|
| ||||
| ||||
|
116 CYRILE -XLII
nařízení není klíče pro určité percento z příjmů řádných ani mimořádných pro zpěv. Co blahovůlí ředitelovou a sboru dá se uzmouti knihovně žákovské, profesorské nebo sbírkám různým, to se daruje archivu pěveckému. Obecná Cyrillská Jednota žádala ministerstva k. a vyuč. v té věci o nápravu, ale do dnes čeká odpovědi. Prosila, aby ministerstvo předepsalo určitou kvotu z příjmů ústavních pro zakoupení not. Doufáme, že bude odpověd příznivou. Co má učitel zpěvu koupiti za těch několik korun, zvláště když má silný sbor a potřebuje mnoho hlasů pro zpěváky? Těžko tu radit. Kdo chce míti nějaký výsledek, sáhne do vlastní kapsy a koupí noty ze svého, vrátí honorář za zpěv žákům v notách. To ovšem může učiniti jen ten, kdo zpěvu učí j e n a j e d i n ě z lásky k věci. Ale těch může býti nesmírně málo, zvláště za nynější drahoty. Otázka stavovská, učebné osnovy, bídný honorář za hodinu zpěvu, kázeň, umělecká úroveň, schopnost tvoření tónů, celá nynější metoda papouškovací, pak i nechuf žáků zvláště ve velkoměstě ke zpěvu, jejich přetěžování haldou nepovinných předmětů, vybudování sportovního života, blaseovanost studentů, tof tolik námětů, že nutno o nich mluvit o každém zvlášf. K radosti všech, kteří oddaně dali se do služeb zvýšení pěvecké úrovně na středních školách, nutno veřejně říci, že n y n ě j š í zemská š k o 1 n í rada postřehla výchovnou důležitost vyučování zpěvu, jež velmi podporuje a pečuje o jeho umělecké po-vznesení. I referent hudební při c. k. místodržitelství stará se horlivě neustálou podporou o rozmach zpěvu na středních školách a pedagogiích. ^^^ E. SCI-iMUTZEROVA: Reč při závěrečné slavnosti Hudební Budče. V e 1 e c t ě n í! Žijeme v době vážné. Nejbližší budoucnost bude vyžadovati lidí tě-lesně silných, duševně statečných, povah ryzích, neohrožených a v práci vytrvalých. Kdo hledí okem zkušeným a nezkaleným zpět k době předválečné, uzná, že honila se příliš za zábavami a za požitky, a že často bohužel nevolívala šfastně. Vždyf již i mládež od útlého věku byla přímo vedena k tomu, aby dychtivě vyhledávala požitky a zábavy, jež oslabovaly tělo, přesycovaly ducha a ubíjely povahu. Utrácivost, sensační představení divadelní i kinematografická dráždící škodlivě nervy i obrazivost, fintivost atd. sice živě zajímaly mysle, ale konaly pravý opak toho, co jest úč e I e m zábavy: nevzpružovaly, neposkytovaly radosti ze života, nýbrž ubíjely síly tělesné, ohlušovaly srdce, vychovávaly chabé a rozervané sobectví. Doba nejblíže budoucí bude vyžadovati více práce, velkého rozvoje intellektu, větší opravdovosti, většího napjetí sil, více obětí, většího sebezapření; více světla a tepla vzájemné lásky bude třeba, aby bouří schvácené kmeny národnostní zmohutněly a znovu vzkvetly. Nový nadejde život národům v nových, změněných poměrech. A k tomuto novému životu s radostnou nadějí hledí již nyní pod chmurnou oblohou, zastřenou těžkými mraky nynějšího světového zápolení všichni národové. A jako jitřenka na ztemnělém ještě nebi v šeru ranním dává tušiti nádherný, slunný den, a jako z jara po mrazech zimy nová míza tryská až k chudým ratolestem kmenů : tak jedna velká, krásná myšlenka svítí v duších: je to poznání, že třeba již nyní starati se, aby naděje vlasti, naše budoucnost, naše mládež byla na své veliké úkoly životní dobře vychována, dobře připravena. Jako přiměřená půda a přiměřené množství vláhy činí rostlinu krásnou a schopnou vypěstiti zdatné plody: tak prohloubená, účelná, rozmyšlená, souměrná výchova dětí k práci i k zábavě vy-pěstuje nám pokolení silné a ušlechtilé, které napiní veliké úkoly své doby a obohatí ji plody uvědomělé, požehnané práce. Radosti a osvěžení bude potřebovati naše mládež i dospělí ve vážné době, piné ušlechtilého zápolení a vážné práce. A je příkazem naléhavé nutnosti, abychom mládež naučili píti ze zdrojů č i s t ý c h radostí, jež osvěžují jako pramének, tryskající z čistého křemene. Tedy ne již zábavu, po níž se malátní, nýbrž požitek, který osvěžuje, posiluje, po-vznáší a piní srdce jasem. Místo příšeří dusných lokálů s pochybnými a dráždivými požitky otevřeme jim nádherný chrám přírody s piným jasem světla; místo hýřivosti a utrácivosti radostné pamatování na zabezpečené stáří — a místo nechutných odrhovaček jásavý, čistý, radostný zpěv. Je žádoucno, aby se jím rozezvučely v piné svěžesti, čistotě a kráse opět naše domovy. | ||||
|