|
| ||||
| ||||
|
86 CYRILL XLII.
kvartett Beethovenových bylo prvotřídní. Na-psal tři koncerty (op. 3 G-mol, op. 11 »v uherském slohu« a G-dur) »Hebrejské melodie pro violu a klavír, »Notturno« pro housle a orkestr atd. Joachim byl též vynikajícím učitelem. Z jeho žáků budtež uvedeni : Gustav H o l l a n d e r, ředitel Šteřnovy konservatoře, Jindřich P e t r i, Vil. B u r m e-s t e r, známý úpravou starších skladeb pro housle, Karel P r i 11, koncertní mistr vídeňské filharmonie, dvorní opery a prof. konservatoře. Karel H a 1 i ř, člen Joachimova kvartetta, Valdemar M a y e r, Bronislav H u b e r m a n n, paní S o l d a t-R d g e r o v á atd. K vídeňské škole patří též Arnold Rosé 1863, koncertní mistr dvorní opery a primista smyčcového kvartetta. Zakladatelem německé školy h o u slové jest Ludvík S p o h r nar. 1784 v Brunšviku, ze-mřel 1859 v Kasselu, žák Františka Ecka. Napsal 12 koncertů houslových, z nichž vy-niká osmý op. 47 ve formě zpěvné scény, sedmý z E-mol op. 38 a devátý z D-mol op. 55. (Příště dále. ^O^ Kterak se zakládají Farní jednoty Cyrillské Učelem Jednoty Cyrillské jest pěstiti přesnou církevní hudbu katolickou ve smyslu a duchu církve, na základě rozkazův a ustanovení církevních a to: ř í m s k ý c h o r á 1, zpěv umělý i lidový a hudbu chrámovou vůbec. Ozývají-li se hlasy o zanedbávání hudby a zpěvu kostelního, zvláště i zpěvu lidového, tu nelze dosti doporučiti zakládání Jednot Cyrillských k oživení a k pěstování přesného zpěvu a hudby v kostele. Cyrillskou Jednotu možno založiti při každém kostele farním, děkanském, klášterním, kapitolním a Jednota taková má název Farní Jednota Cyrillská. Možno ji zříditi i při kostele filiálním, tato pak jest součástí farní Jednoty. Jak ji tedy založiti? 1. Třeba, aby se věci ujal přítel církevní hudby a zpěvu. Ten oznámí úmysl svůj Obecné Jednotě Cyrillské (na adresu jednatele jejího, vsdp. Václava Miillera, sídelního kanovníka na Král. Vyšehradě). 2. Na návrh Obecné Jednoty Cyr 111 s k é bude pak tento přítel zpěvu a hudby jmenován místním jednatelem a má dle generálních stanov právo Farní Jednotu Cyrillskou zaležiti,kčemužtřeba aspoň pěti výkonných členů, t. j., kteří ne-platí žádných příspěvků, ale věnují za to síly své Cyrillské Jednotě, bud jako funkcionáři organisační nebo jako pěvci a hudebníci chrámoví. 3. Nově založená Jednota se řádně d l e stanov, které na žádost dodáme, konstituuje a zvolí si svůj výbor. 4. Místní jednatel sdělí pak Obecné Jed-notě Cyrillské, že Jednota byla založena a oznámí: a) kolik má členů; b) kdo jest předsedou;kdo sbormistrem; c) kdo členy výboru, a přiloží stanovy, jak pro místní poměry byly upraveny (viz bod 8. níže). 5. Obecná Jednota Cyrillská další sama zařídí. Slovem » d a 1 š í« rozumí se tu, že oznámí příslušným úřadům církevním a stát-ním, že nová Farní Jednota lyrillská byla zřízena, požádá je, by zřízení to vzaly na vědomí. 6. Jakmile příslušné úřady oznámí, 2e vzaly zřízení nové Jednoty na vědomí, bude o tom nová Jednota vyrozuměna, a tím definitivně jest potvrzena. — Tím také končí úkol místního jednatele. 7, Nová Jednota nahradí pak Obecné Jednotě Cyrillské jen výlohy za kolky, jichž třeba k zadání na úřady státní. 8. Ve stanovách pro Farní Jednotu Cyrillskou schválených, jest možno při zakládání Jednoty učiniti změny v 5 3. jednajícím o členech. Dle poměrů místních jest možno stanoviti a) nový druh členů, na př. protektora místního, dobrodince Jednoty; b) snížiti příspěvky členů. Dotazník. 1. Existuje na farní osadě Farní Jednota Cyrillská ? 2. V kterém roce byla založena ? Spolu datum a číslo úředního schválení. 3. Existovala dříve na fární osadě Cyrillská Jednota a kdy zanikla ? 4. Existuje-li Farní Gyrillská Jednota žádáme, aby vypinila při-pojený dotazník a zaslala jej Obecné Jednotě Cyrillské v Praze 1370-II. I. Jména funkcionářů Farní Jednoty Cyrtllské: a) předseda a místopředseda, b) jednatel, c) sbormistr. II. Krátká zpráJa o činnosti za uplynulý rok a to: a) kdy byla odbývána valná hromada ? b) kolik čítá F. J. C. členů zakládajících, přispívajících, výkonných ? cl které skladby | ||||
|