zvláštní prátelství neutvorilo (familiaritates), a to ani doma (t. j. mezi záky), ani s osobami ve męstę, ani v kűru, ani v sakristii, ani u oltáre. Stane-li se tak, potresci je ranami; osoby cizí (které dűvęrnost takovou pocíti chtęjí), kdyz napomenutí nepoműze, udej jich predstave- ným. Będa takovým, nebof dle slov Kristových lépe by jim bylo, kdyby mlýnský kámen na krk jim byl povęšen. (Mat. 18, 6.) Af mluví predstavený casto k hochűm o lásce Bozí a je k ní vybízí; ai jim pripomíná, ze stvoreni jsou proto, aby slouzili Bohu, a sluzbou tou do ráje se dostali, jakoz i pred hroznými mukami pekelnými se uchránili, nebof, jak Ar_stoteles dí, všecko na tom zálezí, cemu si mladík privykne. Budtez i k tomu vedeni, aby hríchu se zdrzovali i ode všech skutkű, o nichz vędí, ze by za nę byli trestáni, kdyby je ucitel vidęl neb o nich se dovędęl. Proto budtez upozorńováni, ze Bűh všecko vidí a ze dobré andęly mají za strázce; dábel pak ze hned by jich se zmocnil, jakmile jsou v hríchu (tęzkém), kdyby Bűh a dobrí andęlé milosrdnę jejich pokání nevyckali. Opętnę a opętnę budtez zvláštę poucováni, aby cistými byli srdcem, t. j. zlých myšlének se zdrzovali, ústy: zlých recí se varovali, skutkem: kazdého neslušného cinu se báli; budtez upozornęni, jak veliká nebezpecenství cistotę hrozí, jak hríchy tyto i zivotu škodí. Budtez k tomu vedeni, aby nejen jednou v roce, nýbrz 4—6 krát šli k svaté zpovędi, a to o velkých svátcích ; dríve nez jdou k zpovędi, ai jsott knihami neb i jinak pouceni, jak pri svaté zpovędi se vyjadrovati a chovati mají. Téz má býti pro nę ustanoven moudrý zpovędník, protoze ku dobrému zpovídání takových chlapcű casto více moudrosti je potrebí nez ku zpovídání starších lidí, aby zpovędník netázal se príliš málo, ani príliš mnoho. Jsou-li jiz v patricném vęku, totiz 12 nebo 13 let, budtez k tomu pridrzováni, aby nejsvętęjší Svátost nejménę jednou v roce prijímali. ") Caecilíenkalender, 1885, 17, | ||||
|