|
| ||||
| ||||
|
66 CYRILL XLII.
vnuci) v Benátkách Carlo Giuseppe Testore, žák Grancinia a jeho synové Antonio a Pietro a Santo Serafino a jeho synovec Georgio v Benátkách. Z německých mistrů vynikl : Steiner, Klotz a Alban. Jakub Steiner 1621, nar v Absamu v Tyrolsku zemřel tamtéž 1683. Byl žákem Nic. Amatia. Jeho nástroje mají častěji třetí ozvučný otvor formy hvězdovité pod hmatníkem Matyáš K l o t z (Kloz) 1.'53—1743, žák Nic. Amatia, pracoval též dlouho v Padově. Formát jeho houslí jest podobný nástrojům Steinerovým. On položil ve svém rodišti Mittemvaldu základ k výrobě smyčcových nástrojů ve velkém. Podobné podniky jsou též v Markneukirchenu a Klingenthalu v Sasku. Matyáš A l b a n nar. v Kalternu 1621. byl žákem N. Amotia. Zemřel 1712. Jeho nástroje mají zvul< podobný houslím Amatiovým. Z novějších mistru houslařú buďtež uvedeni Gabr. LembSck ve Vídni, Adam Hdriein ve Vircpurku, August Riechers v Berlíně. Ve Francii vynikl Nic. Lupot 1758—1824 a jeho žáci Gand a Bernadel ; zejména však J. B. Vuillaume 1798—1875. Prvním mistrem hous}ařem v Cechách jest Steinerův žák Tomáš Edlinger 1662—1729, jejž lze nazvati tvůrcem pražské školy. Jeho žákem byl Jiří Helimer a Oldřich Eberle. Z jeho školy vyšel Strnad, Sitt, Homolka a Dvořák, který po delší dobu pracoval u Ganda v Paříži. Příště dále.) ^^Q McS1 11 pÍSetl. (Návrh na nový zpěvník.) Upravil JAN ŠKODA, Náchod. 1ntroit. Mé jsi potěšení, můj ježíši! útočiště moje, Búh nejvyšší! nad Tebe jiného nic nežádám, v jméno Tvé naději všecku skládám. Hříchy mám rozličné, těžké mnohé na duši své drahé, přeubohé ; přece však rád mám jen Pána svého, miluji Ježíše laskavého. Gloria. Slávu Ti, Pane můj, vděčně pěji, že mě nezavrhneš, mám naději, že hříchy odpustíš, když Tě prosím, že mi svou milost dáš, pěvně věřím. Credo. Vše co na světě mám, vše jest Tvoje, Tvoje jest duše má, tělo moje, Tvoje jsou statky mé, jmění celé, nic nemám bez svého Spasitele. Obětování. Tobě proto všechno obětuji, neb jenom z lásky Tvé se raduji, jiné všecko jest jen podvod a klam, v neštěstí pozná to každý z nás sám. Sanctus. Svatý, svatý, svatý, nejvýš svatý, jest Vykupitel náš, král bohatý, pina jsou nebesa slávy Jeho. S Ježíšem živu být jest má radost, s Ježíšem umříti jest má žádost, Ježíš věčná věkův jest mým Pánem, ježíši bud chvála věčná. Amen. Po pozdvihování. O Jesu, spáso moje, jak libě k lásce zve to sladké, jméno Tvoje neklidné srdce mé! hle, duše má již plápolá a nadšeně k Tobě volá : [Tys v radosti, Tys v žalosti můj Ježíš Búh a Pán'. Bys všeho hříchu tíži s nás hřísných, Kriste sňal, sám's na potupném kříži za nás se v oběf dal. Ach, zraněné to srdce Tvé tal< sladce mne též k lásce zve: [Ty jediná jsi touha má, múj Ježíš Búh a Pán. Před přijímáním. Kdo vroucně Tě miluje a v lásce setrvá, již zde ho oblažuje, Ježíši, milost Tvá, jen láska Tvá mír srdci dá a proto volá duše má: [Tys nejdražší, Tys nejsladší múj Ježíš Bith a Pán. Přijímání. Tys, Kriste, ve svátosti sám za pol tajemství Tvá, [v nichž k mé spáse podáváš se, ač jsi múj Búh a Pán.[ Ke konci. O Jesu, lásky zdroj]", Tv touho duše mé, kéž na vždy s Tebou spojí se zbožné srdce mé. bych všech svých hříchú litoval, po smrti. k Tobě se dostal, [kde v slávě své všem zjevíš se jako všech králů král.[ | ||||
|