|
| ||||
| ||||
|
XLII. CYRILL 85
Joan M a n é n též vynikající skladatel oper a symfonických básní; houslový koncert a několik menších věcí. 5. Žáci Leo nardovy: Henri M a r t e a u, prof. vysoké školy hudební v Berlíně složil houslový koncert a několik děl komorních. César T h o m p s o n prof. konservatoře v Bruselu, vyniká obrovskou technikou; arrangoval Caprice a Moto perpetuo od Paganinia pro koncertní přednes, napsal cigánskou rhapsodii »La ;-opia« (XII'— Sonata da Arcangelo Correlli). Žákem jeho jest m. j. Jan Buchtele. Viz pražskou školu! Emil S a u r e t napsal houslový koncert G-mol a řadu drobných solových skladeb pro housle. Výjimečné stanovisko, podobně jako Liszt v hudbě klavírní, zaujímá P a g a n i n i ve hře houslové. Narodil se 1782 v Janově jako syn kupce; jeho učitelem byl Costa, později A. Rolla a Ghiretti; v podstatě byl však autodidaktem; záhy kráčel samostatnými cestami a uváděl současnílty neslýchanými effekty houslovými v nadšení. Trávil svůj život skoro výhradně na uměleckých cestách a zemřel v Nizze 1840 na krční souchotink,,. Ve své hře sloučil geniální pojetí, krásný tón s neomylnou technikou v dvoj-hmatech, staccattu, hře flageoletové, pizzikatu a hře na G struně. V některých skladbách používá skordatury (Viz Biber.) Jeho housle, nádherné Guarneri del Gesii, jsou v Janově jako památka ve skleněné skříni uschovány. Nejhlavnější jeho díla jsou: »24 Capricii per violino solo« op. 1, skladby invenčně nádherné, z nichž Liszt zpracoval 6, Schumann 18 pro klavír. Koncert z Es-dur op. 6. (Housle jsou laděny o půl tónu výše, takže houslový part, psaný v D-dur, zní o půl tónu výše.) Koncert z H-mol op. 7 »á la clochettte«. »Le streghe« op. 8, variace na thema od Mayra. Variace na »God save the king« op. 9. Variace »Karneval Benátský« op. 10. Moto perpetuo op. 11. Variace »Non pili mesta« op. 12 a »Di tanti palpiti« op. 13 a 60 variací na janovský lidový popěvek »Barucaba«. Variace »Mojžíš« na G struně. Variace »Nec cor piu non mi sento.., Mimo to vydal P., jenž byl též vynikajícím virtuosem na kytaře, několik kvartett pro housle, kytaru, violu a cello a 12 sonát pro housle a kytaru. Vynikajícím současníkem a rivalem jehobyl R. Jos. Lipinski, taktéž skoro autodidakt, s nímž měřil se P. ve Varšavě. Napsal 4 houslcvé koncerty (»Vojenský«) kaprice, ronda a polonézy. Podotknuto budiž, že virtuosita houslová i klavírní od dob Paganiniových a Lisztových učinila veliký pokrok. Budiž v tom směru poukázáno na úpravu P-ých kapricií C. Thomsonem a na spravování všech Chopinových etud a dokonce 6. etudy Lisztovy dle Paganinia Godovským a Busanim pro koncertní přednes. Žádný z těchto umělců nemůže se však rovnati zmíněným dvěma velikánům; po-strádají jejich elementární původnosti a uchvacující geniality. Činnost jich je pouze jednostranným pokračováním ve směrech L. a P. vytknutých. III. Vídeňská a německá škola. Za dob klassických mistrů působil ve Vídni jako houslista Ignaz Schuppanzigh 1776-1830, primarius smyčcového kvartetta, které první hrálo kvartetta Beethovenova. Sch. byl též učitelem Beethovenovým ve hře houslové. Josef M a y s e d e r 1789—1863, druhý houslista uvedeného již kvartetta; byl solovým houslistou dvorní opery. Napsal též řadu cenných houslových děl. L e o p. J a n s a 1795- -1875, člen. dvorní opery. Psal četné sonáty, koncerty, cenná duetta. Z jeho žáků vynikla paní Nerudová-Normannová, beze sporu veliká houslistka. J o s. B ó h m 1795 -1876 žák Rodeův profesor vídeňské konservatoře, vynikající učitel. Jeho žáci jsou : Jindř. Vil.Ernst1814—1865 Napsal koncert Fis-mol op. 23 Elegii« »Otello fantasii«. Uherské melodie. Rondo »Papageno« a j. Edmund S i n g e r 1830—19.12. Spolu se Seifrizem napsal »Velkou teoreticko-praktickou školu houslové hry«, vydal etudy od Fiorilla, Rodea, Kreutzera, Gaviniés, Meertse a komponoval kadence ke koncertům od Beethovena a Brahmse. J o s. H e 11 m e s b e r g e r otec 1828--1893 a Jos. H. syn 1855—1.907, oba profesoři konservatoře a členové vynikajícího kvartetta smyčcového. H. syn stal se později dvorním kapelníkem a napsal též řadu operet Ludv. Straut; 1835—1899. E d. R a p p o 1 d i 1831—1903 člen kvartetta Joachimova a první houslista Dřážcíanské opery. J o s. J o a c h i m 1831—1907 nar. v Kittsee, zemřel jako ředitel vysoké školy hudební v Berlíně. Vynikl stejně jako hráč koncertní a komorní. Zejména provedení jeho posledních | ||||
|