|
| ||||
| ||||
|
128 CYRILL XLII.
jest jednou z nejužitečnějších podmínek výcviku časté spoluúčinkování ve zpěvu sborovém, z e j m é n a c h r á m o v é m,`) při němž zároveň šíří se rozhled ve tvorbě písní i skladeb sborových. Stává se tudíž dobrý pěvec sborový též dobrým pěvcem solovým. ^^^ Josef F. N. Seger. (K dvoustoletým narozeninám.) Letos tomu bylo dvě stě let, co se v Řepíně u Mělníka narodil slavný organista pražský, josef Ferdinand Norbert Seger. Laskavostí vdp. faráře řepínského Stárky dostalo se nám opisu křestního aktu z matriky řepínské k roku 1716, který zní »21. Martij Pokrtieno Ditie Gmenem Joseph Ferdinadt Norbert, — Otecz Filip Seger, Manželka Katerzina Levans Ferdinandt.... (nečitelno) Walentin Smolka, zahradník, ... stina Renglowa, wšichni Rzepinští. Baptizans ut Supra (t. j. Martin Wijsehradsky ten czab fararz Rzepinsky. - - Narodil se tedy Seger (též Seeger, nebo Segert) 21. března, projevil velmi záhy znamenité nadání hudební a poněvadž otec jeho byl chud, živil se hoch na svých studiích v Praze hudbou. Byl choralistou při minoritském klášteře sv. jakuba, kde v době té byl proslulý hudebník Bohuslav Černohorský ředitelem hru. Studoval na gymnasium akademickém, pak filosofii a dosáhl hodnosti mistra na vysokém učení. Černohorský byl jelio učitelem hudby; vedle toho studoval generální bas u varhaníka Fel. Bendy. Seger záhy vynikl jako varhaník a skladatel. Po smrti Zachově stal se varhaníkem u sv. Martina, potom v Týně, pak u Křížovníků, kde zůstal až do své smrti 22. dubna r. 1782. Při návštěvě své r. 1781 v Praze,' raze, projevil císař josef II. přání, aby měl Segra u své kapely ve Vídni. Avšak dekret z Vídně přišel až po smrti jeho. Pohřben byl na hřbitově u svatého Haštala. Seger pokládán byl své doby za nejlepšího varhaníka, i jako skladatel vynikl. Dlabač praví o něm: »Jeden z nejslavnějších varhaníků evropsltých«. Daniel Gottlob Tiirk, ředitel hudby v Halle vydal r. 1794 u Breitkopfa v Lipsku jeho osm toccat a fug pro varhany a napsal k nim tuto předmluvu : »Pro umění ještě příliš záhy zesnulý Seger, byl dle jednohlasného úsudku znalců z nejdůkladnějších varhaníků v Německu (1). Mimo jiné znalce měl zvláště přítel můj, vážený koncertní mistr Ernst v Gothě často příležitost Segra slýchati a obdivovati se vedle řídké zběhlosti, veliké jeho, ušlechtilé a dokonalé hře. Aby tuto pravou a účelnou hru — která sice zcela ještě nevyhynula, ale přece patrně se stává vzácnou — co nejvíce rozšířil, snažil se p. L. Ernst zakoupiti všechny Segrem za-nechané skladby. To se mu ne bez obtíží a výloh podařilo. Má tedy nyní značný počet preludií, toccat a fug, které znenáhla budou vydány, přijme-li hudební publikum první sbírku příznivě a podpoří hojným odebíráním snahu pro umění neobyčejně činných nakladatelů. O tom tím méně třeba pochybovati, ježto žádný pravý varhaník nemůže cenu těchto toccat a íug zneuznati. Nebof i při nyní vládnoucím vkusu hudebním jest dosti ještě mužů, kteří s radostí uvítají pilně vypracované skladby, byf i vyžadovaly delšího cvičení.« V dalším upozorňuje Tiirk na opravy, které ve skladbách tu a tam učinil. Datována jest předmluva v Halle dne 15. října 1793. Seger byl učitelem vynikajících hudebníků své doby, z nichž zaslouží zajisté zmínku Mysliveček, Jan Koželuh, Kuchař, Wuršer a j. Praví-li Tiirk na konci předmluvy: »Nebof i při značném počtu mistrových prací pro tento veliký a v mnohém ohledu nejdokonalejší nástroj, přece počet dobrých toccat a fug tak veliký není, aby byla tato sbírka zbytečna.« Myslíme, že by ani dnes výbor dobrých věcí Segrových nebyl zbytečnosti, nýbrž jeho vy-dáním bylo by nejen poznání umění hudebního u nás v XVIII. století, nýbrž i praktické potřebě všech varhaníků poslouženo. -er. *) Chrám k tomu poskytuje zvláši hojnou, pravidelnou příležitost při nedělních a svátečních službách božích. ^^^ | ||||
|