|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CVRILL 109
Synodáltií kongregace hudební Pavelkovu práci precetla, zavedla o ní rozhovor a schválila ji. Prítomni byli i jiní úcastníci synody. Její znęní je návodem, kterak by si męli duchovní správcové pocínati, aby udrzo- vali a povznášeli kostelní zpęv lidový. Obsah tohoto elaborátu »o pęstování a povznesení lidového zpęvu v kostele« jest následující: V úvodę poukázáno na význam kostelní písnę lidové, jez, jsouc modlitbou zpęvem pronesenou, vroucnęji vyjadruje a mocnęji budí city zbozné, a tak prispívá jednak ke zvelebení sluzeb bozích jednak i k posvęcení duše pęjících i poslouchajících. Pęstęní zpęvu lidového jest také prűpravou ke zpęvu liturgickému. Zbozný zpęv lidu proto za- sluhuje, by mu duchovenstvo vęnovalo všestrannou a usilovnou péci. K tomu jest treba 1. dostatku písní vhodných: 1. co do tegta, jenz má býti a) obsahu v pravdę zbozného a úcelu primęreného; b) f o r m y vytríbené, aby stál na výši doby, vyhovuje i správn ostí jazykovou i umęním básnickým ; 2. co do nápęvu, jenz má býti (dle Motu proprio Pia X.) : a) zbozný, prostý svętáctví; b) umęlý, bohosluzby dűstojný a ji povznášející, pri tom však lidu prístupný; c) všeobecný v tom smylu, aby neurázel príslušníkűv jiných národű. Jsou tedy zvláštnosti národní prípustné, pokud nejsou závadné jiným národnostem, na pr. koledy. Zásobu hojnou vhodných písní kostelních poskytují nové kancionály diecésní : ceský »Cesta k vęcné spáse« a nęmecký »Lobet den Herrn« (vyšel r. 1907). Písnę v nich obsazené treba cviciti a zavádęti. Písnę, jez v nich obsazeny nejsou, af starší nebo novę vzniklé, lze podrzeti nebo zavádęti jen s dovolením bisk. konsistore, jez podrobí úsudku odborných znalcű jak text tak nápęv, nezli approbaci udęlí. Zpűsob a rychlost, jimiz se písnę nové zavádęjí, jest rűzná dle okolností, o cemz pojednáno podrobnę. II. Prostredky na zvelebení lidového zpęvu kostelního jsou dle nMotu proprio= Pia X : a) Dozor hudební komise diecésní ; b) výchova chovancű v seminárích pacholeckých i bohosloveckých, kterí mají býti cviceni uciteli ve zpęvích a professory uvádęni do zarízení kancionálu a zásad, na nichz byly zbudovány; c) zrizování Jednot cyrillských a cecilských, jakoz i sboru literátských; d) hojná podpora varhanické školy.*) III. Tretí podmínka zvelebení zpęvu lidového jest bedlivé cvicení zpęvu, tak aby se nezpívala nikdy píseń, jez není rádnę nacvicena. Cviciti lze 1. Ve Škole, jez jest k tomu zavázána a) svým úcelem vychovávati nábozensko-mravnę, b) positivními príkazy, (uvedeny príslušné výnosy a narízení ministerstva kultu a zemské šk. rady) ; 2. v j e d n o t á c h c y r 111 s k ý c h, kde jsou, ale i v jiných spolcích, zvl. ve spolcích kat. omladiny, jednotách svatojosefských, a jiných spolcích a sdruzeních; 3• prímo v kostele po sluzbách bozích. Podrobnę promluveno o praxi, jez opęt dle místních pomęrű jest r~zná. Cvicí 1. ve škole ucitelé, 2. ve spolcích ,:stanovený cvicitel, 3. v kostele varhaník, knęz, neb i jiný znalec zpęvu. 1V. Zvelebení zpęvu nejvíce zálezí na knęzi, jenz 1. musí dbáti, aby se potrebné písnę a) vybraly, b) nacvicily, c) v kostele rádnę zpívaly; 2. má, ceho treba vysvętliti a lid povzbuzovati, aby pęknę a rád zpíval; 3. starati se o varhaníka, varhany i o to, by zpívající męli texty písní. *) To vše se jiz dęje. Bohoslovci i seminaristé zpívají duchovní písnę a v pastorálce se bohoslovcűm prednáší nejen konstituce synodální, nýbrz jsou uvádęni do obsahu kancionálu. Na jednoty téz dojde, az budou po ruce stanovy nové. Varhanická škola dostala vydatnou podporu — na rozkaz nejd. p. bi- skupa z Huynű. | ||||
|