|
| ||||
| ||||
|
XLII.. CYRILL 71
Český spolek pro komorní hudbu v Praze zářizuje buď na podzim letos nebo počátkem 1917 druhou serii osmi řádných koncertu za následujících podmínek : Programy obou řad budou různy, jen novinky budou prováděny v každém z nich. Slavné Ceské kvartetto slíbilo účinkovati v řadách obou. Vedle tohoto budou zváni vynil *'` Válečná péče, zejména ona o vdovy a sirotky po padlých vojínech, získává stále více půdy ve všem životé veřejném i spolkovém. Jednota hudebních stavu zřídila při Ustavu všeob. válečné péče —jak jsme již oznámili - f o n d p r o v d o v y a sirotkypo svýchpadi ých členech. (upozorňuje rodiny svých členu na toto zřízení. Ti, jichž se týče, dopište na adresu jednatele (Boh. Kašpar, Smíchov 1294.) — Táž jednota má též f o n d ú m r t n í. Také rodiny členu tohoto fondu nechf ve vlastním zájmu na tutéž adresu dopíší. — J. H. St. usnesla se dále v poslední schuzi výborové pečovati o z ach o v á n í m í s t členům k službě vojenské povolaným, jakož i aby po dobu jich nepřítomnosti požitl n á n í i n v a l i d u jako chrámových zpčvál '" Rodiny členů J. H. St. k vojsku povolaných upozorňuje výbor na nový svůj vdovský a sirotčí fond i na starší fond úmrtní a vybízí je, aby ve vlastním zájmu u výboru (Smíchov 1294) se přihlásily. ** V dubnovém sešitu Hudební Revue jsou dva zajímavé články : Janáček promlouvá k Její pastorkyni o svých zásadách a jubileu Shakespearovu a provedení jeho cyklu v Národním divadle píše Dr. Pihert, o vlivu jeho na tvorbu hudební. (Též u nás Smetana, Fibich, Nešvera, Suk, J. B. Foerster.) ** Tři vyšší ročníl O původu rakouské hymny, Dne 12. února 1797 zpívala se po prvé při slavnosti narozenin císaře Františka Josefem Haydnem komponovaná národní hymna na text Haschkuv. Komposice provedena byla v c. a k. dvorním divadle a i v jiných divadlech vídeňských. Melodie byla tak dokonalou, že nikdo na ni nevztáhl ruky, ale text podléhal změnám. Od r. 1853 na rěm pracoval Flůgel, Johann N. Vogel, Václav Poděbradský a j.; tím povstával při zpěvu tolika různých textu zmatek. Chtěl mu odpomoci ministr Bach a uložil slavnému básníku Grillparzerovi, aby složit nový text; jeho pokus se však nezdařil. Roku 1853 žádal okresní komisař Wirl z Greinu místodržitelství hornorakouské o zavedení authentického textu. Na tento popud vyzval ministr Bach řadu básníků, aby dodali nové texty. Mezi nimi byl Zedlitz, Bedřich Halm, dr. Wůrzbach, Johann Gabriel Seidl a j. Seidlúy text byl schválen císařem Josefem a zpívá se vše-obecně od r. 1857 až na naše doby. V překladu českém třeba jest zpívati rhajme práva počestně= a ne hajme právo ...; sloveso hájiti, brániti pojí se s genitivem a ne s akkusativem. Chyba tato měla by býti opravena i v úředních výtiscích. Z Poděbradska. Jako starý r,musikus, a zvláštní milovník instrumentální kostelní hudby, rád poslouchám skladby, nyní ovšem pořídku reprodukovaných skladeb starých mistrů. Byly to pravé duchovní požitky poslechnout N. N., N. N... Proto není mi obtížná cesta zajeti v neděli až do Prahy, kde ještě tu a tam v některých kostelích hudba takového druhu se provozuje. Bývaly tu věhlasnými kostele u Křižov níkú a u sv. Mikuláše na Malé Straně. V prvém Uyl ředitelem bývalý ředitel Národního divadla Maýr a v druhém jeho syn Jiří. Zaměřím tedy do jednoho z pražských kostelů. Ale jaké bylo zklamání. Jak schladl jsem ve svých ideách! Skoro každá vložka od jiného skladatele. Poslouchám, uslyším-li nějakou skladbu, odpovídající bohaté architektonice překrásného chrámu, ale slyším asi dva hlasy ženské a jeden mužský, jež vyšším polohám — mlčením se vyhýbaly. Za to nahražovaly je housličky jako nedospělých dětí, jež markýrovaly ochromený takt a nedostatek hudebních sil. Dnes jsou v modě samé náhražky za nedostávající se pravé zboží ; což divu, že několik hochu s rozladěnými housličkami nahražuje tu celý orchestr. Není lépe dávati skladbu vokální dobře než špatně takové fidlování? Nechci rozepisovati se o šutnotu a lomozu na kůru. Bylo slyšeti hlasitý hovor a bavení se sborového ensemblé, takže to bylo skutečným pohoršováním. Když kněz dozpíval epištolu — odpověděli mu za hodnou chvíli »Amen-. — Při praefaci nevěděl slavný sbor, kterou toninou má od-povídat. Ach to je mi ta krásná vyhlášená hudba! po-vzdechl jsem si a odešel! Na zpáteční cestě setkřl jsem se s dávným přítelem. Ptal jsem se ho: komu patří tento kostel, a kdo ustanovuje sem regenschoriho? Odpověděl, že patronem je král. h1. m. Praha a ta ho volí, a při tom sdělil se mnou po Praze mezi zasvěcenými kruhy šířenou pověst, že zde regenschori kostelem chodí na kruchtu s dýmkou v ústech. lnu to u nás na vesnici uslyším lepší zpěv a hudbu, skladby sehrané a vyzkoušené. A na kruchtě je pořádek! BIBLIOGRAFIE. Ave Maria. Promluv P. Fr. Láka T. J. vyšel třetího cyklu sešit 4—5. Co bylo zde psáno o dřívějších sešitech. má platnost také o tomto Dp. odběratelé uvítají jej také proto, že obsahuje mariánské promluvy, jichž užíti lze na kterýkoliv svátek mariánský, anebo že některé z nich jsou psány časově. Doporučujeme. Nákladem V. Kotrby, Praha-II. 200. " Přehled časopisů. — Cerkveni Glasbenik Lublaň, č. 3.1916. Užívejme nových chorálních intonací a nápěvů. Fr. Ferjančič. j Ignác Zupan, mistr varhanář v Kamnigorici. Dobročinný koncertu lublaňské kathedrále (Bach, Guilmant, Renner ml.. Springer, Dr. Kimovec, Hochreiter, Premol, Hild, P. H. Sattner, Goller.) *) Zprávy ) Výčet jmen skladatelů připomíná, že zde není jediného českého, stejně jakou nás nikde nenajdeme jméno skladatele slovinského. | ||||
|