|
| ||||
| ||||
|
XLII. CYRILL 55
0000001301 ČINNOST CYRILLSKÁ I^^^^^^^^ OBECNÁ JEDNOTA CYRILLSIťA. Zpráva o II. valné hromadě I. Farní Jednoty Cyríllské (u sv. Aloise) na Král. Vinohradech II., (konané dne 5. února 1916). V přítomnosti vysocedúsl. p. kanovníka V. Můllera za O. J. C. konala F. J. C. svou II. valnou hromadu v místnostech restaurantu ValnohaY v Korunní třídě. Uvádíme z jednání: 1. F. J. C. Kr. Vinohrady 11., ukončila první rok své činnosti. Členu je celkem 104, z nichž 2 zakládající, 64 činní a 38 přispívajících. Pěvecká cvičení konal pouze sbor ženský, ze 17 členů sboru mužského 1 padl na bojišti Karpatském, 12 koná svou povinnost vojenskou na ruzných bojištích v posádkách. Zemřela v r. 1915 jedna členka přispívající. Cvičení byla vždy v úterý a ve čtvrtek v tělo-cvičně II. c. k. české reálky v Kr. Vinohradech. Mimo písní mešních a rorátních nacvičeny byly čtyři dvoj-a čtyřhlasé mše sv., IH vložek a sboru 1< slavnostem májovým, marianské nešpory, koledy k pobožnostem u jesliček, sbory k slavnosti Božího Těia a j. Theorii o zpěvu přednášel obětavě II. sbormitsr p. J. U. C. Jar. Jandík. Solové partie při pobožnosti májové ochotně převzali sl. Reiholcová, soiistka Národ. di-vadla, p. R. Menšík, tenorista Vinohradského divadla a sl. Málča Jandíková. Několikráte spojil se s naší F. J. C. pěvecký sbor emigrantu polských pod p. prof. Schindlerem ze Lvova. Mezi světskými sbory nacvičeny mimo jiné i Dvořákovy moravské dvojzpěvy. Výborových schůzí bylo 6, plenární 4. Vycházky byly dvě : jedna do ružových sadu v Konopišti, druhá do katedrály sv. Víta a basiliky sv. Jiří na hradě Pražském. Jmění F. J. C. uloženo v záložně Vinohradské a činí K 535'29, inventář (hudebniny a j.) má cenu asi K 150 --. Do výboru F. J. C. na rok 1916 zvoleni byli členové dřívějšího výboru, jimž ku pomoci přidáni byli z členu činnných p. učitel Antonin Dolejš a z členu přispívajících pí. M. Kopalová, chot úředníka, kteří dopinili výbor z minulého r. 1915. V době pohnuté položili jsme naší F. J. C. základy pevné, kéž obětavost členstva staví láskou k vznešeným cílům F. J. C. další pevnou pásku mezi farností a kostelem naším, kéž zpěv vírou nadchnutý dopiní ty něžné vztahy našich duší k Pánu a Stvořiteli našemu. »Zdař Buh!« naší F. J. C. ! V Kr. Vinohradech, 14. února 1916. Ludmila H o 1 e č k o v á, jednatelka F. J. C. CERCIDIAESNÍ JEDNOTA CYRILL. V PRAZE. DR. FR. STEJSKAL. Farní Jednota Cyrillská u sv. Aloise na Kr. Vinohradech pořádala v neděli dne 6. února t. r. o 7. hod. večer při valné hromadě zábavní večírek. Pořad: 1. Primula veris od V. Nováka (dvojhlasý sbor přednese F.J.C. Řídí I. sbormistr p. Ant. Sláma, ňdttel kúru). 2. "Záležitosti spolkové. (Zprávy spolkových funkcionářu: předsedy, jednatele, sbormistrů, pokladníka, domácí řád, volné návrhy.) 3. Velet, vtáčku (moravský dvojzpěv od Ant. Dvořáka. F.) C. pod sbor-mistrem p. JUC. Jarost. Jandíkem, piano sl. R. Spalovát. 4. Cavatine od J. Raffa (housle p. prof. Ant. Risspler, piano pí. Ada Jungrová). 5. Matko spásy od L. Vymetala (čtvřhlasý dámský sbor F.J.C. řídí sbormistr p JUC. 7. Janaík). 6. Gounodovo rAve Maria< (sl. Málča landíl Radnice. Duchovní koncert. Pořad: 1. Jindřich Jindřich: Vánoční kantáta. Smíšený sbor se se-lem tenorovým a sopránovým. Pruvod úpiného orchéstru upravil Frant. Vondráček. 2. Alessandro Stradella litalskými banc;ity zavražděn r. 1681): Modlitba. Solový zpěv s doprovodem orchestru. 3. Joachim Raff : Cavatina pro housle s ptvvodem varhan. 4. K. Kammerlander Velkopáteční kantáta. Solové a sborové zpěvv s pruvodem orchestru. 5. Ant. Dvořák: Larghetto ze smyčcové serenády. Josef Horák: Písňové thema. Solo pro zpěvoroh. 6. Zd. Fibich: V podvečer. Symfonická báseň. 7. Ant. Dvořák: Stabat mater. Z veledíla toho: »Eja mater-, sbor. ,Inflamatus<, altové solo, zVirgo virginum«, sbor. S. Em. Binl RŮZNÉ ZPRÁVY. 1. řádný koncert Oratorního sdružení (madrigaly a umělé písně XVI. a XVII. století). Oratorní sdružení tímto svým zajímavým koncertem vy-bočilo poněkud ze svého programu — provádění velikých děl oratoriových, věnovavši celý večer madrigalum a sborovým písním jemu příbuzným. Ač tyto sborové miniatury nečiní nároku na veliké sborové těleso, přece tím více zase jich provedení vyžaduje velmi pečlivého propracování, aby hlavně slovo často umělým pletivem opředené přišlo náležitě k platnosti. Program podával v pestré směsici ukázky ze všech skladatelských škol, lež těmito drobnostmi se zálibou se obíraly. Ze skladatelů školy nizozemské uveden úspěšně Orlando Lasso se svou kanonickou hříčkou (pro tuto školu zvláště příznačnou) vilanellou »Echo, vtipně dojem ozvěny (až na fermatu při slovech ~a krásnou«), illustrující a vystihující se zdarem i svižně dialogicky se rozvíjející narážky. Největší podíl při-padne madrigalu anglickému, z něhož zvláště působil piným vystižením nálady prostých veršů madrigal J. Warda »Ó rci, proč zříš<, pak belletto Thom. Tomkinse >Fusco, tvojích očí zář< a madrigal J. Wilbye »Tam dole v údolí«, vícestrofovou báseň bukolického rázu v jemných odstínech náladových výborně tlumočící. Ostře právě od těchto skladeb odrážely se německé kontrapunktické písně, daleko těžkopádnější, podmíněné k tomu ovšem již i slovním podkladem, vážněji, mnohdy i zachmuřeněji koncipovaným (a[ již opěvují milence (Paul v. Hofheimer) a chtějí býti výrazem neukojené touhy (Ludv. Senfl). Výjimku tvořil veselý popěvek H. Chr. Haidena »Nuž, píseň zapěj veselou« a Lemlinova prostá »Kukačl | ||||
|