|
| ||||
| ||||
|
XLII. CYRILL 83
Bezecný začíná tisknouti d ě j i n y h o u s 1 í, vydav před tím dějiny všeobecné a ze speciálních dějiny klavírní. Redaktor časopisu hleděl čtenářům »Cyrillaa umožniti výhled do některých aspoň výseků české minulosti hudební, získal pro práce paedagogicko-hudební zvláště vynikající autory a vše snažil se vésti směrem církevním, ač nevylučoval zajímavých zpráv o moderních proudech v hudbě světské. Cyrill má býti zvláště venkovským ředitelům kůru a kleru čítankou hudební, která ho informuje i o hudbě svět ské, pokud tomu dovolí poměry círl EMIL BEZECNÝ: Repetitorium dějin hudby. 2. Vývoj hry houslové. Franzouzsko-belgická škola. První vynikající mistři hry houslové žili v druhé polovici XVII. a začátkem XVIII. století. Patří sem: F r a n t. B i b e r nar. 1644 ve Vartenberku v Čechách, zemřel 1704 jako kapelník arci-biskupský v Solnohradě. Z jeho děl dlužno vytknouti zejména houslové sonáty s číslovaným basem. Používá hojně t. zv. skordatury. Jest to ladění, od obvyklého odchylné a na začátku skladby naznačené. Výbor z jeho děl vyšel v »Denkmaler der Tonkunst in Oesterreich A r c. C o r e 11 i nar. 1653 ve Fusignanu, zemřel 1713 v Římě. Vyniká jako skladatel sonát triových a houslových s číslovaným basem a jest tvůrcem t. zv. concerto grosso. Nejslavnějším jeho žákem byl Pietro Locatelli nar. 1693 v Bergamu, zemřel 1764 v Amsterodamě. Rozvinul techniku houslové hry po stránce virtuosní. Z jeho děl vyniká L'arte di violino op. 3, obsahující 12 koncertů a 24 kapricií pro solové housle, smyč. orlcestr a basso continuo. Ant. V i v a l d i nar. 1680 v Benátkách, zemřel tam 1743. Vyvrcholil Torellim vy-tvořený koncert pro solové housle. Mimo četné koncerty, z nichž 6 zpracoval J. Š. Bach pra klavír, napsal též velkou řadu oper, triových a houslových sonát.získati hlavně bohoslovce pro směr ryze církevní hudby.« D. 0•, t. č redaktor. — N ov é v o l b y do ústředního výboru byly vy-konány způsobem skutečně potěšujícím, vy-dávajícím nejlepší chválu a uznání dosavadnímu výboru. Bylo projeveno přání, aby pp. funkcionáři podrželi nadále svých úřadův. Přání tomu bylo ochotně vyhověno. Msgre Ant. Wúnsch zůstává předsedou, kanovník K. Boček místopředsedou, kanovník V. Miiller jednatelem, kapitulár strahovský V. Forejt pokladníkem, prof. Dr. D. Orel redaktor em. Podobně i ostatní funkce zůstaly beze změny. Písemných a ústních návrhů nebylo. Předseda Msgre A n t . W ii n s c h skončil schůzi upřímným poděkováním všem přítomným, zvláště redaktorovi Dru D. O r l o v i za všechnu práci, jež pro cyrillské hnutí vy-konali a nadšenou výzvou k další vytrvalé a trpělivé činnosti ke cti a slávě boží. J a n N. B o h á č, zapisovatel. ^Q^ Francesco Veracini ve Florencii, 1685-1750. Franc Gemi niani nar. 1674 v Lucce, zemřel 1762 v Dublině. Napsal houslovou školu a řadu housl. sonát a duett.. Giuseppe Tartin- nar. 1692 v Piranu, zemřel 1770 v Padově, žák Karla Cernohorského, tehdy varhaníka Františkánského kláštera v Assisi. Jest vynálezcem t. zv. kombinačních tónů. Jsou to tóny hlubší, vznikající současným udáním dvou tónů vyšších. Na př. dV g' dají komb. tón g. c' g` — k. t c', li, ,q' — k. t. rl atd. Používal jich, aby zajistil čistou intonaci. Ie o dílo N ::%Umění vládnouti smyčcem« (»L'arte del arco«) stalo se směrodatným pro moderní houslovou hru. Psal četné houslové koncerty triové a houslové sonáty, z nichž nejznámější se stala »Trille du diable«. Ze školy Tartiniovy vyšla řada vynikajících houslistů: Nardini, Pasquini, Bini, Quastarobba a jeho žák Campagno1i, tvůrce hry flageoletové F e r r a r i, G r a u n, N a u-m a n n a m. j., takže byl právem zván »maestro delle nazioni«, Téže doby působil v Miláně G i o v a n n i S a m m a r t i n i 1704—1774, učitel Gluckův, skladatel houslových koncertů, mší, symfonií, a Alexandro R o 11 a, učitel Paganiniúv; v Německu Benda, Stamitz, Richter, Frenzl, Fed. Fiorillo 1750 1823 nar. | ||||
|