|
| ||||
| ||||
|
XLII. CYRILL 97
DR. D. OREL: Kancionál Franusův. (Pokračování.) Prosy tvoří poslední část prvního dílu Franusova kancionálu; možno první díl nazvati graduálem v tom smyslu, v jakém nyní se užívá tohoto slova. Obsahujef : 1. Kyrie a gloria. 2. Sanctus jednohlasá a vícehlasá. 3. Proměnlivé části (introity, gradualia, offertoria, i kommunia na nejhlavnější dny a svátky v círk. roce). 4. Patriamina jednohlasá i vícehlasá. 5. Prosy na celý rok. Srovnáme li postup uvedených částek ve Franusovi s jinými rukopisnými graduály, shledáme někde dosti značný rozdíl. V m u s e j n í m r k p s e XIII A 2 z roku 15] 2 jest na př. násl. pořádek: 1. Patriamina jednohlasá i vícehlasá. 2. Kyrie a gloria. 3. Sanctus jednohl. i vícehl. 4. Mensurální lantileny vánoční. 5. Proměnlivé části, v něž jsou pojaty i prosy; tyto tedy ve XIII A 2 netvoří samo-statného oddílu jako ve Fr., jsouce přímo vřazeny vedle introitu, graduale, offertoria a kommunia do officia, k němuž patří. Ve Fr. jsou prosy všechny pohromadě a nutno teprve patřičnou prosu na ten onen svátek vyhledati, k čemuž třeba bylo v knize listovati. Po této stránce jest tedy rukopis XIII A 2 založen pro zpěváky pohodlněji, než Fr. Volba pros jest ve Fr. určena rejstříkem na konci knihy, jakýmsi direktářem, v němž stanoveno jest, které p r o měn 1 i v é i s t á 1 é části připadají pro jednotlivé mešní formuláře. V XIII A 2 jest sice jakás výhoda v tom, že jsou všechny proměnlivé části, i s pro-sami pohromadě, ale není vždy určeno, které jest voliti části stálé. Zpěváci z rkpsu XIII A 2 mohli si je voliti patrně většinou dle libosti. Již srovnání těchto dvou rukopisů téhož skoro stáří vysvitá volnost a nedostatek přesnosti v kališné liturgii. Nápadno jest na př., že pro touž slavnost určují jednotlivé rukopisy z konce století XV. a počátku stol. XVI. odlišné částky proměnlivé, jak možno se přesvědčiti z výčtu chorálů Franusova kancionálu, k němuž pro srovnání přidán jest pro týž svátek výčet odlišných častí z rukopisův jiných. Volba proměnlivých částí tedy ustálena nebyla, jak tomu jest dnes a jak tomu bylo v katolické liturgii i tehdy. Redakce jednotlivých kancionálů byly dosti samostatné, lišíce se navzájem pořadem i volbou částí pěveckých. Jako důkaz toho podávám jestě v přehledu postup částí v k a n c i o n á 1 u S 1 a v ě t í n - ském: ] . Kyrie a gloria. 2. Sanctus, benedictus a agnus. 3. Patriamina. 4. Proměnlivé části (introity, gradualia, alleluja, trakty, offertoria, kommunia, při čemž pohromadě jsou uvedeny všechny částky pro jednotlivé mešní formuláře). 5. Prosy (tvoří samostatný oddíl). Mensurální kantileny scházejí. Jiný opět má pořad kancionál Sedlčanský: 1. Antifony rorátní a proměnlivé části mešního formuláře Rorate, — kyriamina s mariánskými tropy, --- alleluja s W. mariánskými, — prosy o Panně Marii. 2. Patriamina mensurální. 3. Sanctus, benedictus a agnus chorální. 4. Mensurální kantileny latinské i české. I v mezích těchto hlavních oddílů býval opět neustálený výčet jednotlivých zpěvů, ač tu celkem možno se shledati s určitým, pevným jádrem v kancionálech všech, ke kterému byly dle libosti redaktorovy a mecenášovy přidávány částev dle potřeb té oné církevní osady. Ze shody některých jednotlivostí možno pak souditi na celkový útvar kališné liturgie ke konci stol. XV. a aspoň nějaký si utvořiti obraz její při nedostatku agend té doby. | ||||
|