| ||||
| ||||
XLII. CYRILL 51
M o u č k a, ]e r em i á š, J i r á n e k, K o b l i ž e k a i. Půda jest tedy u nás dobře připrave na a nebylo by zajisté rozumno uzavírati se svěžím proudům, které přicházejí k nám sice z ciziny, ale jež lze zvláštním požadavkům a odlišnému rázu české školy snadno podříditi. Jest to především m e t h o d a B a t t k e o v a,''t která snaží se zpěvem opravdu v y c h o v á v a ti, probouzejíc v mládeži v š e st r a n n ě h u d e b n í c i t a v k u s. Soustavným pěstěním a tříbením hudebního smyslu stává se zpěv teprve p o d s t a t n ý m p r o s t ř e d k e m v v c h o-v á v a c í in, nebof ]ze jím takto položiti základy opravdové v ý c h o v y h u d e b n í. Poněvadž jednotlivé složky hudební: rhytmus, melodie, harmonie a dynamika navzájem v methodě Battkeově se prostupují a doplňují, je možno touto methodou zvýšiti zajímavost podávané látky. Rozmanitou všestranností methody lze žactvo spíše zabaviti a upoutati a tak formou zábavnou bez zbytečného theorisování poskytnouti dětem scelenější a hlubší vědomosti. :') Rozumná výchova zpěvem je nemožna bez lidové písně; naše lidové písně světské i duchovní jsou v ohledu hudebním pravými perlami. Účelem těchto skromných řádek jest upozorniti především na hudebně-výchovný v ýznam duchovní lidové p í s n ě, která poskytuje učiteli, i když nehledíme k jejímu hlubokému ethickému a slovesnému významu, vzácný p o l~ 1 a d r y z e h tt d e b n í c h k r á s. Hříchem by bvlo z této studnice netěžiti. Předním úkolem cvičení lidových písní duchovních jest ovšem a zitstane společný zpěv při službách Ložích. Mohutný sbor mladistvě svěžích hlasů vroucně chrámem znějících jest nejen zbožnou modlitbou, ale i krásným uměleckým požitkem, který dojme i člověka nevalně hudebně založeného. Oč hudebně cennější jest taková prostičká lidová píseň vkusně nacvičená a nevtíravě přednesená, nežli rozmanité ty >vložky«, jež někdv přj školních bohoslužbách zaznívají a které zhusta bývají bezcennými hudebními odvary s chatrným textem.;) Při výběru duchovních písní pro mládež staví se učiteli v cestu některé překážky. Je to především otázka dobrého k o s t e l n í h o z p ě v n í k u. Je to otázka palčivá a ti nás v Cechách dosud jednotně nerozluštěná. Skoly obecné a měšfanské nemají vlastně žádného, moderním potřebám vyhovujícího kostelního zpěvníku.°) Morava nás v tomto ohledu předešla. (Zpěvník K. Eichlerův, Brno 1910.) Bylo by jistě činem velmi záslužným, kdyby bv] vydán vhodný jednotný zpěvník školský, který by mládež" podal výběr duchovních písní jak po stránce hudební tak textové skutečně vynikajících. Tak tomu v našich zpěvnících nynějších vždy nebývá. Netřeba připomínati, že některé naše písně kostelní nevynikají ani krásou melodie ani slova. Těch dlužno rozhodně ze zpěvníku i chrámů vymýtiti, třeba mnohde jsou v lidu svými nechutnými kudrlinkami hluboce zakořeněny. Jsou chrámu stejně nedůstojny jako neumělecká, nevkusná a titěrná výzdoba sochařská nebo malířská. Školní zpěv vedený na podkladě kriticky upraveného 1{ostelního zpěvníku jistě platně by přispěl i k reformě chrámového zpěvu lidového.") Avšak i mimo tento hlavní účel —totiž cvičení lidových písní duchovních pro chrám — může a má moderní zpěv ve škole velmi mnoho těžiti z hlubokého zřídla našich pře-krásných zpěvů kostelních. Jestli-že i využijeme duchovní písně k účelům ryze didaktickým, zajisté ji tím neznehodnotíme. Jako lze ze světských písní lidových odvoditi doklady pro veškera téměř pravídla hudební theorie, tak je možno podobně učiniti na podkladě písně duchovní. Mnohdy užitím písně duchovní lépe objasníme některou theoretickou poučku, nebo dosáhneme snáze vytčeného methodického cíle, nežli lidovou písní světsl~ou. ' ^oo Paedagogický přehled literatury zpěvu. (Pokračování.) DOUBRAVKA BRANBERGEROVÁ-ČERNOCHOVÁ 7. Pro dva tenory: 8. Pro tenor a baryton (bas); pro • 2 basy: V. A. Mozart: Welch' ángstliches Beben. D u e t t-A 1 b u m IV. sv. (Peters). ) Původce této p r i m a - v i s t a methody Max B a t t k e jest ředitelem hud. semináře v Berlíně a zejména v oboru methodiky dětského zpěvu jest uznanou autoritou. 3) Reformy vyučování zpěvu vystižně se dotýká vřele psaný článek J. J i n d ř i c h ú v: s Umění h u d e b n í— h u d e b n í k u 1 t u r a« uveřejněný v Cyrillu roč. 39. str. 198. 4) Tím není ovšem řečeno, že by snad občas nemohly býti zpívány vhodné skladby umělé; mají však vždy býti schopnostem dětí p ř i měř e n é a hudebně i textově c e n n é. ') Zdařilým krokem jest v tomto směru řed. Kašparem nově spracované vydání zastaralého zpěvníku Bergman-Drůbkova, a dříve již vydaný výborný O 11 á ř v Hradci Králové. °) Střední školy jsou v otázce zpěvníkové příznivěji vybaveny, nežli školy národní. Mají na př. zpěvník Orlův, Jeremiášův a j. | ||||
|