| ||||
| ||||
120 CYRILL XLII.
sledků. 1901 byl jmenován přednostou houslového oddělení a vypracoval proslulý plán houslového vyučování. 1906 vzdal se svého místa a přijal o tři roky později povolání do Vídně, kde působí jako ředitel mistrovské školy houslové na c. k. akademii. Ševčík postavil metodiku houslové hry na základy zcela nové. Změnil úpině držení levé ruky; loket dle jeho metody nalézá se při hraní úpině pod nástrojem, palec skoro pod krkem houslí, čímž prsty levé ruky mohou se úpině volně a neodvisle pohybovati na všech strunách ; tím docílí se úpiné bezpečnosti ve hře vícehlasé. K tomuto držení dospěl mistr *) studiem etud Campagnoliových. První cvičení počírá S. na g struně; postaví první prst na a, prsty ostatní na struně d, a, e. Zák hraje prostředkem smyčce, znenáhla teprve přibírá smyčec směrem ke špici a pak k žabce. Též držení smyčce podstatně se liší od obvyklého. K docílení velkého tónu stojí smyčec skoro kolmo na strunách a nadloktí pravé ruky dle potřeby až do pravého úhlu zvedá se od těla. Další vyučování jest pak založeno na systému půltónovém proti staršímu stupnicovému. Zák hraje na všech strunách tytéž hmaty Na příklad-. celý tón, půl tón, celý tón, celý tón, na př.: 11 a ~ fb Tyto intervaly se nejrůznějším způsobem kombiňují, a to nejdříve na jedné struně, pak na dvou vedle sebe ležících strunách, na příklad: t atd. K zajištění intonace nechává hrát mistr záhy vedlejší prázdnou strunu aneb její oktávu, na př. o ~ $ a 0 a a Je-li první hmat dostatečně nacvičen, na- *) Tyto poznámky podává spisovatel dle osobních sdělení mistrových.stane cvičení druhého, třetího, atd. Na př. g-a-h-c-d, g-as-b-c-d atd. a to opět na všech strunách. Pilným cvikem těchto hmatů dospěje žák k úpiné bezpečnosti intonační; kombinací jich docílí schopnosti rozluštiti všechny možné problémy houslové hry. Tento geniální postup obsažen jest v učebných dílech mistrových, jež jsou: op. 6 »Houslová škola pro začátečníky.« 6 sešitů. op. 1 »Škola houslové techniky.« 4 díly. op. 2 »Skola techniky smyčcové« obsahující 4000 smyčcových cvičení. op. 3 »40 variací., op. 7 »Průprava k trilku- 2 seš• op. 8 a 9 »Průprava ku změně poloh ke studiu stupnic a dvojhmatů Mimo tato díla studijní napsal ještě řadu českých tanců, op. 10. Škola Sevčíkova nabývala od roku 1898 světového jména.L jeho žáků na pražské konservatoři vyniká Jan Kubelík, nar. 1880 v Michli, který rozhlásil fenomenálními úspěchy jméno Sevčíkovo po světě, takže k Š. dojížděli odevšad talentovaní žáci a v Praze se utvořila velká cizinecká kolonie, zejména anglických, ruských a amerických houslistů. Jaroslav K o c i á n, který taktéž s velkým úspěchem koncertoval ve větších městech evropských. Boh. Lhotský, Karel Procházka a Karel Moravec, členové :.Ševčíkova kvartetta «. Štěpán S u c h ý, Jindřich F e 1 d a Jindřich B a s t a ř, profesoři pražské konservatoře. Z ostatních žáků mistrových vynikl E. Zimbalist, M. Sicard, S. Colbertson, S. Feuermann, A. Wilhemj, Herrmann jun•, Mary H a 11, Jindřiška W i eniawská, Moriniová a m. j. Veliký úspěch na poli paedagogickém ze žáků Ševčíkových měl prof. Suchý. (). Bartoň, Amalie Bartfeldová, A. Zika). 5. Nejlepší skladatelé a vynikající virtuosové. Vynikající skladatelé děl houslových byli s nepatrnými výjimkami též mistry svého nástroje. Nejlepší z nich jsou: A. V Německu a Rakousku : Frant. B i b e r. (Viz ot. 2 a Rep. ot. 72.) Frant. B e n d a, nar. ve Starých Benátkách, působil jako koncertní mistr v Berlíně. Psal cenné koncerty a sonáty. (Viz Rep. ot. 72.) J. F r a n z 1, člen kapely Mannheimské. J. S t a m i t z. (Viz ot. 2 a Rep. ot. 44.) | ||||
|