|
| ||||
| ||||
|
114 CYRILL XLII.
R. II. Král. Vinohrady 40 271) — — = 67 304 4 Hermann A., ř. k. (Krále Jiřího) R. Vršovice 60 60 60 — = 180 359 6 Pek A., učitel hudby. a b R. Karlín 55 54 36 70 — = 215 358 8 Vosyka V., c. k. profesor. R. Žižkov 70 140 48 — 258 543 — Piskáček A., skladatel. G. Akademické (P. I.) 14 27 10 — = 52 250 4 Rychlík A., uč. zpěvu. G. Žitná ul. (P. II.) 23 32 — — = 451) 210 4 Rychlík A., uč. zpěvu. G. Praha-III 33 552) 52) — _ — 342 — Podlešák Fr., ř. k. G. Král. Vinohrady 28 23 26 — = 77 464 6 Heřman A., ř. k. G. Žižkov 25 34 25 — = 184 205 6 Podlešák Fr.. ř. k. G. Dejvice (arcib.) 33 40 - - = 73 100 4 ) Říhovský J. v I. pol. Podlešák F. v 1I. pol. Rg. P: II. Truhlářská ul. 36 34 20 — = 90 425 6 Kašpar B., ř. k. Rg. P.-Il. (Křemencová) 48 56 29 — = 133 662 6 Vendler B., ř. k. Rg. Smíchov 53 47 34 — = 134 412 6 Hansík Al., učitel ob. šk. Rg. Král. Vinohrady . 49, 65 - - = 114 470 S? Lexa Jos., uč. ob. šk. Rg. Praha-VIII 29 28 8 — = 65 284 6 Straka Jan. Učitelský ústav — — 125 — 1252) 183 — Jiránek St., c. k. prof. Velmi zajímavo bylo by sestaviti výčet počtu hodin, oddělení i žáků na všech ústavech v Čechách ; než ten přesahuje meze této úvahy. Pro názor sestavil jsem pouze schema vyučování zpěvu ve Velké Praze, pokud bylo lze dopátrati se tuto chvíli potřebných dat. Některé ústavy ještě nerozesílaly Výročních zpráv, proto scházejí i některá data v tomto obrazci. Velikou pomůckou byly odpovědi na dotazník, který byl poslán všem ústavům Velké Prahy, aby se mohl zjistiti počet pěvců k slavnosti junobrany na Letné. Z odpovědí těchto mohl se i korrigovati výkaz Výročních zpráv, které uvádějí většinou čísla dle zápisu na počátku II. pololetí a ne počet žáků, navštěvujících zpěv na konci školního roku, kdy odchodem schopných služby vojenské se ztenčil hlavně sbor mužský na mnohých ústavech. Percentuelně nejpočetnější sbor byl na reálce v Karlíně, pak v Praze-VII., kde vyučují zpěvu profesoři povinných předmětů na ústavu. Nelze podceňovati tohoto spojení předmětu nepovinného s učitelem zpěvu, který má jako řádný profesor ve třídách různých, hlavně vyšších, předmět řádný. Nelze tu mluviti o nějakém nucení žáků do zpěvu, ale užší styk profesora se žáky to jest, který působí, že žáci rádi do zpěvu chodí a že se jich více přihlásí než tam, kde ani třeba nevědí, kdo je bude učiti. Vědí, že řádný profesor je učí zpěvu ne tak pro svůj vlastní prospěch, jako k radosti a užitku jejich. Kdo již z profesorů skutečných se obětuje a učí zpěvu, učí mu pin nadšení a ne pro zvýšení příjmů, poněvadž zvýšení svých financí dosáhl by jiným, mnohem lehčím způsobem, než když i sto žáků v hrozné kolikrát atmosféře do únavy učí zpívat a ještě jim ze svého kupuje noty. Idealismus učitelův působí nutně aspoň částečné pochopení u žactva. Kázeň může míti k a ž d ý učitel, jestliže se žáky pilně pracuje a neposkytne jim příležitosti ani času k rušení kázně V tom spočívá tajemství kázně — práce a práce dobře promyšlená a účelná. Musí býti cíl vytčen přesně a též musí ho býti dosaženo. Když učitel zpívá se žáky po celý rok tutéž a jednu vložku nebo sbor, omrzí to žáky, kteří nevidouce žádného výsledku své práce, ochabnou a přestanou choditi do zpěvu. »len s e v š e d n ě t mi nedej, Pane«, tak modliti by se měl denně učitel sborového zpěvu. K řemeslné práci bezděčně vede veliký počet hodin, přepracování a shon za denním chlebem, nedostatek smyslu pro detailní propracování materiálu hlasového i notového, neporozumění u vyšších úřadů. Tomu sevšednění dovede čelit jen člověk opravdu hudebně vzdělaný, pravý inteligent, který imponuje všeobecným vzděláním i žákům, který se dovede chovat jako každý jiný profesor a vzbudí úctu u žáků již svým vystupováním a piněním svých povinností. Běda učiteli, který učí zpěvu na střední škole jen proto, aby mu učil; rhodinářc1 nesvede na ) Mimo to zpívá soukromý kroužek mužskéko sboru žáků při bohoslužbách. 2) Junpbrance nepočítaje. | ||||
|