|
| ||||
| ||||
|
XLII. CYRILL 95
Chval Si o - ne Spa - si - te le, chval pa -stý - ře, vůd - ce vře - le:, c~ pro - zpě - vuj mu v pí-sních čest. Dále buďtež uvedeny aspoň dle názvu písně seřaděné dle intonačních obtíží as tomto pořadu: 6. Hospodine, všech věcí pane (Kyrie), 7. Bud sláva Bohu na nebi (Gloria), 8. Nejmocnější Bože Otče Sanctus). Obtížnější vokábly (poměry tónové) obsahují tyto písně : 9. Shlédni Bože, 10. O Maria, útočiště naše, 11. Matko boží, neslýcháno, 12. Ejhle, oltář Hospodinův září, 13. Pozdvihni se, duše, z prachu! 14. Přijd, ó Duše přesvatý! Nejjednodušší melodie t ó n o r o d u měkkého mají písně »Pro své svaté drahé rány«, »Dokonáno jest a j. — Mnohé z našich písní duchovních složeny jsou ve starý c h církevních tóninách. Dle toho, jsou-li bližší tónorodu dur nebo mol, pojmenujeme jejich tóny příslušnými slabikami. Při mol je cla vždy třetí stupeň stupnice měkké, tedy tonina souběžné stupnice dur. — Ku cvičením rytmickým a intonačním druží se různé formy hudebního diktátu, jejž lze rozděliti hlavně v diktát r y t m i c k ý a m e l o d i c k ý. Při prvém děti rozeznávají a zapisují slyšený rytmus, při druhém zpívají nebo píší slyšenou melodii. Oba druhy diktátu mají rozsahem i obsahem vždy odpovídati učivu rytmickému a melodickému. Písně duchovní, zejména jednodušší, dobře se hodí k melodickému diktátu. P a m ě t n á c v i č e n í určena jsou jednak pro oko, jednak pro ucho a jsou bud rytmická, nebo melodická. Z písní duchovních můžeme vybrati vhodné příklady hlavně pro melodické cvičení oka i ucha. Cvičení oka konají se tak, že děti nazírají několik okamžiků na některý napsaný motiv duchovní písně (bez textu) a pak jej mají z paměti zazpívati slabikami solmisačními. Obdobná jsou cvičení ucha, při nichž žáci vyslechnou motiv učitelem zahraný a pak jej reprodukují. Velmi zajímavá a vděčná jsou cvičení h u d e b n í s y n t a x e, která je možno pro-váděti ovšem až na vyšším stupni, zbude-li totiž čas, nebof v našich školských poměrech je zpěvu vyměřeno přece jen poměrně málo času. Nejjednodušší cvičení syntaktická konají se tak, že žáci určená slova rytmisují a tyto rytmické figurky napisují. Opáčný způsob jest k danému rytmu vyhledávati vhodná slova. Podobně je možno jednotlivá slova a později i věty vyjádřiti melodií. — Veškery uvedené druhy cvičení a zejména cvičení hlasová,'rytmická a intonační vedou vlastně k písni, která jimi má býti připravena. Tím se všecka cvičení vzájemně doplňují a prostupují a vyvrcholením jich jest vkusný p ř e d n e s p í s n ě , af již světské nebo duchovní. Při podání každé písně, tedy i písně duchovní, dlužno dbáti n á l a d y textu, krásné a přirozené deklamace, přirozeného přízvuku slova, dynamického z v I n ě ní a správného frázování. Získáme-li spiněním těchto základních požadavků přednesu rovnováhu mezi slovem a nápěvem, jistě vyplyne píseň v piném půvabu. Moderní vyučcvání zpěvu ve škole bude znamenati, až se v praxi více vžije, zajisté velmi mnoho. Aby tím získala také krásná naše píseň duchovní, jež dala české hudbě mnohé vzácné lc v ě ty nevystihlé krásy, jest zajisté tužbou každého přítele po-vznesení české zpěvnosti, často sice připomínané, ale bohužel značně pokleslé! ^^^ | ||||
|