|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CYRILL 103
reditelű kűru chtęli pűsobiti pri venkovských kostelích. Nejvydatnęjšim prostredkem bylo by všude systemisovati místa ta konkurrencním rízením a zreformovati platy. Téz byl vyjádren návrh, aby jednotliví reditelé kűru, kterf jsou opravdu vynikajíce, prijali za své záky nadané hochy a je vyucili v církevní hudbę. Predseda diecésní jednoty dękuje ke konci všem, kterí pracovali pri sjezdę a tęm, kterí i zdaleka se ho úcastnili a tím prinesli téz velikou obęt. Redaktor ,Cyriila" srdecnę blahopreje diecésní Jednotę, z za svého 17letého pűso- beni dnešním sjezdem slaví dvacetipętileté jubileum sjezdové, a pronáší prosbu, aby Jednota ve zdaru usporádala dalších 25 cyrillských sjezdű a slavila co nejdrív jubileum nové. Pri všech slavnostech c h o r á 1 n f cástky rídil docent clr. C i b u 1 k a a pri chorálu provázel bohoslovec M a š a t a. Sjezdu srdecným telegramem vzpomnęl místopredseda O. J. C., monsig. kanovník W ~ n s c h. Úcastníkű cizích bylo 200, z domácích úcastnila se hojnost obecenstva všech pobozností a kostelních produkci. A d o r a c n í poboznosti a slavným Te Deum (skladba od P'i c k y z D dur) koncí se významné slavnosti Cyrillské, pri nichz letos hlavnę bylo vidęti samostatné reditele kűru, ménę však jich prišlo z rad ucitelstva. Roste tedy pro snahy cyrillské zájem u tęch, kterí jsou v prvé radę povoláni ji pęstiti, totiz u odbornę vzdęlaných hudebníkű. Sjezd bude jistę vzpruhou všem ku další práci na vlast- ním kűru. Reditel Ledvina se svým pęveckým sborem, umęleckými produkcemi jak sboro- vými tak i varhanními, dále svým organisatorským duchem ukázal všem nám v Kutné Hore, jakými máme se bráti cestami. D. O. ^ ^ ^ Repetitorium dęjin hudby. EMIL BEZECNÝ. (Pokrac.) 38. Melodram. Pocátky a rozvoj az do ních a dociluje tím velikolepého dojmu. Od- nejnovęjší doby. pűrci melodramatu poukazují na rozpor mezi výškou mluveného slova a doprovodem. Melodram jest spojení mluveného slova s hudbou. První význacné dílo tohoto smęru 39. Jirí Bedrich Hándel. napsal ]irí Benda, clen ceské rodiny hudební, narozen 1722 ve Starých Benátkách; zemrel ). B. Hándel byl synem ranhojice, na- r. 1795 jako dvorní kapelník v Gothę. Ben- rodil se r. 1685 v Halle nad Sálou. Byl dova melodramatická díla jsou: »A r i a d n a urcen k studiu právnickému, vęnoval se na Naxu«, dále »Almansor«, »Na- však záhy hudbę, vyucován jsa varhaníkem dina«, »Medea« a j. Zachauem. Stal se houslistou a pozdęji Mylnę byl povazován za zakladatele této klaviristou hamburské opery, pro niz na- farmy Rousseau (1712—1778); v jeho lyrické psal operu »Almira« a »Nero«. Dlel pak scénę »Pygmalion« strídá se hudba, dekla- 4 roky v Italii, kde byli mu práteli nejvętší mace a hudebnę illustrovaná pantomima. Pres mistri tehdejší: Lotti, Corelli, Domenico velikou pozornost, kterou vzbudila Bendova a Alessandro Scarlatti, a tvűrce komorního tvorba melodramatická, forma tato nenalezla duetta, Agostino Steffani, jenz ho doporucil za vętšího rozšírení. Pouzil jí S c h u m a n n svého nástupce pro kapelnické místo v Han- v »Manfredu-, M e n d e l s s o h n ve »Snu noveru. Kurfirt udęlil Hándelovi dovole- noci svatojanské«, H u m p e r d i n c k v » Dę- nou, které Hándel pouzil k cestę do An- tech královských«, W e i n g a r t n e r v »Pí- glie, kamz pozdęji úpinę presídlil. Vstoupil sni,carodęjnic«, Li s z t v» Leonore« ; zvláštę zprvu do sluzeb vévody z Chandos (Cán- F i b i c h melodramatickou formu vyvrcholil diis), pro nęjz napsal 12 a n t h e m s a stal se zakladatelem c e s k é h o melodra- (ántsems). Jsou to skladby podobné mo- matu scénického. Melodramatické skladby tettu na biblické texty pro sbor, sola, en- jeho jsou: ballady : Š t ę d r ý d e n (na slova sembly, nękdy téz s doprovodem orchestru. Erbenova), Pomsta kvętin, Vodník, Královna Rozlišujeme f u 11 (f511) anthems, v nichz Emma, Hakon; melodram scénický: Tri- prevládá sbor, a v e r s e (vers) anthems, logie Vrchlického H i p p o d a m i e (Pe- v nichz prevládají sola. Predchűdcem jeho lopovyinámluvy, Tantalűv smír, Smrt Hip- v této formę byl P u r c e 11 (PSrsl). podamie). Beethoven pouzívá melodra- Pozdęji se stal Hándel reditelem operní matu v jednotlivých scénách, jako na pr. ve akademie, zalozené šlechtou ; pro akademii »Fideliu« a »Egmontu« pri scénách zalár- napsal celou radu italských oper. Následkem | ||||
|