|
| ||||
| ||||
|
PRO KATOLICKOU HUDBU POSVÁTNOU V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A V E SLEZSKU
ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILLSKÉ. OREL. ROČNÍK XLII. Dne 15. června 1916. ČÍSLO 6. ?CVRILL< vychází měsíčně mimo prázdniny desetkrát za rok. Roční předplatné 5 K (mimo Rakousko 6 K), jakož i jiné peněžní zásilky buďtež zasílány na O. J. C. v Praze 1370-II. — Reklamace nefrank. a inseráty, administrátor B. K a šp a r, řed. kůru, Smíchov č. 1294. — Veškeré rukopisy a časopisy na výměnu přijímá redakce a Cvrillaa v Praze-V. č. 133. — Redakční sbor : za D. ). C. v Č. Budějovicích K. B o č e k ; za D. J. C. v Praze prof. Dr. Fr. S t e j s k a l, Král. Vinohrady ; za Litoměřice J. C. S y c h r a, MI. Boleslav; za Olomouc A. P a r m a, farář v Rešově; za Brno O. N e c i d, farář v Lednici u Břeclavě; za Slezsko prof. R. Wůnsch, v Mor. Ostravě . N~IZEHÍ nejd. k. arcib. konsistoře v P r a z e o odebírání časopise „CYRILL” na účet zádnšt Ibo jmění je z 8. ledna 1909 čís. 16.587, nejd. b. konsistoře v H r a d c i H r á 1 o v é s 21. ledna 1909 č. 1225, nejd. b. konsi- stoře v L I t o m ě t i c í c h z 15. února 1909 C. 975 a nejd. b. konsistoře v C. B n d ě j o v i c i c h a 15. února r. 1909 č. 4, povolení nejd. b. konsistoře v O l o m o u c i předpláceti čas. ,Cyrill" g kostelního jmění je v „Acta Curlae Archiepiscopalis Olomncensis čis. 3, 1909, str. 44- Nr. 430811, povolení nejd. bisk. konsistoře v B rn ě v „Acta Cariae čís. 11, 1913, VIII., str. 179” a svolení pro lenní kostely pod patronátem zeměpan- ským a náb. matice výnosem ministerstva kultu a vyučování s 6. března 1912 čís. 872. Příloha k č, 6.: Chorální TE DEUM dle vyd, vatíkánského. ADOLF CMÍRAL: Lidová píseň duchovní v moderním vyučování zpěvu ve škole obecné. (Dokončení.) Rytmus jest základem veškeré hudby, proto i v elementárním zpěvu je nutno věnovati mu náležitou péči. Zprvu konají se cviky rytmické zcela samostatně, o d d ě 1 e n ě o d m e 1 o d i e, aby žáci mohli věnovati piný zřetel přesnosti rytmické. Spojí-li se příliš záhy rytmus s melodií, nestačí děti — a často i dospělí — sledovati rytmisovanolt melodij tou měrou, aby i živel rytmický i melodický podán byl správně a tím obyčejně utrpí rytmus. Rytmická cvičení konají se rozmanitým způsobem : bud r e c i t a c í na jednom tónu, t l e s k á ním, p o k l e p e m, nebo jako r y t m i c k ý d i k t á t. Učelem všech těchto druhů rytmických cvičení jest vypěstovati smysl pro poměr časových délek v hudbě. Mají-li cviky rytmické dostáti tomuto úkolu, je nezbytně nutno, aby se prováděly opravdu r y t m i c k y o s t ř e. — I v písni duchovní je rytmus důležitým činitelem, avšak spíše rytmus v širším smyslu slova, jak se jeví dílem v deklamaci slov, dílem ve stavbě úryvků a period. Ku procvičení p r v k ů rytmických v elementárním zpěvu lépe jest voliti rytmus písní světských, lidových j umělých. — Za to pro i n t o n a c i najdeme v písních duchovních velmi mnoho vděčného materiálu. Východiskem cvičení intonačních jest t v r d á s t u p n i c e, jejíž prostý útvar jest i člověku nepatrné hudební kultury lehce pochopitelný v celku i v částech. Poněvadž zpěv dle not v různých toninách předpokládá dosti značné vědomosti theoretické (stavba stupníc, předznamenání a pod.) i bylo přemýšleno, jak by se dětem usnadnil prvý počátek hudební výchovy zpěvem bez zbytečné theoretické přítěže. Battke v té příčině znamenitě těžil z metod starších. ]e to především stará solmisace Q u i d o n a z A r e z z a, kteráž došla v anglické elementární metodě řečené AT o n i c-s o 1 f a« důmyslného využití a kterou přejal. v některých bodech poněkud ji pozměniv, i Battke. Pro usnadnění intonace zna- | ||||
|