|
| ||||
| ||||
|
84 CYRILL XLII.
v Brunšviku, proslulý svými 36 kapricemi; ve Francii Leclair 1697-1764, skladatel četných sonát (»Le tombeau«) a houslových koncertů. Ohledně skladatelské činnosti uvedených mistrů viz Repetitorium dějin hudby ! Tvůrcem moderní hry houslové jest G i o v. B a t t i s t a V i o t t i narozen 1753 ve Fontanettu, zemřel 1824 v Londýně, žák Pugnaniho, vynikajícího houslisty v Turině. Jeho život byl nad míru dobrodružný. Koncertoval s obrovským úspěchem v Berlíně, Paříži, Petrohradě a Londýně, vzdal se později úpině virtuosní dráhy a otevřel v Paříži vlašské operní divadlo, které však v revoluční době zaniklo. V. stal se obchodníkem vínem, po delší době opět vystoupil veřejně a zastínil všechny soupeře. Převzal pak řízení velké opery Pařížské, ovšem v době největšího jejího úpadku, takže 1822 svého místa se musel vzdáti. Zemřel na cestě, kterou podnikl ke svému zotavení. Jeho díla jsou též hudebně velmi cenná. Napsal 29 koncertů, nejslavnější z A-mol čís. 22, smyčcová kvartetta, houslová duetta, sonáty pro housle s klavírem. K němu pojí se tři školy a to: f r a n c o ti zsko-belgická, vídeňská a pražská. Francouzskou školu representují profesoři pařížské konservatoře Rud. K r e u t z e r, Petr Rode, Frant. Baillot. K r e u t z e r narozen 1766 ve Versaillu, zemřel 1831 v Ženevě. Z jeho 40 oper ne-udržela se žádná na repertoiru, za to jeho díla houslová dodnes tvoří nepostradatelný materiál pro výcvik technický. Napsal 19 koncertú,, četná kvartetta, duetta, hlavně však »40 l-:tudes ou Caprices pour Violon«. Jemu věnoval Beethoven svou sonátu op. 47. Kreutzer byl koncertním mistrem velké opery a vystupoval s velkým úspěchem takřka ve všech velkých městech Evropy. Nejlepším žákem jeho byl Lambert Jos. M a s s a r t, profesor pařížské konservatoře. R o d e nar. 1774 v Bordeaux, zemřel 1830 v zámku Bourbonu u Damazonu. Podnikl s velkým úspěchem umělecké cesty pa větších městech evropských a byl 5 let v Petro-hradě solovým hottslistoti cara Alexandra I. Napsal 13 koncertů, četná kvartetta, variace (Air varié G-dur), duetta, zejména však 24 Caprices a 12 Etudes, díla, jež podobně jako 40 etud Kreutzerových náležejí k stěžejným bodi'im paedagogické literatury houslové. Žákem jeho byl Charl. Phil. L a f o n t, jenž napsal 7 koncertú, variace, písně atd. B a i 11 o t nar. 1771 v Passy u Paříže, zemřel 1842 v Paříži. I ten cestoval s velkým úspěchem uměleckým po Evropě. Hlavní jeho ďílo jest »L'art du violon«. Společně s Rodema Kreutzerem vydal »Méthode du violón«, officielní školu pařížské konservatoře. Pierre G a v i n i é s 1726-1800, jeden znej-větších houslistů franzouzských, jejž V io tt i nazval franzouzským T a r t i n i m. Též byl profesorem lonservatoře a proslul svými »24 Matinées«. Jsou to etudy ve všech tóninách. Ku franzouzsko-belgické škole patří dále 1. Žáci Baillotovy: Frant. Ant. H a b e n e c k, znamenitý houslista a dirigent, jemuž děkují koncerty pařížské konservatoře světovou pověst. Jacq. Ferréol M a z a s, proslul etudami op. 36 (Etudes speciales, brillantes, d'artistes). Charles D a n c 1 a napsal kromě četných trií a kvartett »Ecole de ]a melodie«, »Ecole de 1'expression«. 20 Etudes op. 73. Charles August B é r i o t vyniká svými též invenčně zdařilými 10 koncerty, variacemi a houslovou školou ve třech dílech. Nejlepším jeho žákem byl Henri V i e u x tem p s. Napsal 6 koncertů, fantasii appassionatu, 6 koncertních etud, 3 kadence ke koncertu od Beethovena, balladu a polonézu, fantasie- caprice reverii, a j. Z jeho školy vyšel největší žijící houslista Eugěne I s a y e, prof. konservatoře v Bruselu, též znamenitý dirigent a vážný skladatel. Napsal 6 houslových koncertú, variace na thema od Paganinia atd. 2. Žáci Habeneckovy: Hubert L é o n a r d napsal »24 Etudes classiques« a sbírku »L'ancienne école italienne«, 5 koncertů a J. Delphin A l a r d proslavil se výbornou školou hry houslové a anthologií »Klassičtí mistři hry houslové«, Lambert M e e r t s, rodilý Belgičan, který byi s počátku též žákem Baillotovým. Vynikl svým dílem »Mécanistne de 1'archet« a 12 etudami na motivy od Beethovena. Hubert P r u m e, známý svou »Melancolií« a etudami op. 2. 3. Záci Massartovy: Henri W i e n i a w s k i: 1835-1880. Napsal2 koncerty Fis-mol a D-mol, »Legendu«. »Ecole moderne« Etudy op. 18 a četné drobnější skladby. ]os. M a r s i c k, jenž učil se též u Alarda, 3 houslové koncerty a j. Isidor L o t t o, profesor varšavské konservatoře. Frant. 0 n d ř í č e k. Viz česká škola. 4. Záci Alardovy: Pablo S a r a s a t e 1844-1908. Spanělsl<é tance, cigansl<é melodie, »Faust« a ,Carmen«, Fantasie. | ||||
|