|
| ||||
| ||||
|
82 CYRILL XLII.
Výbor snažil se kde jen mohl ruch cyrillský podepříti a povzbuditi; za tím účelem udělil ze svého skladu dobrých hudebnin dary hlavně nemajetným ústavům a korporacím, aby mohly skladby dobré zavésti, snažil se o to, aby Cyrill rozšířil se co nejvíce, aby zásadám cyrillským dostalo se zastoupení v korporacích o církevní hudbě jednajících, staral se zkrátka, aby myšlenka cyrillská co možná pronikla, ujala se a rozšířila. Ovšem, že zbývá práce veliká. Žijeme v dobách, kdy zvláště v hudbě církevní nastal jakýsi zmatek a kdy často i na místech, kde by toho býti nemusilo a nemělo, liturgických a uměleckých zásad církevní hudby se nedbá. Veliká otázka lidového zpěvu našeho, této chlouby století dřívějších jest doposud ne-rozřešena, mnohé příručky zpěvu liturgického u nás třeba ještě vydati, organisaci naši do-končiti a upevniti. K tomu je ještě mnoho námahy, úsilí a neúnavné vytrvalosti třeba. Co vykonáno, položilo již základy a zkypřilo půdu ; doufejme že brzy na ní vypučí utěšené ovoce činnosti cyrillské a dej Bůh, aby se to stalo co nejdříve. Cyrillská jednota zůstala věrna svým zásadám. Její zásady, církevní hudba podle předpisů církevních, ale spolu podle zásad uměleckých, totiž pravé církevní umění hudební, to zůstane i heslem její činnosti napříště a té činnosti žehnej Bul i! Václ. M ii 11 e r. Valná hromada Obecné Jednoty Cyrillské za rok 1915 konala se dne 27. dubna 1916 o půl 6. hod. večer v Akademii křesfanské. Přítomnibyli m. j. Msgre A. W ú n s c h, Msgre František Janků, 1{anovník V. M ů 1 1 e r, kanovník K. B o č e k z Čes. Budějovic, universitní professor Dr. Frant. S t e j s k a l , prof. Dr. D. Orel, kapitulár strahovský E. F o r e j t, kaplan B o há č, skla-datel V. R í h o v s k ý, ředitel B. K a š p a r a ředitel A n t . L e d v i na z Kutné Hory. Omluvil se katecheta V. Chyba. Předseda Msgre Ant. Wúnsch srdečně přivítal pány účastníky. Několika slovy naznačil živě po-stavení Obecné Jednoty Cyrillské a hnutí cyrillského v době světové války a projevil přání, aby vznešené zásady cyrillské Mastně přežily bouřlivé chvíle přítomné dobv a do-čkaly se zase klidných, lepších dob. Jednatel kanovník V. M ii 1 ] e r podal jednatelskou zprávu, kterou přináší přítomný sešit. Upřímná slova jeho byla tím mileji vyslechnuta, poněvadž jsou podepřena obětavou a neúnavnou činností tohoto předního propagátora hnutí cyrillského u nás. Potom byl čten protokol o valné hromadě za rok 1914 a všemi hlasy schválen. Podrobnou z p r á v u p o-k l a d n í a r e v i s o r n í podal kapitulár strahovský E. F o r e j t. S potěšením konstatoval, že Obecná Jednota Cyrillská stojí si finančně na válečné poměry dobře. — Obě zprávy přijaty a schváleny. Následuje zpráva redaktora prof. Dr. Orla; uvádíme ji doslovně : R e d a k č n í z p r á v a za rok 1915 a 1916 a2 do 28. dubna 1916. V době, ohraničené posledními dvěma valnými hromadami, vycházel časopis »Cyrill« přes válečné poměry zcela pravidelně. Roč. 1915 zahájil počátelc páté dekády časopisu a vytištěn byl na 184 stranách mimo samo-statné hudební přílohy, notované na 24 slranách. Dostali tedy abonenti při vší drahotě papíru a tisku 208 stran, v nichž i se skladbami církevními v časopise samém bylo na 30 stran notovaných. Po stránce kvalitativní může se ročník 1915 pochlubiti pracemi, cennými jednak vědecky, jednak prakticky. Zvláště akcentovati nutno, že redakce získala ojeděnilé dílo na poli pěveckém, D o u b r a vky Branbergerové - Cernochové »Paedagogický přehled literatury zpěvu«, jež v tyto dny bylo i knižně dotištěno a vydáno v knihovně »Cyrill«, tvoříc pokračování tt a-š i c h r e p e t i t o r i í, důležitých velice prd popularisaci umění hudebního v Cechách. O historii církevní hudby se zajímal Dr. Hnilička (Jan Dismas Zelenka), Adolf Cmíral (Jan Jakub Ryba), Dr. josef Stěpánek (Regule tovaryšstva literátů) a redaktor listu (Kancionál Franusův). O psalmodii edice vatikánské správné směry ukázal praktickými články Karel Boček ; literatury cizí nevykazují tak směrodatných principů a tak přehledně sestavených, jako stati Bočkovy. V přílohách dbala redakce vyhověti i nejmenším požadavkům církevního zpěvu, otiskujíc skladby přístupné a snadné. Doba válečná nalezla ohlas ve čtyrech skladbách za český národ. — Z diecesních redaktorů velikou činnost rozvinul pan kanovník Boček ; v moravských diecesích nastal bohužel u redakčních stolků odpočinek zasloužený předchozím klidem. Ve čtyrech dosud vydaných číslech za rok 1916 převládal po stránce textové směr paedagogický na rázných stupních ve školách obecných, středních i ústavech učitelských. Po stránce hudební věnována péče církevnímu zpěvtt lidovému (Anděl Páně), snadnému slohu vícehlasému (Sbory k pašijím) a eucharistickému motettu moderní polyfonie (J B. Foerster). V repetitoriích učiněn ku předu nový krolc v čís. 4., v němž professor | ||||
|