|
| ||||
| ||||
|
83
tato jejich methoda? Nenaucí-li se zpęváci melodii sebe bohatší, jez nękolikrát do roka v nezmęnęné podobę se opakuje, mnohem lehceji, nez zkrácené melodie s ne- smyslnými variacemi? Ale darmo bychom se namáhali, kdybychom chtęli dále zkoumati nevyvazitelná tajemství reformovaných melodií medicejského vydání. Kdo chce se ještę více presvędciti, jak vpravdę politováníhodné díla provedli oni muzikanti ze zacátku XVII. století, ai porovná melodii alleluja s versikulem : >Excita Domine etc.« na 3. nedęli adventní, jez tak výmluvnę vyjadruje vroucí touhu po Vykupiteli, a melodii prvního alleluja na Hod Bozí Svatodušní (versikul: »Ernitte Spiritum tuum«), jez tlumocí touhu zbozné duše po Duchu svatém, s ubohými zkomoleninami medicejského vydání; — anebo ai si zazpívá v pravdę okouzlující melodii gradualu: »Laetatus sum etc.« na 4. nedęli postní, kteráz jednak lící lsraelity na pouti ke chrámu Jerusalémskému, a allegoricky vyjadruje radostnou touhu po- zemskélio poutníka po nebeském f erusalému, -- a pak ai popatrí na trosky téze -nelodie v medicejském vydání; -- anebo, ai ještę jeden príklad uvedeme, -- nechat porovná velice originelní -nelodii pri Communio na 3. nedęli postní, kdez pri slovech : e t t u r t u r n i d u m tak mistrnę nápodoben hlas hrdliccin, a pak zase velmi chara- kteristicky vyjádrena radost a spokojenost pri slovech: a l t a r i a t u a, Domin e v i r t u t u m -- i n d o m o t u a, -- af, pravíme, porovná tyto klassické melodie s tím, co z nich zbylo v medicejském Gradualu. A pak ze tímto vydáním zbaven chorál barbarismű ? Ze ocistęn od zbytecností jako strom od mechu ? Nám se vęru zdá, ze rnedicejské vydání chorálu nelze nazvati stromem, jenz byl ocistęn od mechu a výstrelkű, nýbrz spíše stromem, jemuz srazili krásnou korunu, jehoz bohaté haluze nemilosrdnę porubat. Takový chorál nelze jiz porovnati s operencem, jenz za zpęvu jásavę se povznese do závratných výšin, nýbrz leda s ptákem, jemuz pristrihli perutę, a jenz proto dovede se vyšinouti jen nękolik metrű nad zemi. Medicejský Gradual z r. 1614—1615 nenabyl velikého rozšírení. V Rímę se dostal do hlavních kostelű, mimo Rím do kostelű suburbikárních biskupství a do jiných męst papezského státu. Mimo papezský stát nebyl skoro nikde zaveden. Dva výtisky Dominicalu dostaly se ukázkou do bibliotéky Escurialu ve Španęlích. Za Alpami je známo jen nękolik exemplárű: po jednom výtisku męly klášter Muri- Gries (v jizním Tyrolsku) a arcibiskupský seminár ve Freisingu. Jiný výtisk dostal se prý do jednoho belgického opatství. Jak málo bylo toto vydání rozšíreno a známo, poznáváme také z toho, ze po nęm byla porádána rűzná zkrácená vydání chorálu, jez byla vesmęs díla sarnostatná. K obrození chorálu medicejský Gradual neprispęl nikterak. Byl-li chorál odstrko- vanou popelkou jiz v XVI. století, zanikl témęr nadobro ve všeobecném úpadku cír- kevní hudby ve století osmnáctém. Dlouho zűstal pak medicejský kodex v zapomenutí, az ve století devatenáctém došel officielním vydáním svého vzkríserrí. Kdyz jednalo se tehdy v letech šedesátých o jednotné vydání chorálu, obrátil tehdejší sekretár kongregace posvátných obradű, kardinál Bartolini, svűj zretel ke Gradualu z r. 1614—1615 a vyvolil jej za podklad officielního vydání. Redaktorem jmenován p. dr. Fr. X. Haberl, jenz dlel tehdy v Rímę jako kaplan Animy. Dr. Haberl nebyl zprvu medicejskému vydání valnę t* | ||||
|