|
| ||||
| ||||
|
112 CYRILL XLII.
Někdy s pláčem přijde primán, že by rád chodil do zpěvu, ale v obecné škole prý měl přikázáno mlčeti, aby zpěvu nekazil. I ten se přijme. Má s 1 u c h, ale nevycvičený. Cvičení sice dá práci, ale odměnou jest vděčnost žákova i jeho pokroky ve zpěvu. Z takových bývají nejsvědomitější zpěváci. V prvním oddělení výbornou službu prokáže B a t-t k e o v a m e t h o d a za vedení výborného učitele. Hoši naučí se lehko a snadno intonovat samostatně a tvoří dost slušně vokály; vyučování se spestří církevní i národní písní a samo-statnost hlasová se utvrzuje akkordickým vícehlasem a nabude se tak v primě potřebné přípravy pro sborový zpěv v oddělení 11. V prvé řadě však nutno míti na zřeteli, že tón a co možno největší rozsah hlasový musí býti stálým předmětem, s něhož ani žák ani učitel nesmí sleviti ničeho. V primě neznám celkem rozdílu mezi altem _a sopránem; vedu nenápadně hlasy do nejkrajnějších poloh, ovšem nesmírně opatrně. Žáci toho ani nepoznají; na základě takové průpravy později pak vybrané soprány lehce zpívají vysoké h a c (Stabat mater). V názoru o výslovnosti snad se rozcházím s autoritami pěveckými. Než sborový zpěvák musí mnohem ostřeji vyslovovati než zpěvák solový. Zvláště vokály p, t, b, m, n, v, r nutno zaostřiti. Jsou jako kostrou, v niž pak se vkládají a e i o u. Bratr slavné b á s n í ř k y' E 1 i š k y K r á s n o h o r s k é, výborný učitel předních našich světových zpěváků a zpěvaček, Jindřich Pech, jeden z posledních učitelů t. zv. italské školy, učil vyslovovati na slabikách lin, ve, mu, mi, co. Přední vokál uspůsobí správné utváření dutiny ustní a tím i správnou a r t i k u 1 a c i, další to nezbytnou složku sborového zpěvu. Ostatní podmínky správného zpěvu podává sama metoda Battkeova, kterou ministerstvo k. a v. doporučilo pro školy obecné a měšfanské. Doufejme, že se ujme všude, i na školách středních, zvláště v I. oddělení. 0 d d ě 1 e n í II. má již vybraný sbor altů a sopránů. Tvoří samostatný chor chlapecký případně i čtyřhlasý. Navštěvují ho žáci třídy lI., II[ IV-; někdy i kvintán má ještě vysoký soprán; s ním však třeba jednati velmi opatrně. Někde nutno toto oddělení rozděliti na pobočky. Co je programem II. oddělení ? Přiznávám se zcela otevřeně, že teorii zpěvu obmezuji na míru nejmenší — zpívat a zpívat je naše heslo. Při zpěvu samém podávají se příležitostně nutné vysvětlivky. Rídíme se tu zásadou, kterou se vyučuje moderním řečem, tu mluvit a mluvit, tam zpívat a zase zpívat. Tvoření tónu jest u a cu, všeho, tajemstvím sborového zpěvu. Zpěvní literatura, z v 1 á š t ě česká, nevykazuje mnoho sborů pro chlapecké hlasy. Ani Brahmsovy skladby čtyřhlasé pro svou lyriku nejsou vhodny pro ostré hlasy chlapecké. Většinou se spokojíme se skladbami pro sbor smíšený a v chlapeckém oddělení při-pravujeme soprán a alt pro spojené oddělení II. a I11. O d d ě 1 e n í III. tvoří mužský sbor, za nynějších poměrů válečných valně ztenčený. Na střední škole nesmíme očekávati hlasy vyspělé jako měl sbor pražských nebo moravských učitelův. I při veřejných produkcích musíme si uvědomiti, že mužský sbor, zvláště na reálkách. tvoří studenti sotva 181etí, kteří nemohou míti zcela hotových hlasů; zvlášíě nedostává se piných, zvučných bassův. Sem tam objeví se již řádný tenorista i bassista jako zjevy ojedinělé. Hlavním zdrojem jadrného hlasu jest řádná výživa, proto tím menší jest naděje na zvukově sladěný sbor za nynější válečné doby. Pražská studentská pěvecká tělesa měla však v síle a mohutnosti přednost před sbory venkovskými, protože masitá, silná strava ve velkém městě byla možnější, než na venkově, kde studentstvo se rekrutuje z řad hlavně chudších. V mužském sboru, v oddělení III., pěstuje se již lépe česká sborová literatura než v oddělení ll. Naši skladatelé i starší i moderní, jdouce souběžně s vyspělou reprodukční činností pěveckých jednot, vytvořili díla významu velikého ; jejich skladeb s prospěchem možno užiti v hodinách III. oddělení. Mimo to připravuje se tenor i bass pro společné hodiny smíšeného sboru. H o d i n y II. a 1II. o d d ě 1 e n í n u t n o časově stanoviti tak, aby bylo možno zdržeti jedno oddělení, když se dostaví oddělení druhé a utvořiti tím spůsobem s m í š e n ý s b o r; kde toho není možno, lépe zpěvárnu zavříti, poněvadž smíšený sbor jedině vyhovuje požadavkům vyučování aspoň na středních školách. C h l a p e c k ý s b o r v e s m í š e n é m s b o r u lépe ladí než sbor ženský, který ne vždy se setmeluje se sborem mužským. Chlapecký sbor nesmí se považovati za p o u h o u p r ů p r a v u k vytvoření mužských hlasů. Dosud jest platným názor, že chlapeckých hlasů nelze užit jako samostatné jednotky. Cizina, hlavně Francie, Italie, Holandsko i Německo dávno to vyvrátila. U nás se ještě nerozumí náležitě kráse chlapeckého hlasu, jeho intonační jistotě a kovového zvuku. | ||||
|