|
| ||||
| ||||
|
XLII. CYRILL 113
Naše reálka byla první v čechách, která i na veřejnost si dodala odvahy, aby zlomila platný dosud předsudek, že chlapeckého hlasu nelze tou měrou upotřebiti jako hlasu ženského. Novákovy ballady, před lety přednesené v Obecním domě, poskytly k tomu snad dostatečného důkazu. Použití chlapeckých hlasů jako samostatné složky poskytl již Wagner v Parsifalu a doufáme, že tak učiní, snad již učinil přední náš český skladatel v nové své opeře. Činnost produkční i reprodukční se navzájem podporují a jedna druhou tříbí. Intensivní pěstění zpěvu na školách středních má význam i hygienický. Zvláště na I. stupni pří hodinách zpěvu se rozeznají vady dutiny nosní i ústní; praktický učitel na první otevření žákových úst pozná, že hoch trpí nosními mandlemi, zduřením sliznic a pošle žáka k odbornému lékaři; tím se mnohému ulehčí a prospěje i jeho duševnímu stavu, protože podobné choroby mají neblahý vliv na nervovou soustavu a zaviňují roztržitost a hravost ve škole. Bohužel naráží tu nezřídka učitel ve svých vadách na neochotu nejbližšího okolí žákova. Co znamená kultura zpěvní po stránce vlastenecké a národnostní, netřeba blíže vysvětlovati. Nestačí však ke vzbuzení vlasteneckého ducha pěstění upravených a re-formovaných písniček, jak je fedrovala škola Pivodovská a je tlumočily různé čítanky; chceme míti na střední škole ducha Smetanova. Nejbolavější stránkou bývá pěstění církevního zpěvu. Neruda napsal r. 1867 (Moderní člověk a umění) větu, která bohužel platí ještě dnes. Ta zní: »Byly staré doby, kdy se dělaly z kostelních chorálů menuetty a gavoty; nyní dělají se z operních arií nejen marše a polky, nýbrž slyšíme zpěvy jejich v kostelích«, a lze dopiniti: a ve školních kaplích. Nestylovým vložkařením a odzpíváním kousků, které přímo jsou poskvrnou posvátného místa, se zkazí vkus studentstva a představí se nesprávný názor o církevní hudbě. Pak nelze se diviti nynější inteligenci, která na střední škole slyšela opak správné círk. hudby, že zanevřela na t. zv. círk. hudbu a nechápe krás správného zpěvu v kostele. Tu učitelé zpěvu mají nesmírnou odpovědnost na svých bedrách a běda tomu, kdo hodiny zpěvu považuje za řemeslo. Pokud nezvýší se u m ě 1 e c k á cena hodiny zpěvu na střední škole znatelně po celé říši, potud bude u rozhodujících činitelů zpěv také méněcenným. Vážnost k předmětu a zvýšení pekunierní stránky těch, kteří mu věnují své síly, závisí od intensivnější práce a lepších výsledků. Práce té na poli zpěvu žádá i vážnost doby a starost o ušlechtění budoucí generace, žádá toho péče o zdravý směr národnostní i vlastenecký. Dobrý hospodář při-pravuje půdu dlouho před setím; my musíme kypřiti duše našich jinochů ještě před početím nové, lepší doby; aby dovedli se vžíti v nové směry hudební, literární a životní vůbec. Úkolem zpěvu na středních školách není nadělati ze žáků a žákyň operní síly, nýbrž hlas jejich schopným učiniti ke správné deklamaci, sluch jejich zjemniti a uspůsobiti, aby dovedl míti radost z krásné hudby, položiti základ k všeobecné znalosti dějin hudby a literatury hudební, duši pak idealisovati a celou bytost jeho přivésti k pochopení dobra a krásna. K této všeobecné stati o zpěvu na školách středních připojuji následující statistiku z r. škol., 1915-16 a několik praktických poznámek : Počet žáků Celkem' Celkem 'Celkem šákťt ve šákána počet zpěvu ústavu hodin 103 382 6 Maršík = 90 437 3 Morák = 114 466 6 Maršík = 55 93 4 Kašpar jméno ústavu Odd. L H. UL IV. učitel R. Praha-I. R. Praha-II. R. Praha-III. R. Praha-VI. R. Praha-VII. R. I. Král. (N Vinohrady a Smetance) 53 35 59 — = 147 440 3 Vinš Jos., c. k. prof. 36 28 19 20 (Ječná) . . 42 48 — — 48 42 24 — (Podskalí) 24 31 a b . . . . 52 34 86 76 — = 248 470 9 Dr. Orel, c. k, prof. aV. Chyba, katech, J., řed. kůru. V., ř. k. L,) ř. k. B., ř. k. ') Mimo to na R. v Praze III. má mužský kroužek (16 žáků) prof. Franz, a zpívá s ním v kapli. | ||||
|