|
| ||||
| ||||
|
96 CYRILL XLII. EMIL BEZECNÝ:
Repetitorium dějin hudby. Napsal též velkou školu houslové hry. K četným jeho žžkúm náleží: Moříc H a u p t m a n n nar. 1792 v Dráždanech, zemřel 1868 jako kantor tomášské školy v Lipsku. Napsal velkou řadu motett, mší, houslových sonat atd., vynikl však hlavně na poli teoretickém. Karel M ú 11 e r, zakladatel staršího kvarteta bratří Miillerú. Hubert R i e s, koncertní mistr v Berlíně, vydal houslovou školu. Mořic Sch&n a Ferd. D a v i d 1710—1773 v Lipsku. Na-psal 5 houslových koncertú, variace pro housle, houslovou školu atd., zejména však dílo » Hohe Schule des Violinspieles«. K jeho žákúm patří Arno H i 11, Henry S c h r a d i e k, (též žák Léonarduv) a zejména prvotřídní mistr August W i 1 h e I m y 1845 až 1908, který vydal velkou houslovou školu. U Spohra studoval též krátkou dobu Ole Bull 1810—1880, jeden z největších virtuosu nordických ; i následoval však záhy Paganinia do Paříže, jehož démonickou hru snažil se napodobit. Napsal fantasii na nordická temata. 4. Pražská škola. Zakladatelem pražské školy houslové jest Bedřich Vilém Pixis, narozen 1786 v Mannheimu, zemřel 1842 jako profesor pražské konservatoře. Byl žákem Viottiovým a jedním z nejlepších houslistu v Německu. Za svého 321etého púsobení vzdělal celou řadu výtečných žákú. Mimo konservatoř za-sloužil se také o hudební vzdělání pražského obecenstva kvartetovými produkcemi, při nichž hrál M o ř i c M i l d n e r li. housle, Macháček a později B a r t á k, skladatel výborné školy houslové, violu. Profesuru houslové hry obdržel po Pixisovi bývalý žák ústavu Moříc Mildner. Vynikajícími žáky pražské školy byli: 1. Vácslav Kalliwoda 1801—1866. Na-psal též řadu cenných duett. Jos. S l a v í k, žák Pixisúv 1806—1833; na-psal dva houslové koncerty (A-mol a Fismoi) a koncert pro dvoje housle. Vynikl obrovskou technikou a byl zván českým Paganinirn. Cestoval po všech větších městech Evropy a koncertoval zejména v Paříži s vel-kým úspěchem. Žákem Mildnerovým byl Ferd. L a u b, 1832—1875 prof. konservatoře v Moskvž (Romance et impromptu, Polonéza, Ballada atd.). (Pol Adalbert H ř í m a l ý, jenž pusobil jako dirigent českého a německého divadla v Praze. Jan H ř í m a l ý, nástupce Lauba v Moskvě. Napsal »Studie stupnice a »Výcvik v dvoj-hmatech<. (Nejlepší jeho žák lest Alexandr Pečnikov.) Emanuel W i r t h, stal se profesorem král. vysoké školy v Berlíně a byl druhým houslistou v kvartetu Joachimově. Florian Z a j í c, profesor Stcrnovy konservatoře v Berlíně. Jako prvotřídní paedagog vynikl ze žákú Mildnerových Antonin B e n n e w i t z; k jeho jménu pojí se dlouhá řada znamenitých. výkonných umělcú a paedagogu světového jména. Narodil se r. 1833 v Přívratech u Litomyšle, kdež jeho otec byl lesním účetním. V létech 1846---52 navštěvoval pražskou konservatoř. Hrál na četných koncertech v Praze jako houslový virtuos a výtečný primarius kvarteta. Byl prvým houslistou českého di-vadla v Praze, potom koncertním mistrem Mozartea v Solnohradě, a pak púsobil ve Stuttgartu, odkud povolán na pražskou konservatoř za profesora houslové hry. Byl později 1882—1901 ředitelem téhož ústavu a žije na odpočiiiku v Doksech v Čechách. Z jeho žákú vynikl: Frant. O n d ř í č e k nar. 1859, který po absolvování pražské konservatoře studoval ještě dva roky u Massarta v Paříži. Žije ve Vídni, kde založil kvartettní sdružení. Vydal spolu s Dr. Mittelmannem »Novou metodu houslové hry na základech anatomicko-fysiologických«, dále fantasii na motivy z » Prodané nevěsty«. Slavíkúv koncert atd. Ferd. L a c h n e r, spolužák Ondříčkuv, zemř. jako profesor pražské konservatoře. Jan M a ř á k působí na témže ústavě. Karel H a l í ř 1859—1909 koncertní mistr v Berlíně a člen Joachimova kvarteta. Antonín W i t e k, koncertní mistr Berlínské filharmonie. Karel Hoffmann nar. 1872 v Praze, primarius »Českého kvartetta«, jest dnes vedle Ysaye největším stylovým houslistou nynější doby. Jeho podání na př. koncertu Beethovenova a Brahmseova jsou vrcholnými body houslového umění; v komorní hudbě stojí po úmrtí Joachimově vúbec na místě prvním. Posledního Beethovena nelze slyšeti v provedení slohovějším a při tom elementárně strhujícím, než oď -Ceského kvarteta«, jehož členové josef S u k a Jiří H e r o l d vyšli též ze školy Bennewitzovy. (1> íšiz dále.) | ||||
|